Užil si tam slunce, vysokých teplot, moře, ale hlavně radosti ze zpěvu a tance na mezinárodním folklórním festivalu.
Je sobota, 22 hodin, a my, plni očekávání a vidiny nočního cestování, vyrážíme na letiště do Vídně. Unavení přilétáme v neděli ráno na Kypr, kde nás radostně vítají. První věc, která nás praští do nosu, je neskutečné horko. Byli jsme na něj samozřejmě připraveni, ale toto? Plán zní jasně, aklimatizovat se. Po nalezení moře je všem jasné, že plán splníme rychle.

Další den se vysokoškolský campus, kde bydlíme, plní tanečníky z různých zemí, například z Kazachstáni, Černé Hory, Ruska, Francie či Turecka. Večer nás čeká první vystoupení v nedaleké vesnici. Tančíme vždy až okolo 21. hodiny, protože dříve bychom se všichni v kroji nejspíše upekli. Večerní tancování a hraní je příjemné, obyvatelé vesnic jsou velmi vstřícní a nadšení, že vidí tak rozdílný folklór. Podobné vystoupení, v jiné vesnici, nás čekalo ještě ve středu.

Úterní den ve znamení sportu! V dílčích disciplínách, jako je nošení vajíčka na lžíci, skákání v pytli, přenášení kelímku s vodou na hlavě či přetahování lanem soutěžíme mezi ostatními soubory, a sklízíme úspěch! Vítězství v nošení kelímku a mužském přetahování lanem nás dovedlo až na finálovou pozici, kde rozhodovala už jen mužská a ženská páka s tanečníky Černé Hory. Ty jsme bohužel nepokořili, ale medaili a pohár za druhé místo vezeme domů! Ostatně, další úspěchy, nejen taneční, nás teprve čekají.

A to hned ten den večer, při White party na pláži. Všude, kam se podíváme, vidíme účastníky festivalu oblečené do bílé barvy. Nechybí volba Mr. a Mrs. White a cenu přebírá opět pár z našeho souboru.

Každé dopoledne je naopak tzv. nacvičovací, kdy osm tanečníků z každého souboru nacvičuje na páteční galavečer, kdy vrcholí celý festival. Čtyři z nás se učí tančit turecký tanec a zbytek se pokouší zapamatovat sestavy a pozice na volbu Mr. a Mrs. festivalu. V pátek se tedy všechny soubory schází na fotbalovém stadionu, kde je již připraveno pódium, které jsme si sice už vyzkoušeli po taneční stránce, ale nyní poslouží právě k volbě a předvádění. A opět se radujeme! Domů vezeme další medaile za výborné taneční výkony, ale také titul Mr. Jury a Mrs. Peace and Friendship. Hurá!

Po tanečním, sportovním a předváděcím týdnu, kterému dáváme přezdívku „čekací“, protože jsme stále na někoho čekali (opravdu jiná kultura, než naše uspěchaná), je před námi poslední den, který trávíme jak jinak, než zaslouženým odpočinkem na pláži. Když se podívám kolem sebe, všichni se usmívají. Společně jsme prožili týden plný zážitků, tance, zpěvu, radosti a úspěchů. Užili jsme si ho jako soubor, jedna velká rodina.

Radka Kmochová