Popisují, jak ve středu kolem 13. hodiny projíždějí v odstupu několika málo minut přes hraniční přechod Wullowitz plně naložené kamiony s tucty smrkových kmenů z Česka a stejně tolik se jich vyložených vrací. „Je to těžká situace,“ říká Christian Rottensteiner, lesnický referent hornorakouské Hospodářské komory. Dovozy dřeva loni stouply o asi deset procent. „Nemáme v ruce nic, s čím bychom proti tomu mohli postupovat. V posledku to rozhoduje trh…“

Tím, že je nyní na trhu hodně dřeva, je vinen především kůrovec. V Horních Rakousích padlo do srpna půl milionu plnometrů napadeného dřeva. U severních sousedů je to ještě horší, pokračuje list a cituje české noviny, že od katastrofy z časů Marie Terezie to nebylo tak zlé. Na trh se tlačí miliony plnometrů – loni bylo v Čechách poraženo 19,4 milionu kubíků, z toho 60 procent neplánovaně…

„Zakázat domácím pilám import není možné,“ pokračují OÖN. „Je to volný hospodářský prostor. Nemůžeme dovozy sešroubovat na nulu,“ říká Rottensteiner. Nebezpečí, že z Čech budou zavlečeny nové druhy kůrovce, prý ale není. Podle něho úspory těch pil, které řežou české dříví, jsou přehledné – mezi cenami nejsou žádné velké rozdíly. Dlouhé přepravy se nevyplatí, protože jejich náklady překračují úspory. Převážná většina kamionů, které jezdí přes Wullowitz, jsou z firem ležících jen pár kilometrů za hranicí.

Linecký list to chtěl vědět přesněji a jel za jedním z náklaďáků. „Dovezl klády na dunajskou pilu Rumplmayr do Ennsu. Tam složili dřevo, které asi před 35 minutami přejelo hranici, do obří hromady. Mladší šéf Friedrich Rumplmayr vysvětluje, že mají dlouholeté partnerství se stálými dodavateli. Dosud platilo, že třetina dřeva přichází z Čech, třetina z dalších spolkových zemí a třetina z Horních Rakous. Stálým dodavatelům nelze přibouchnout dveře před nosem, říká. Přesto chce v budoucnu sahat víc po domácím produktu. Ve druhém čtvrtletí plánujeme odběr čtyřnásobném množství z Horních Rakous, říká.“

Christian Rottensteiner uvádí, že všechny velké pily v zemi dostávají dřevo ze zahraničí, ale ne stejné množství. „Některé hledí na to, aby podpořily domácí lesáky v této těžké době,“ říká. Současně mnoho zpracovatelů rozšiřuje sklady, aby pěstitelé nezůstali na napadeném dříví sedět. „Loni z půl milionu tohoto materiálu nezůstalo nic,“ poznamenává Ferdinand Reisecker, vedoucí odborné skupiny dřevoprůmyslu v komoře.

Dovážet z Čech méně dřeva není podle něho řešení. Cena prý přitom není nejdůležitějším argumentem. „Jsou partnerské vztahy s dodavateli, které rostly po desetiletí. Teď jim nemůžeme říci, vaše dřevo letos nevezmeme,“ říká. Firmy, které v uplynulých letech byly spolehlivým partnerem, nelze ze dne na den zradit…“

Rakousko bez deficitu?

Linecký Volksblatt zaznamenal, že Rakousko už loni splnilo cíl a mělo nulový deficit. Hrubý domácí produkt byl poprvé od roku 1974 v plusu, byť jen 0,1 procenta. Podle kritérií Maastrichtu činil přebytek v absolutních číslech 426 milionů eur, loni měl stát ještě deficit 2,8 miliardy eur, tedy 0,8 procenta HDP. Příjmy státu se meziročně zvedly o 8,6 miliardy na 187,6 miliardy, tedy +4,8 procenta. Stouply ovšem i výdaje, o 2,9 % (5,3 miliardy) na 187,2 miliardy eur. Veřejný dluh se podařilo stlačit o 4,5 miliardy na 284,8 miliardy, dluhová kvóta - poměr státního dluhu k HDP – ze 78,2 na 73,8 procenta.

Slonice na penzi

Ilustrační foto.

Slavný mnichovský cirkus Krone poslal dvě ze svých pěti slonic, Keniu (1983) a Malu (1965), do důchodu na klidné dožití v seniorské rezidenci „El Castillo de la Guardas" u Sevilly. Aby si v novém prostředí zvykly, doprovázejí je tři další sloní partnerky Krone, které se prý snad někdy mají vrátit do Mnichova - Aisha, Bruma a Bara. Ochránci zvířat krok chválí. Akční skupina práv zvířat v Bavorsku to má za začátek konce držení zvěře. Podle mluvčího cirkusu bude k aktuálním vystoupením „pronajat“ jiný slon. Jak se „penzistkám“ ve Španělsku daří, prý bude možné sledovat na www.cirkus-krone.de.

Sedm čestných Mnichovanů

Nováčci do galerie čestných.

Od roku 1818 má městská rada Mnichova plnomoc propůjčovat čestná občanství města. Tituly neopravňují k žádným zvláštním právům, ani neukládají zvláštní povinnosti. Jsou propůjčovány osobnostem, které se velkou měrou zasloužily o blaho města.

Letos se galerie rozrostla o sedm jmen. Čestnými občany se stali nakladatel Hubert Burda, fotbalový mistr světa Philipp Lahm, herečky Michaela Mayová a Jutta Speidelová, podnikatel Heinrich Traublinger, publicistka Rachel Salamanderová a František, vévoda bavorský (86). Přiřadili se tak například k bývalému ministerskému předsedovi Franzi Josefu Straußovi (2005), skladateli Richardu Straussovi (1981), bývalým starostům Hans-Jochenu Vogelovi, Georgu Kronawitterovi a Christianu Udemu, ale také ke generálovi kavalerie Ferdinandu hraběti von Zeppelin (1924) či k Ottovi hraběti von Bismarck (1909). V roce 2014 občanství získala prezidentka izraelské kulturní obce Charlotte Knoblochová. Prvním byl královský říšský rada Georg Friedrich Freiherr von Zentner (1820).

OÖN se nafoukly

Linecký deník OÖ-Nachrichten, z jehož stránek často citujeme, čte nyní v Horních Rakousích 350 000 čtenářek a čtenářů, konkurenční Kronen Zeitung 329 000, Der Standard 74 000. Nachrichten v celém Rakousku sleduje 375 000 čtenářů, o víkendech 419 000.