Přitom sousedé míří vzhledem k trvajícímu extrémnímu suchu stejně jako loni ke kůrovcové katastrofě, uvedl list. Jen vichřice v zimě způsobily 200 000 plnometrů polomového dřeva a teď brouk vyletěl tak brzy jako málokdy. Cena dřeva se nyní pohybuje kolem 64-66 eur za metr, je tedy tak nízko jako za finanční krize 2008/09.

Země má masivní přebytek kulatiny a to situaci vlastníků lesů ještě zhoršuje, říká v OÖN ředitel lesního svazu Andreas Hofbauer. Zlepšení se nedá očekávat také proto, že koronakrize drasticky snížila exporty řeziva. „Časy, kdy les byl pro zemědělce ,kampeličkou´, jsou pryč. Při současné ceně a kůrovcových odpisech už lesní hospodářství, které by alespoň pokrývalo náklady, není možné,“ prohlašuje prezidentka zemské Agrární komory Michaela Langer-Weningerová.

Linecký deník připomíná, že na podzim loňského katastrofálního kůrovcového roku s více než milionem plnometrů polomového dřeva jen v Horních Rakousích Weningerová zdůrazňovala, jak je důležité, aby pily snížily import kulatého dřeva, jakmile to jejich obchodní vztahy umožní. Realita je ale jiná, třeba na pilu Ortner v Tragweinu přijelo ve středu ráno pět aut se dřevem z Česka. Provozovatel Rudolf Ortner, zástupce předsedy sekce dřeva v Hospodářské komoře, vysvětluje, že tři fůry modřínu potřeboval na konkrétní produkt prý proto, že toto dřevo v potřebné délce až dvanácti metrů v Rakousku není. Dva náklady smrku musel vzít k tomu, „protože Češi mají taky kůrovcový problém“. Jeho podnik řeže 50 000 metrů za rok, třetina tohoto množství je z Česka a z Německa. K tomu ale dodává, že Rakousko zase dvě třetiny svého řeziva vyváží, jeho firma například také do Čech. Domácí dřevo je podle něho o 30 procent dražší než české.

Zástupce dolnorakouského hejtmana a předseda svazu zemědělců Stephan Pernkopf požaduje od dřevařského průmyslu importy, také z Česka, ihned zastavit, pokračují OÖN. „Pokud chce průmysl být partnerem sedláků, pak to udělá dobrovolně. Když ne, tak to holt uděláme zákonem,“ říká Pernkopf. Hornorakouský zemský rada pro zemědělství Max Hiegelsberger ale upozorňuje, že už před dvěma roky nechal problém polomového dřeva právně přezkoumat – zákaz jeho importu v rámci trhu Evropské unie není možný. Mluví o dobré dohodě lesních závodů a pil, ale „pár černých ovcí, kterým jde o peníze, bude vždycky“, dodává.

Deník pak uvádí ze statistiky, že Rakousko od ledna do října 2019 dovezlo 5,4 milionu plnometrů jehličnaté kulatiny. Tři miliony z toho – téměř dvojnásobek množství roku 2015 - byly z Česka.
 
Odpískali slavnosti piva

Bavorský ministerský předseda Markus Söder se shodl s mnichovským vrchním starostou Dieterem Reiterem, že uspořádat Oktoberfest letos by „zkrátka a jednoduše bylo příliš velkým rizikem“, napsala úterní PNP. „Je nám to líto, je to neuvěřitelná škoda,“ uvedl Söder. Slavnosti piva, tzv. „Wiesn“, měly být 19. září až 4. října. Čekali k nim asi šest milionů návštěvníků z celého světa. Loni festival přinesl hospodářský ekvivalent 1,23 miliardy eur.
Stejný osud s Wiesn budou mít podle premiéra i další chystané lidové slavnosti podzimu v Bavorsku. PNP doplňuje, že pivní slavnosti odpadly v letech 1854 a 1873 kvůli epidemii cholery, nebyly ani ve válečných letech a také v roce 1923, tehdy kvůli hyperinflaci.

Kolem korony za humny

V Rakousku bylo 21. dubna ráno 14 798 nakažených koronavirem, aktuálně 3411. Uzdravilo se 10 971 lidí, za den dalších 757. Zemřelo 491 osob, za den 48, v nemocnicích léčili 756 pacientů (za den -99). V Horních Rakousích bylo 255 nemocných a 44 obětí, v Dolních Rakousích 788 (85).

Jaká je kde svoboda tisku

Situace svobody tisku se v Rakousku loni zase zhoršila, napsal linecký Volksblatt. V žebříčku organizace Reportérů bez hranic (ROG) země sklouzla ze 16. na 18. místo na světě. Vede dál Norsko před Finskem. K „ústupu“ Rakouska řekla prezidentka ROG Rubina Möhringová, že „hranice demokratické svobody tisku“ překročily zejména v posledních měsících koalice ÖVP/FPÖ upřednostňování některých médií vládou, četnost jejích intervencí v redakcích, soudní postup proti kritickému zpravodajství, pokusy bývalého ministra vnitra zabavit mobil novinářky atd. Celkově ale Rakousko zůstává v kategorii „dostatečné svobody tisku“.

„Nejsvobodnějších“ pět zemí je z Evropy – Norsko, Finsko, Dánsko, Švédsko, Nizozemsko, v desítce jsou dále 8. Švýcarsko a 10. Portugalsko, které z desítky odsunulo Belgii. Z neevropských jsou 6. Jamajka, 7. Kostarika a 9. Nový Zéland. Na konci žebříčku jsou Severní Korea, Turkmenistán, Eritrea a Čína. Česká republika je čtyřicátá.

Rakouská vláda rozdá měsíční plat

Každý člen spolkové vlády daruje jako znamení soudržnosti jeden čistý měsíční plat vybrané organizaci, napsaly v úterý OÖN. Oznámili to kancléř Sebastian Kurz (ÖVP) a místokancléř Werner Kogler (Zelení). Detaily mají být upřesněny v dalších dnech. „Miliony lidí se nyní musejí mnohého zříkat nebo se dostaly do hospodářsky těžké situace. Jako spolková vláda děláme všechno pro to, aby Rakousko z této krize dobře vyšlo. Zároveň chceme také osobně dát znamení soudržnosti v této těžké době,“ řekl kancléř.