Kdo se stará, ať má

Linec - Rakouská vláda uvažuje o reformě dědického zákona, která by upřednostnila pozůstalé, kteří  o zůstavitele pečovali. „Když se někdo obětavě stará o nemocného příbuzného, bylo by  spravedlivé to ocenit i v dědickém řízení," řekl vicekancléř Michael Spindelegger. „Žijeme ve stále stárnoucí společnosti a pečování je důležitým tématem, který musíme řešit. Když si představíme, kolik času a sil privátní ošetřování stojí, je zřejmé, že ani zohlednění při vypořádání dědictví to zpravidla nevyváží…"

Ministr spravedlnosti Wolfgang Brandstetter poznamenává, že k vypočítání podílu bude třeba zjištění soudem, kdo co při starání se o potřebného člena rodiny vykonal.

Podrobnosti mají být dojednány do konce roku.

Odpor proti „yním"

V Rakousku neutichá spor o důsledné oslovování obou pohlaví. Kromě nejvíc diskutované změny hymny z původních „vlastí ty jsi velkých synů" na „vlasti velkých dcer a synů" (Deník informoval) jde o vkládání písmene „I" při popisu skupin osob ženského a mužského pohlaví, aniž by musely být uváděny zvlášť, například „LehrerInnen" místo „Lehrerinnen a Lehrer" - učitelek a učitelů.

Průzkum lineckého institutu Spectra ukázal, že řekne-li se například „sportovci", Rakušané pod tím rozumějí sportující muže i ženy, píše deník OÖN. Řeklo to 66 procent dotázaných mužů a 61 procent žen. Zdůrazňování obou pohlaví ve větě je horší pro čtení a pochopení textu, uvedlo 36 procent mužů a dokonce 39 procent žen. Že by důsledné oslovování obou pohlaví přispívalo k větší rovnoprávnosti, si myslí jen 15 procent mužů a 19 procent žen. Pro 56 procent občanů má toto téma jen malý nebo žádný význam.

Diskusi rozvířil otevřený dopis profesorů, učitelů a dalších jazykových kritiků požadujících rezignaci na „spojovací I" a „návrat k jazykové normálnosti", připomínají OÖN.

Nebezpečné bazény

V posledních pěti letech se v Rakousku utopilo 27 dětí, z toho 25 ve věku do pěti let. Převážná většina tragédií se stala v domácích bazénech rodin obětí nebo v biotopu, a to zpravidla v přítomnosti rodičů, protože děti tonou tiše, píše deník Volksblatt. Přitom jen sedm procent lidí vidí v bazénech na vlastních zahradách velké nebezpečí.

Falešná eura

V prvním pololetí bylo v Rakousku zajištěno 3624 falšovaných eurobankovek, téměř stejně jako loni. Měly hodnotu 212 950 eur. 43 procent padělků byly 50eurovky, 27 procent „dvacky", 19 procent stovky. 30 procent falešných bankovek bylo zajištěno v oblasti Vídně, 25 procent v Tyrolsku, 11 procent v Horních Rakousích. V 18 eurozemích bylo registrováno 331 000 padělků, podíl Rakouska je tedy 1,09 procenta, uvedl Volksblatt. V oběhu celkově bylo více než 16 miliard bankovek, v Rakousku kolem 500 milionů.

Čeho se bojí sousedé

„Pro Rakušany jsou lezoucí hmyz, pavouci a hadi ještě nepříjemnější než návštěva u zubaře," píše Volksblatt.  Podle průzkum institutu IMAS vyvolávají strach či přinejmenším nepříjemné pocity u téměř dvou pětin dotazovaných.  Po dvaceti procentech lidí se bojí u lékaře, pobytu v úzkém prostoru, ve zvlášť vysokých výškách nebo hloubkách, a volně pobíhajících psů. Mezi 19 a 15 procenty má přinejmenším tísnivý pocit při zkouškách, prezentaci na veřejnosti, při řeči před cizími, v letadle, při bouřce a vichřici, při očkování a při pohledu na krev. Tma vyvolává úzkost u osmi procent, dotek s cizím člověkem u sedmi procent.

Ubývá oveček

Počet výstupů z katolické církve v Bavorsku loni silně stoupl. Jen v arcibiskupství Mnichov a Freising se k ní otočilo zády 16 000 věřících, o téměř 40 procent víc než předloni. V arcibiskupství Bamberg to bylo dokonce o 56 procent, téměř 4800 lidí, píše deník PNP.  V pasovské diecézi vystoupilo 2028 mužů a žen (předloni 1529), v řezenském biskupství 5458 (předloni 3810).

„Jako důležité důvody nespokojenosti uvádí biskupství v Pasově finanční aféry bývalého limburského biskupa Tebartze von Elst, téma církevních daní a daně z kapitálových výnosů," uvádí list.

Koně se otrávli starčekem.Nebezpečný starček

Manželé Tremmelovi z Kräutertu přišli o poníka a klisnu haflingera: otrávili se starčekem, který se v poslední době v dolním Bavorsku množí, informuje PNP. „Celé louky jsou plné rostlin, které svými květy připomínají arniku, ale jak vypadají idylicky, tak jsou nebezpečné," píše list. Na jed starčeku jsou koně obzvlášť alergičtí, stačí 200 gramů za den, aby se otrávili, tvrdí deník.

Když Tremmelovým uhynul v prosinci pony, ještě předpokládali koliku, ale po ztrátě klisny v lednu se rozhodli pro důkladnější vyšetření, a zjistili pravou příčinu. Starčeku pak našli plnou louku, na níž se jejich koně pásli.

PNP uvádí, že starček vodní je rozšířen v celém dolním Bavorsku, ale nalezen tu byl už i starček přímětník, ještě výrazně nebezpečnější. Zvláště v posledních třech letech se šíří, letos i díky mírné zimě.

Na snímku se 11letá Julia Tremmelová stará o otráveného haflingera.

S prasátkem na dovolené.Prasátko jako psík

Miniprasátko Charlotte (na procházce s paničkou Hannelore Schweikerovou) bydlí se svými držiteli a psem v karavanu  v kempu Haufenmühle v Zellertalu.  „V prvním momentu lidé Charlotttu na vodítku pokládají za malého bílého psa," říká paní Hannelore v deníku PNP. Většina je z ní nadšena. Mimořádnou atrakcí je i pro děti, které ji zásobují ovocem a zeleninou. Aby ale sele netloustlo, vodí je majitelka na dlouhé procházky. „Prasata jsou velmi vytrvalá," říká v listě. Protože je Charlotta velmi čistotná, vodí ji i do práce v pečovatelském domově. I tam je velmi oblíbená. „Vzala svou úlohu jako terapeutické zvířátko vážně a stala se seniorům jakýmsi ,prasátkem pro štěstí´," uzavírá deník.