Výběr místa

Pařeniště je v zásadě jednoduchá stavba o čtyřech stěnách se šikmými zasklenými okny, která chrání rostliny před deštěm. Jako trvalý prvek zahrady by mělo být umístěno na chráněném místě, ne pod větvemi stromů. Proti větru by mělo být chráněno zdí, živým plotem nebo zástěnou. Hodí se pro něj umístění na jižním nebo jihozápadním svahu, aby dostávalo pokud možno co nejvíce slunečního světla. Můžeme mít i druhé pařeniště na zastíněném místě a do něj můžeme umístit nejchoulostivější rostliny, které by jinde mohlo spálit slunce.

Malé lehké pařeniště můžeme po zahradě přenášet sem a tam podle potřeby. Pokud máme i skleník, je praktické umístit pařeniště do jeho blízkosti zvláště na jaře, kdy rostliny aklimatizujeme a stále přenášíme ven a zase dovnitř. Později můžeme mobilní pařeniště umístit na otevřené místo v zahradě, třeba nad rané výsevy, kde funguje jako větší kryt. V zimě přeneseme pařeniště blíž k domu, kde bude sloužit jako ochrana pro květináče s bylinkami a salátem.

Využití

Kvůli dobré izolaci je dobré mít pařeniště s pevnými stěnami, které mohou být potaženy galvanizovaným hliníkem, případně může být celá kostra z oceli, aby bylo uvnitř více světla. Pařeniště musí být dobře přístupné a musí mít dobré odvětrávání. Okno může být připevněno na závěsech a opírat se může o lať se zářezy nebo o podpěru.

Některé typy pařenišť jsou opatřeny i výsuvnými postranními panely. Rám necháme stát na pevné ploše z betonu, cihel nebo dlaždic, což je výhodné pro květináče a truhlíky. Může stát i na pevném a utuženém povrchu z písku, štěrku nebo popela nasypaném na fólii, aby vrstvou neprorůstal plevel. Taková úprava zvětší plochu pro zapouštění květináčů s rostlinami v době jejich letního odpočinku, kdy zpravidla potřebují mít kořeny v chladu a současně vyžadují sníženou zálivku.

Vyhříváme

Vyhřívané pařeniště se vyplatí, jestliže pěstujeme větší množství řízků, jimž prospívá spodní teplo, nebo když chceme pěstovat rostliny i během zimy a velmi brzy na jaře. Tradiční pařeniště se stavělo z cihel a umisťovalo se hned vedle skleníku, přičemž jeho zadní část byla otevřená, aby do něj mohlo pronikat teplo ze skleníku.

Modernějším řešením je pařeniště s topným kabelem vyhřívajícím půdu, který je zapuštěn uvnitř pařeniště do základu z písku a současně je opatřen vodotěsnou přípojkou elektrického rozvodu z domu nebo ze skleníku. Chceme-li pařeniště vyhřívat jen příležitostně a ne elektřinou, postačí malé přenosné topidlo.

Materiál a nářadí:

• Venkovní mořená překližka 240x120x1 cm
• Pila
• Tužka
• Pásmo (metr)
• Rovná lať (jako pravítko)
• 21 m mořené laťoviny o rozměrech 5x2 cm
• Vodovzdorné lepidlo na dřevo
• Kladivo
• Pozinkované hřebíky
• Vrtačka
• Šroubovák
• Vruty s kuželovou hlavou dlouhé 6 cm
• 4 úhelníky dlouhé 5 cm
• Štětec
• Barva na dřevo (bílá)
• Pár mosazných spojovacích závěsů (pantů) dlouhých 10 cm
• Vruty na úhelníky a závěsy
• Konzervační činidlo

Postup:

  1. Tabuli překližky rozřízneme podélně na poloviny. Na jednu polovinu vyznačíme dvě postranní stěny, každou o délce 120 cm, vzadu širokou 50 cm, vpředu 38 cm. Na druhou polovinu vyznačíme zadní stranu o rozměrech 120x50 cm a přední 120x38 cm. Všechny čtyři stěny vyřízneme.
  2. Každou stěnu kolem obvodu orámujeme latěmi, které v příslušné délce nařežeme, přilepíme a přibijeme.
  3. Přední stěnu připojíme k bokům. Na okrajích vyvrtáme pět stejnoměrně rozmístěných otvorů hlubokých 2–3 cm a stěnu přišroubujeme. Stejně postupujeme u zadní stěny. Změříme si obě úhlopříčky a zkontrolujeme, zda je rám do pravého úhlu; obě úhlopříčky by měly být stejné.
  4. Nařežeme a spojíme čtyři stejně dlouhé latě, a to podle vnitřního okraje pařeniště, čímž dostaneme rám okna. Čelní konce nejdříve spojíme lepidlem a poté je přišroubujeme, nakonec rohy zesílíme úhelníky, které přišroubujeme dovnitř každého rohu.
  5. Vnitřek natřeme bílou barvou, aby v něm bylo více světla.
  6. Okenní rám zesílíme středovou latí vedoucí zepředu dozadu, přilepíme ji na místo lepidlem a opět přišroubujeme. Uřízneme čtyři latě, které budou držet tabule skla. Rozmístíme je stejnoměrně daleko od sebe; v každé polovině okna budou dvě. A znovu je přilepíme na místo a přišroubujeme.
  7. Okno připevníme k zadní části pařeniště mosazným závěsem.
  8. Okno zasklíme průhlednou pevnou plastovou tabulí tak, že její okraj provrtáme a přišroubujeme k vrchní části okna. Okraje tabule přelepíme venkovní lepicí páskou. Místo tabule můžeme okno potáhnout silnou polyetylenovou fólií, kterou ze spodní strany přibijeme ke dřevu skobičkami nebo mosaznými hřebíky.
  9. Vnější část pařeniště natřeme konzervačním činidlem na dřevo. Než začneme pařeniště využívat pro rostliny, ještě několik dnů počkáme. Vyrobíme si také lať se zářezy, o kterou budeme okno opírat.

Dobré rady

Větráme, kdykoli je to možné, abychom se vyhnuli vlhkému stojatému vzduchu. Okno pařeniště udržujeme čisté, ale pokud budeme v létě pěstovat choulostivé rostliny, můžeme ho natřít stínovací barvou, kterou používáme na skleník. Měli bychom se přesvědčit, že pařeniště je dostatečně vysoké. Můžeme ho postavit na cihlový podstavec nebo z něj můžeme odstranit vrstvu půdy. Během studené zimy izolujeme stěny zevnitř polystyrenem a na noc pařeniště zakrýváme pytli nebo bublinkovou fólií.

Pařeniště stojící volně na zemi vždy po několika letech přemístíme na nové místo, protože půda pod ním se může vyčerpat. Jakmile skončíme s výsevem semen, necháme pařeniště zavřené až do doby, kdy rostliny začnou klíčit. Pak větráme vždy, když to počasí dovolí.

Převzato z magazínu RECEPTÁŘ