Předseda sdružení Bernhard Sitter v listě ujišťuje, že si zvolili pro akci záměrně neděli s vysokým obratem: „Vzdáváme se dobrých výnosů a raději upozorníme na naši mizernou situaci," uvedl.
Mluví o „neuvěřitelném byrokratickém šílenství", které je hospodským vnucováno a ničí nejen jejich branži, ale celý střední stav. Dobří a schopní zaměstnanci chtějí pracovat pružně, zejména co se týče počtu hodin nebo víkendových směn. To platí i v rodinných podnicích. Teď ale musejí být personálu přesně dokumentovány pracovní doba i přestávky, směna nesmí přesáhnout deset hodin, práce o víkendech musí být podrobně popsána, zaměstnanci mají být pravidelně školeni od předpisů požární ochrany po ochranu před nakažlivými chorobami, čistění a dezinfekci baru, kuchyně, sklepů, skladů. Vedeny musí být platební knihy, plány úklidu, prevence proti škůdcům atd. „Prostě blázinec," míní Sitter a dodává, že teď ještě přišlo nařízení o uvádění alergenů…
Takže chystáte-li se v neděli na výlet do Dolního Bavorska, raději svačinu s sebou!

Matky proti školnímu sportu

Pod heslem #bundesjugendspieleweg na twitteru požaduje Christine Finkeová z Kostnice jako matka zrušení školních sportovních soutěží, v Německu povinných. „Tělesné zápolení je pokořující," míní. Proto nechala na sociální síti kolovat svou zprávu a na aktivistické online platformě change.org odstartovala protestní petici. Tu během několika dnů podepsalo přes 7000 lidí, píše pasovská PNP.
Tvrdí, že tyto školní soutěže kazí chuť sportovat. Po soutěžích učitelé často při vyučování předčítají, kdo z žáků kolik udělal bodů, a před celou třídou předávají diplomy. „Proč musejí být nesportovní děti vystaveny takovému pokoření?" ptá se maminka.
Podporovatelé jejího požadavku se na twitteru připojují třeba s tím, že tyto školní soutěže byly nejhoršími zážitky jejich dětství, že by všeobecně celý školní tělocvik měl být zásadně zreformován, že do něj nepatří známky a další výkonnostní tlak. Odpůrci zase míní, že signatářky schovávají za děti svá vlastní traumata…

Labyrint na závěr školy.Maturitní bludiště

Poslední ročníky spolkového vzdělávacího zařízení pro pedagogiku školek v Linci zrealizovaly neotřelý nápad na rozloučení se školou. „Z 960 prázdných beden od piva absolventi postavili labyrint, v němž žáci i učitelé museli najít správnou cestu do školní budovy," popisuje deník OÖN. „Kdo zabloudil, dostal vodní sprchu…"

Prospěšná církev

V zařízeních římskokatolické církve v Rakousku je ročně opatrováno na 37 000 dětí. Do jejích privátních škol dochází 71 000 dětí a mladistvých. Ve svých nemocnicích poskytuje církev 47 000 lůžek, 4600 lidí opatruje ve svých domovech. Ošetřuje a udržuje 13 500 památkově chráněných staveb. „To jsou známá čísla. Kolik ale stojí církev rakouské hospodářství? A co mu dává?" ptá se deník OÖN.
K tomuto tématu zadala církev analýzu vědcům z Joannea ve Štýrském Hradci a vídeňskému institutu vyšších studií. Ti k ní vedli i dvě celorakouské reprezentativní ankety.
Práce konstatuje, že v širším okruhu katolické církve je zaměstnáno například v Horních Rakousích 158 000 lidí (zhruba 120 000 plných pracovních úvazků). Tím je církev jedním z největších zaměstnavatelů v zemi – v diecézi, charitě, řádech či církevních zařízeních dává práci pětině pracujících. Přímo či nepřímo vytvořené hodnoty dosahují 6,65 miliardy eur, více než dvě procenta domácího HDP.
Studie zjišťovala také, kolik za výkony církve například ve školách, nemocnicích a v charitativních zařízeních platí stát a co za to dostává. Vyšlo, že daňoví poplatníci církvi odvádějí 130 milionů eur. Jednu z možných odpovědí na otázku, zda je to moc, nebo málo, dává zmíněná studie – veřejné rozpočty dostávají při těchto nákladech „zpátky" hospodářský přínos celkově prokazatelně za 8,49 miliardy eur, píše list.

