OÖN dodávají, že vlk platí už 150 let v Rakousku za vyhynulého. „Teď tito sociální a přizpůsobiví predátoři dobývají kulturní krajiny krok za krokem zpátky," píše list a cituje Engledera: „V Německu je vlk už 20 let zase doma."
OÖN připomínají, že vlk je v Rakousku celoročně chráněn. Pokud by strhl ovci, krylo by její ztrátu zemědělci pojištění. Prapůvodní obavy z něj ale podle Engledera nejsou na místě. „Pohádka o Červené Karkulce nemá s realitou nic společného," ujišťuje. Pochybuje o tom, že by se vyfotografovaný vlk ještě zdržoval poblíž lipenského jezera – tato zvířata urazí za noc i sedmdesát kilometrů. Především mladí vlci jsou na pohybu při hledání revíru a feny.
„Skeptičtěji nahlížejí na vlka na Šumavě rakouští myslivci," pokračují OÖN. „Jedno osamělé zvíře jistě není problém, ale smečka by mohla například odehnat vysokou od krmelců a rozšířil by se tak okus stromků. Škody by pak nesli nájemci honiteb," říká Christopher Böck. Podle něho by se vlk měl v zásadě lidem vyhýbat, ale je schopen člověka napadnout.
Rakousko má svůj „vlčí management", který upravuje reakce na případný výskyt tohoto zvířete, dodávají OÖN.

Výchovně při násilí v rodině!

Návrh novely rakouského trestního práva předpokládá, že násilí ve vlastní rodině bude přitěžující okolností spáchaného trestného činu. To pak vylučuje užití odklonu od potrestání, například narovnáním, třeba i v případě sebemenšího ublížení na zdraví. „Aktuálně je třicet procent těchto věcí řešeno právě řízeným pohovorem agresora a oběti," říká v OÖN předseda spolku Nový start Alfred Kohlberger a míní, že vyloučení této možnosti by přineslo trvalé a nenapravitelné škody. K opakování domácího násilí vyřešeného odklonem dochází v necelých deseti případech, připomíná.
Podobně kriticky vidí návrh novely Maria Schwarz-Schlöglmannová, vedoucí hornorakouského centra ochrany proti násilí. „Že násilí vůči vlastní rodině má být přitěžující okolností, to vítáme ve smyslu odstrašujícího účinku, který byl dosud podceňován," říká. Naprosté vyloučení možnosti narovnání ale centrum odmítá, mělo by zůstat přinejmenším v případech, kdy si to přeje oběť. V praxi to prý vždy mělo úspěch.

Sousedé méně spoří

Rakouské domácnosti si sice loni uložily o něco víc peněz než v negativně rekordním roce 2013, ale kvóta úspor zůstává na relativně nízké úrovni – činily 7,5 procenta z disponibilního příjmu, o 0,2 procenta víc než předloni. Příjmy však zatím vzrostly reálně o 0,4 procenta, na celkových 189,9 miliardy eur. Za konzum vydaly rodiny loni o 0,2 procenta víc než v roce 2013.
Vývoj spořivosti vykazuje už léta klesající tendenci, píší OÖN. V roce 1995 rodiny ukládaly 14,6 procenta disponibilního příjmu a ještě v letech 2005-09 byla kvóta dvojciferná, 11-12 procent. V polovině roku 2013 spadla na šest procent. List k tomu dodává, že v evropském průměru na tom Rakušané ale pořád nejsou tak špatně – v roce 2013 byli se svými 7,3 procenta nad průměrem europrostoru, který byl 6,5 procenta. V celé Evropské unii pak činil jen 4,7 procenta…

Nerozlučitelní

Sourozenci Gruberovi zase slavili.O neobvyklé rodině deseti sourozenců, kteří jsou i přes vyšší věk pořád fit a stále drží při sobě, napsal pasovský deník PNP. Pět synů a pět dcer se narodilo Franzi a Cäcilii Gruberovým v malém Schardenbergu v hornorakouském příhraničním okresu Schärding. Nejstarší sestře bude brzy 90 let, nejmladšímu bratrovi 67. Dohromady mají 778 roků a žijí napříč Innviertlem a Bavorskem, uvádí list.
Nedávno se sešli v Sauerlachu k osmdesátinám Hanse (na snímku uprostřed). „Společně slavíme každé kulatiny," říká v listě benjamínek rodu Georg (67), který se usadil v Ruhstorfu na Pasovsku. Část účastníků oslavy přivezl autobusem. Cestu prozpívali pod taktovkou nejstaršího z bratrů Franze (85), repertoár ze starých zpěvníků prý ještě všichni znají zpaměti… U Hanse se sešli všichni až na nejstarší Marii, které letos bude devadesát – žije v domově seniorů ve Gmundenu a omluvila se pro chřipku.
Kromě narozeninových kulatin se scházejí každoročně o Všech svatých na hrobě rodičů, o Vánocích nebo k Novému roku. Neobvykle pevné je ale jejich spojení i „mimo termíny", a srdečný kontakt udržují i jejich potomci – „klan" Gruberových má 28 vnuků a 37 pravnuků. Teď už se chystá na další sraz, který musí uspořádat druhý nejmladší bratr Karl v roce 2016, kdy mu bude sedmdesát…, uzavírá PNP.

Šel se obléct

Ve středu se 22letý Čech pokusil ukrást ošacení v ceně několika set eur v prodejně v Bad Leonfeldenu. V kabince na vyzkoušení si oblékl devět kusů oděvů, ramínka zastrkal za opasek, zapnul si bundu a odcházel. „U východu už ho čekali policisté, které bezprostředně předtím informovala majitelka obchodu o podezření na zloděje," píše deník OÖN. „Po dobrovolné úhradě částky stanovené státním zastupitelstvím bylo od jeho trestního stíhání upuštěno."

Spor o osud Zeppelinu

Nejistý osud nacistické stavby.Generální sanace za odhadem 75 milionu eur, nebo „kontrolovaný rozpad" – názory na zacházení s Zeppelinovou tribunou v bývalém areálu nacistických říšských přehlídek v Norimberku se nadále rozcházejí, píše deník PNP. Podle starosty Ulricha Malého (SPD) by se ponechání tribuny osudu rovnalo „asanování německých dějin". Tribuna je jedinou dokončenou a dodnes uchovanou propagandistickou stavbou nacismu. Podle něho má být dál „autentickým místem učení se" pro generace, které Adolfa Hitlera znají jen jako video z youtube, jak řekl. Je ale také proti tomu, aby současné torzo tribuny bylo znovu vybudováno „jako kulisa" do původní podoby. Město spíše hledá možnosti jejího udržení v současném stavu. „Především jde o to zajistit na ní bezpečnost," uvádí PNP.
Ponechat místo „kontrolovanému rozpadu", jak navrhují někteří architekti a historici, by podle starosty znamenalo oplotit areál o zhruba 90 000 metrech čtverečních, což by prý mimo jiné přineslo další „mystifikaci" místa – a právě to on nechce. Naopak například historik Norbert Frei z Jeny odrazuje od milionových investic „do hromady kamení, která už dnes na mladé nedělá žádný dojem". Místo toho by město mělo nechat tribunu v dnešním stavu při nejnutnějším zabezpečení. V zacházení s nacistickým dědictvím už je podle něho čas na konec „uchovávacího fetišismu", uzavírá PNP.