Nejen regionem Kaplicka, ale také minulými staletími cestoval v uplynulých dvou letech historik Václav Hajer. Výsledkem jeho putování je kniha s příznačným názvem Kaplický poutník, která světlo světa spatřila v tomto týdnu.

Literární novinku, která je k dostání v kaplickém infocentru, vydalo Kulturní a informační centrum v Kaplici s využitím grantu od Jihočeského kraje.

Jak vůbec vznikl název Kaplický poutník?
Kniha měla původně vyjít v jednom z pražských nakladatelství v edici Poutník. Pod tímto označením vyšlo již mnoho místopisných a historických knih z různých míst České republiky a Kaplice měla být dalším z nich. Než jsme však stačili knihu vydat, nakladatelství zkrachovalo. Bylo nám líto nechat ležet již hotový rukopis jen tak. Díky grantu od Jihočeského kraje jsme pak mohli oslovit našeho dvorního tiskaře z Černé v Pošumaví, a tak je Kaplický poutník na světě.

Můžete čtenářům přiblížit obsah knihy?
Z města Kaplice, které je středem popisovaného regionu, se poutník vydává na šestnáct různých tras. Kniha tedy mapuje region Kaplicka, ve východním směru od Polušky až k Pohoří na Šumavě, směrem na sever pak od Dolního Dvořiště do Holkova. Na těchto trasách se poutník zastavuje a vrací se do historie jednotlivých míst, ale všímá si i krajiny či již zapomenutých lidských osudů.

Jak dlouhý čas jste psaním knihy strávil?
Trvalo mi to zhruba dva roky. Některé texty jsem už měl v šuplíku, například ty o historii papírny v Blansku nebo o místních hamrech, zbytek jsem doplňoval. Asi nejnáročnější bylo mapování někdejší Cáhlovské obchodní stezky (významná středověká obchodní stezka, která spojovala Horní Rakousko s jižními Čechami – pozn. aut.), kterou jsem celou prošel, změřil ji a zachytil všechny staré úvozy na její trase. To byla mnohdy doslova mravenčí práce, neboť některé úvozy byly už zarostlé nebo značně porušené.

Z jakých pramenů jste historické údaje čerpal?
Pátral jsem především v Městské knihovně v Kaplici, ale i ve Státním okresním archivu v Českém Krumlově. Jak už jsem zmínil, některé texty jsem měl připravené již dřívější doby. Hodně jsem také rozmlouval s pamětníky, kteří jsou znalci místních pověstí. Tyto tradované příběhy jsem pak sám literárně zpracoval.

Takže v Kaplickém poutníkovi nenajdeme jen čistou historii, ale i tak trochu přikrášlené dějiny?
Samozřejmě jsem se držel především ověřených historických údajů, ale i ty je někdy třeba trochu zpopularizovat. Strohá historie dnes už člověku tolik nepoví, je zkrátka mrtvá. Když se ale podaří ji trochu obohatit, najít nějaký ten špek, čtenáře pak více upoutá.

Jak daleko do historie Kaplicka jste se coby poutník vydal?
Začínám ve starověku, když zmiňuji některé místní památky z této éry, například athénské střepy, které se tady podařilo najít někdy v 70. letech minulého století, nebo hradiště možná už z halštatsko-athénského období. Na pravěké archeologické nálezy je totiž Kaplicko docela chudým regionem. Podrobněji pak zmiňuji rok 1257, kdy se začala psát historie města. Na druhé straně jsem pak zachytil i některé události ze druhé světové války.

Dospěl jste k nějakému zjištění, které překvapilo i vás samotného?
Určitě jich bylo spoustu. Až dosud jsem například nevěděl, že v Kaplici nocovali hned dva císaři, a to Karel VI., který se ubytoval v městském pivovaru, kde se pro něj také vařilo. A potom František I., jemuž se ve městě rovněž dostalo vřelého přijetí.

Máte už teď zálusk na další literární počin?
Ano, některé texty už si připravuji do šuplíku. Pocházím z Křemežska, takže bych se chtěl zaměřit na tento region. Mám sebraná některá vyprávění místních pamětníků, která bych chtěl zpracovat a doplnit o další historická fakta.

Jak dlouho už se historií zabýváte?
K dějepisu jsem měl vztah už jako školák. I proto jsem chtěl po gymnáziu studovat historii a archeologii, ale bohužel jsem se na vysokou školu nedostal. Nicméně historie mi po celý život zůstala velikým koníčkem.