Je uspořádána k jubileu přechodu od c. k. monarchie k republice, "kterému vděčíme za sto let demokracie, základy sociálního zákonodárství, za svobodné, tajné a rovné volby", jak napsaly OÖN. "Březen 1933 pak znamenal s rozpuštěním parlamentu konec mladé demokracie a březen 1938 uvedl se vstupem německých jednotek, vítaném početnou částí obyvatel, nejtemnější kapitolu Rakouska a celé Evropy," pokračuje list.

Výstava na zámku se věnuje klíčovým bodům hospodářského, sociálního a politického vývoje během těchto dvaceti let v Horních Rakousích. Přechod od monarchie tam proběhl téměř hladce, od roku 1929 se ale společenské a politické konflikty zostřovaly a v březnu 1933 využil kancléř Engelbert Dollfuß krize jednacího řádu Národní rady a parlament "vyřadil". To vedlo nepřímo k únorovým povstáním a občanské válce v roce 1934. Kancléř reagoval diktátorsky, ale v červnu 1934 byl nacistickými pučisty zavražděn. Země "zglajchšaltovala" společensky relevantní organizace, zavedla trest smrti, cenzuru, pracovní povinnost. Posléze podlehla tlaku Říše a byla obsazena. Nastalo zatýkání politických odpůrců, plundrování, arizace, utlačování židovských obyvatel – druhá světová válka byla za humny, uzavírá linecký deník.

Tuto dobu připomíná výstava. Popisky u exponátů na výstavě jsou i v angličtině a v češtině. (www.landesmuseum.at)

„Zjevení Afrodity“

V roce 1941 pověřil Adolf Hitler sochaře Wilhelma Wandschneidera odlitím plastiky Afrodité pro sloupořadí na lineckém Bauernbergu. Stála tam, než umělecká univerzita v Linci v roce 2008 v projektu „Dutiny dějin“ upozornila na toho dílo jako vůdcův dar (náš web informoval). Pak byla skulptura po vzrušené diskusi uložena do depozita. Až do 2. září je nyní k vidění v městském muzeu Nordico v rámci výstavy, která osvětluje její historické pozadí. Otevřena je od úterka do neděle 10-18, ve čtvrtek 10-21, v pondělí je muzeum zavřeno.

Umění 1918-38

Hornorakouské umění let 1918-38 představuje linecké Zámecké muzeum do 6. května. Tvorba byla tehdy umírněnou reflexí moderny, ale už se objevovaly náznaky směru tzv. nové věcnosti, poprvé v Rakousku prezentované v roce 1929 expozicí Paula Ikratha, Herberta Plobergera a Franze Sedlacka z Vratislavi. Významnou roli hrála soukromá malířská škola Matthiase Maye, kterou navštěvovala třeba Fanny Newaldová. Domácí umělecké svazy jako MAERZ usilovaly o otevření se moderním směrům. (www.landesgalerie.at)

Koncert ke Dnu Romů

K nedělnímu Mezinárodnímu dnu Romů bude v lineckém Centralu na Landstrasse 36 v sobotu od 19 hodin „open stage“, při nichž budou moci místní romští muzikanti po předchozím ohlášení na marodrom@volkshilfe-ooe.at zahrát jednu až tři skladby. Od 21 hodin naváže koncert ottensheimské kapely Romanovstra kolem Nicu Stoicy, která hraje tradiční romské melodie z východní Evropy a vlastní kompozice. Vstup je volný, dobrovolné příspěvky jsou vítány.

Připlouvá Létající loď

Loď popluje na střechu.

V pátek 6. dubna zrána má být ze Zamenhofstraße na O. K. náměstí v Linci přepraven umělecký objekt ruského tvůrce Alexandera Ponomareva, „Létající loď“ z oceli a hliníkových žeber. Je dlouhá 20 metrů, široká dva a půl metru a i se stěžni vysoká 17 metrů, napsaly OÖN. Od 14. května do 14. října bude plout nad střechami města v rámci tradičního Opojení výškou, kulturní akce pořádané po roční přestávce Oö. Kulturquartierem. Na jeho střeše bude loď umístěna – jako symbol motta letošního ročníku, v němž se vše bude „točit“ kolem vody, informují OÖN.

Loď podle Ponomarevových skic vyráběla dva měsíce asi desítka zaměstnanců linecké firmy Innovametall v místě produkce v Niederkappelu. Její transport odhaduje Hermann Mittermayr, ředitel společnosti Mittermayr & Radkovsky Transport GmbH, na čtvrthodinku. Na střechu ji pak vyzdvihne obří jeřáb.

Lékař na telefon?