Němci dobře splácejí

97,5 procenta úvěrů je v Německu spláceno podle smluv. Zvlášť pečliví jsou dlužníci ve věku nad 50 let, z nichž to „nestíhá" jen kolem 1,8 procenta. Průměrná výška úvěrů loni činila 8792 eur, o 10 procent víc než předloni. 46 procent nových dlužníků si loni půjčilo na nové auto, 25 procent na technická zařízení, 16 procent na nový nábytek. „Jen sedm procent chtělo peníze na dovolenou," píše PNP.

Trasují superstezku

Turistický svaz pro východní Bavorsko začal vytyčovat přesnou trasu „Trans Bayerwald", okružní cyklistické stezky dlouhé 750 kilometrů a vedoucí sedmi okresy regionu mezi Dunajem a vrcholy Bavorského lesa. „Když to dobře půjde, mohli by po ní turisté vyrazit už v první polovině příštího roku," píše PNP. Investováno má být asi půl milionu eur, z nichž 70 procent půjde z prostředků fondů Leader. Vedoucí projektu Daniela Schillingová říká, že nechtějí dělat novou trasu pro horská kola, jejich cesty vedou z 80 procent po už vyznačených stezkách. Chtějí je ale svést do jednoho okruhu a provázat jím turistické oblasti.

Odpůrce zvonů nabízí klidné místo

Linecký architekt Wolfgang Lassy žaluje diecézi za rušení nočního klidu vyzváněním zvonů dómu (Deník opakovaně informoval). Tvrdí, že škodí jeho zdraví. „Přitom byt v témže domě nabízí na internetu k pronájmu a popisuje jej jako ,v klidném prostředí´," píší OÖN a označují to za další bizarní detail „v divadle kolem zvonů".
Na otázku deníku Lassy řekl, že jde o obvyklý slovní obrat – až na zvonění je prý čtvrť kolem dómu klidným prostředím. Je tu málo dopravy a málo nočních tuláků. Pokud prý církev ještě bude muset zastavit vyzvánění, nebude vůbec co řešit. K poznámce, zda tedy odbíjení zájemcům v inzerátu zamlčel, ujišťuje, že každého na to upozornil. Každému prý také nabídl nocleh na zkoušku. Byt, který nabízí, je prý také významně klidnější než jeho – rozdíl při zvonění je podle něho 15 decibelů, což je enormní. K námitce listu, že byt k pronájmu je obrácen k chrámu a jeho vlastní je do dvora, prohlásil, že dvůr zvuk reflektuje a odráží.
Vysvětlil, že inzerát už stáhl, protože „celou diskusí trpí" a nenechá se stavět na pranýř. Nemyslí si, že by inzerát mohl zapůsobit na názor soudu, který věc řeší – nevěří, že by byl tak povrchní, aby se takovým příběhem nechal ovlivnit.

Růžová prý uklidní i vězně.Růžová uklidňuje

Údajně agrese snižující barevný tón „Cool Down Pink" má v některých rakouských věznicích už od roku 2012 uklidňovat zuřící vězně, píší OÖN. Dvě cely v Garstenu a další v Göllersdorfu v Dolních Rakousích proto byly vymalovány narůžovo.
„Náklady na toto barvoterapeutické opatření obnášejí 
v Garstenu kolem 5000 eur. 
V Göllersdorfu to nestálo nic, protože práce proběhly v rámci běžné údržby," řekl ministr spravedlnosti Wolfgang Brandstetter (ÖVP). „Cely 
v Garstenu jsou kompletně růžové, jen toaleta a sprchový kout přemalovány nebyly. Podle velitele Franze Derflingera sem mají být vězni přemístěni výlučně při eskalaci situace. Většinou tam netráví mnoho času – buď se uklidní, nebo, jde-li o těžkou psychózu, jsou přemístěni do nemocnice." Zda barva skutečně rozzuřené vězně uklidňuje, tím si Derflinger dle OÖN není jist: prokázán prý tento vliv není.
Také ministr Brandstetter ví, že „skutečně zaručený vědecky podložený výsledek" opatření není prokázán, a proto zdůraznil správě věznic, aby nepřipustila další vícenáklady takových úprav. O růžových celách se prý dozvěděl až z parlamentní interpelace.