Devatenáctiletý student z Dražic u Tábora Stanislav Fořt letos odmaturoval na Gymnáziu Pierra de Coubertina. Jedním z předmětů, který si vybral, byla fyzika. Jak by ne. Doma má šest medailí z mezinárodních studentských soutěží ve fyzice, astrofyzice nebo astronomii. Loni získal na olympiádě v thajském Bangkoku stříbrnou medaili, ale více si cení loňského  astronomického klání v polských Katovicích. „Tam jsem byl absolutním vítězem. To považuji za svůj největší úspěch," řekl mladík, který je fyzice velmi oddaný. Studovat ji bude na univerzitě v anglickém Cambridge. Když o svém oboru hovoří, nesálá z něho prvoplánové nadšení, ale přesvědčení, že fyzika je věda věd. „Jako jediná postihuje celý vesmír. Ano, je tu i filozofie, ale ta jen říká, jak máme žít. Nevysvětluje, jak k čemu dochází," řekl Stanislav Fořt, který měl na základní škole blízko k matematice.

„Domníval jsem se, že matematika je nadřazena fyzice, ale pak jsem zjistil, že je to obráceně. Matematika jen dodává fyzice nástroje," vysvětlil táborský student, který přiznává, že rozsah fyziky na gymnáziu mu nestačil. „Způsob výuky mi ale vyhovoval. Měli jsme vyrovnaný poměr teorie a praxe. Občas jsem se nudil, tak jsem si studoval sám," řekl Stanislav Fořt. „Vstupenku" do Cambridge si musel tvrdě vybojovat, nezískal ji jen proto, že je fyzikální medailista. Nejprve poslal do Anglie eseje, posudky a soupis mimoškolních aktivit. Pak přišlo pozvání do Cambridge, kde před dvěma profesory absolvoval v angličtině hodinový pohovor. „Kladli mi čím dál těžší fyzikální úkoly a ptali se, jak bych je řešil," vypráví Stanislav Fořt, který později našel ve schránce dopis na ručním papíře. Byl přijat. „Měl jsem ohromnou radost. Studovat v Cambridge byl můj sen," usmívá se mladík, který nežije jen fyzikou. Pokouší se uběhnout půlmaraton. V plánu má získat pilotní průkaz na větroně. Hovoří anglicky, francouzsky, učil se staroegyptsky, hebrejsky a nově teď „objevil" ruštinu.

Stanislav Fořt působí nenápadně, ale uvnitř schovává silnou cílevědomost. Když odjížděl na olympiádu do Bangkoku, chodil spát tak, aby zvládl časový posun. „Věděl jsem, že tam budu dlouhé hodiny počítat. Nemohl jsem si dovolit být unavený," řekl. Po teoretické části olympiády figuroval v Thajsku mezi 30 nejlepšími z 397 soutěžících. Pak pokazil experimentální kolo. Třiadevadesáté místo mu přesto podle regulí vyneslo stříbrnou medaili. O lepší pozici se pokusí za měsíc na dalším fyzikálním klání v estonském Tallinu, začátkem srpna ještě ukáže své astrofyzikální dovednosti v brazilském Rio de Janeiru. „V Thajsku byla soutěž velmi oficiální. Součástí programu bylo i setkání s princeznou," podotkl Stanislav Fořt, který už zcestoval kus světa a leccos zažil. Loni v říjnu se v americkém Las Vegas zúčastnil parabolického letu a vyzkoušel si stav beztíže. Let se konal v rámci Světového kosmického týden. Stanislava Fořta vybrali jako jediného studenta na světě.

„S letadlem jsme vystoupali do sedmi kilometrů a pak začalo padat. Jak mi bylo? Jako když najedete s autem na hup a máte mravenčení v břiše. Tohle bylo tisíckrát horší a trvalo to déle," svěřil se Stanislav Fořt, který je úspěšným mladíkem. Svědčí o tom i fakt, že univerzitu si mohl vybrat. Přijetí měl i na Massachusetts Institute of Technology v USA, kam napsal, že je odmítá. Do budoucna ale nevylučuje, že do Ameriky za fyzikou stejně vyrazí.