Horní Rakousy uvažují o zavedení „lékaře na telefon“ po švýcarském vzoru. Tam jsou na tzv. ärztefonu nepřetržitě k zastižení proškolení odborníci a s pomocí katalogu otázek mohou volajícím objasnit, co mají dělat, řekl pracovník centra Reto Bissig při návštěvě hornorakouské radní Christine Haberlanderové a odpovědných zdravotně-politických představitelů země, uvedly OÖN. Vysvětlil, že na základě rozhovoru se pak mohou rozhodnout, zda mají být záchrankou dopraveni do nemocnice, nebo jim postačí vyhledat příští ráno svého domácího lékaře či jen lékárnu. „Velkou výhodou při tom je, že pacienti už nemusejí s každou potíží do ambulancí, takže těm zůstává kapacita pro opravdové tísňové případy,“ dodal Bissig. Odhaduje, že díky „ärztefonu“ se uzdravuje vlastní péčí asi třetina volajících. Skoro každý třetí telefonát je od ustaraných rodičů.

Podle prezidenta Lékařské společnosti v Curychu Josefa Widlera je patrné, že zdravotní povědomí se už v rodinách nepředává tak jako dřív, kdy byla jednoduše na řešení napřed optána babička.

Obdobná poradenská služba po telefonu funguje už i v Horních Rakousích, zatím ještě pod číslem 141 od 19 do sedmi hodin. Radní Haberlanderová by chtěla nonstop provoz podle švýcarského vzoru rozjet od podzimu.

Církev proti soutěžím

To, že v okrese Rohrbach jsou hasičské soutěže pořádány v neděli dopoledne, už léta silně vadí regionálnímu kléru, uvedly OÖN. Lidem, především mladým, prý tak nezbývá čas chodit ke mším. „Enormně si hasičstva cením, ale Rohrbach je jediným okresem, ve kterém se soutěže ještě konají i v neděli dopoledne. Už jsme dobrovolné sbory kvůli tomu mnohokrát oslovili, ale nic se nemění,“ řekl opat premonstrátského kláštera ve Schläglu Martin Felhofer v rámci pódiové diskuse „Volná neděle“. Totéž se podle něho týká i řady tréninků fotbalové mládeže.

Okresní velitel hasičů Josef Bröderbauer Felhofferovy argumenty zná a oponuje: „Při 52 nebo 53 nedělích za rok jsou soutěže jen asi v pěti.“ Závodit v sobotu by bylo pro ně složité, protože to je den na venkově vyhrazený práci doma nebo na poli. Svými akcemi prý přivádějí do kostelů víc lidí, než kolik jich z nich odvádějí k závodům – i aktivní hasiči mohou přece „uhnout“ k večerním bohoslužbám. A mládeže prý ke mším hasiči přivádějí víc než rodiče…

Jde protestovat

Pochoduje za živobytí.

Gabi Grundlová z Tattenbergu v Deggendorfu vyrazí v pátek 6. dubna ráno k pochodu do Mnichova vzdáleného asi 150 kilometrů, aby tam demonstrovala „za bezpodmínečný základní příjem“, píše PNP. Už prý má toho dost. Vychovala čtyři dcery a čtyři syny, dvanáct let se stará o těžce postiženého vnuka, přijala na částečný úvazek tři zaměstnání současně, aby finančně přečkala…

Právě ve čtvrtek jí je šedesát let. Před třemi roky se zhroutila. „Tehdy jsem pracovala ještě v gastronomii, dokonce v noci, a najednou jsem už nemohla,“ říká. Když se jí rozpadl i vztah, dala výpověď z místa vedoucí pekařské filiálky a z bytu, a ocitla se na ulici. „Na něco takového jsem předtím ani nepomyslela, chtěla jsem jen pryč z běhu mého života…“

Protože s dávkou Hartz IV má „k žití příliš málo a k umření příliš moc“ a měsíce čeká na udělení důchodu, to prý už nehodlá strpět.

V pátek vyjde směrem na Mnichov. „Na jedné straně si chci na něčem vybít energii, a pak si sednout na Mariánské náměstí s transparentem, zasazovat se tak za bezpodmínečný základní příjem.. Nechci totiž jenom to, aby bylo lépe mně – všemi lidem se má dařit líp,“ říká v PNP.

Černý kašel se šíří

Do 26. března onemocnělo v Bavorsku 970 lidí černým kašlem, o 34 víc než za stejnou dobu před rokem, napsala PNP. Téměř polovina případů připadla na Horní Bavorsko. „Ministryně zdravotnictví Melanie Humlová varovala před nebezpečím této choroby pro kojence a doporučuje je nechat imunizovat. Kromě toho mají dospělí svou ochranu aktualizovat, pokud je jejich poslední očkování starší deseti lel,“ píše list.