Nebezpeční blouznivci

Pasov - Bavorská policie prohledala ve středu brzy ráno dům 51letého muže z okresu Straubing-Boden poté, kdy vyhrožoval manželce smrtí, píše PNP.

Neuznávají republiku a mají zbraně…

Už koncem října loni podobně hrozil kvůli pohledávce za ním zaměstnankyni finančního úřadu, že si ji najde doma a zastřelí ji. Je prý lesák, a proto drží zbraň. Při domovní prohlídce u něho ale žádné palné zbraně nalezeny nebyly, „jen“ vyhazovací nůž a nunčaku (na snímku).
Stíhaný podle pasovského listu patří ke scéně takzvaných „říšských občanů“, která podle mluvčího policie stále roste i v Dolním Bavorsku. „Asi 170 lidí v tomto regionu je podezřelých, že neuznávají Spolkovou republiku Německo,“ uvádí list. „Jejich počet vzrostl za dva měsíce o deset. Jsou v hledáčku policie a jsou prý průběžně kontrolováni. Jak, to mluvčí nechtěl uvést. Na ,říšského občana´ je policie upozorněna třeba tím, že dotyčný se nedostaví na předvolání k soudu nebo ignoruje pokutu.“

Bavorský úřad pro ochranu ústavy sdělil, že těchto lidí je v Bavorsku už kolem 3500. Rok předtím jich bylo 1700. „V celé spolkové republice je nyní asi 15 600 osob, které SRN neuznávají, o padesát procent víc než před rokem,“ pokračuje PNP. Tito lidé jsou už dlouhou dobu „odbýváni“ jako „pavouci“ a okrajový jev. Nejpozději ale od smrtících výstřelů na policistu ve středofranckém Georgensgmündu v říjnu 2016 je jejich nebezpečnost zjevná.

„Říšští občané“ neuznávají SRN a věří na trvání Třetí říše. Ignorují proto zákony, úřední rozhodnutí, ani soudy pro ně neexistují. Pokuty neplatí, protože neuznávají úřad, který je uložil. Občanské průkazy pro ně nemají cenu, mnozí je vracejí. U sebe nosí nelegální, vymyšlené doklady. K této scéně, která disponuje množstvím legálně držených či nelegálních zbraní, patří i pravicoví extrémisté. Ale také takzvaní „samosprávci“, kteří vidí svůj pozemek jako stát a zamezují úředníkům vstup, vysvětluje pasovský list.

V pátek doplnil, že policie prohledala byt 51letého nezaměstnaného v Mnichově, jehož žádosti o malý zbrojní průkaz úřad nevyhověl a on poté napsal správnímu soudu, že „s okamžitou platností už není příslušníkem SRN, společnosti s ručením omezeným“. Kriminalisté v jeho bytě zajistili kromě vrhacích hvězd „šunkenů“ a nožů také útočnou masku, zásahový opasek a další věci. Je obviněn z nedovoleného ozbrojování.

Vracejí automaty

V Rakousku loni při 300 raziích zabavili více než tisíc výherních automatů a zavřeli přes 50 heren. Zemský správní soud v Linci nyní vyjádřil názor, že toto opatření odporuje právu Evropské unie, píší OÖN. Provozovatelům bylo minulý týden vráceno prvních sedmnáct „beden“, dalších 35 má následovat. Soud zdůraznil, že rozhodoval pouze jednotlivé případy.

Zákon o výherních automatech zaměstnává u sousedů soudy už léta. Podle judikatury nejvyšších instancí je rakouský státní monopol na hazardní hry v souladu s právem EU, ale některé soudy, jako linecký správní, rozhodují jinak. Evropský soudní dvůr má na stole k posouzení dvě předběžná rozhodnutí hornorakouské justice v této věci.

Nelegální přístroje brání provozovatelé všemi prostředky. Při zabavování ke zdi přišroubovaných automatů loni v Pergu byl při zákroku automaticky spuštěn slzný plyn, jiné „bedny“ jsou zabetonovávány do masivních podstavců apod. „K jejich vyvezení pak potřebujeme hasiče,“ říká zástupce zemského policejního ředitele Erwin Fuchs. Stává se, že automaty jsou do několika hodin po zabavení nahrazovány novými. Zemský rada pro bezpečnost Elmar Podgorschek (FP) míní, že s tresty za tento přestupek provozovatelé kalkulují. Automat stojí asi 5000 eur, vynese ale za týden sedm tisíc. Podle Fuchse jsou náhrady rychle dodány pravděpodobně z Čech. V jednom lokále zabavili v krátké době hrací přístroje třikrát – jednou osmnáct, podruhé čtrnáct a potřetí dvanáct. V hale ve Welsu je nyní asi 1500 zadržených automatů.

Neposkytnutí pomoci narkomanovi?

Úřední soud v Deggendorfu zprostil 36letého uchazeče o práci, 41letého topenáře a 31letou prodavačku obvinění z trestného činu neposkytnutí pomoci, napsala PNP a vylíčila nešťastnou situaci. V listopadu 2015 užívali partner oné prodavačky a jeho známý v bytě heroin. Bezprostředně po intravenózní aplikaci se partner zhroutil, zvracel a ztratil vědomí. Žena, která sama na drogách nebyla závislá, a přítel jejího druha, sám ovlivněný heroinem, dopravili kamaráda do vany v bytě a opakovaně ho sprchovali. Po nějakém čase ho uložili do postele a kolem 23. hodiny si jeho družka lehla vedle něho, protože brzy ráno musela do práce. Partner v noci zemřel po vdechnutí zvratků. Žena alarmovala záchranku a zkoušela marně muže oživit podle telefonických pokynů zdravotníků.

Soudce Stefan Felixberger nepochyboval o tom, že tehdy šlo v bytě o tísňovou situaci, za níž by obvinění museli udělat to objektivně nejlepší, tedy vyrozumět záchranku. U žalované trojice ale chyběl subjektivní úmysl neposkytnout pomoc - vycházela z toho, že jejich zachraňující akce byla dostačující a „že nakonec všechno dopadne dobře“, uzavřel list.

Jak se mají řidiči

Právní překážky, vysoké náklady na pořízení řidičáku, nepříjemná pracovní doba, tyto důvody uváděli přepravci na otázky PNP po důvodech nedostatku mladých řidičů v branži. „Teď se redakci ozvalo několik šoférů a uvedlo další trefný důvod – špatné zaplacení,“ uvádí list.

Podle svazu bavorských autobusových přepravců (LBO) je tarifně pevně stanovená měsíční mzda řidičů 2850 eur hrubého při 190 hodinách práce. „V praxi je to ale mnohem méně,“ uvádí deník s odkazem na informace zaměstnanců. Podle Heinze E. jsou nástupní platy v okrese Deggendorf 1900 až 2150 eur. K tomu si šoféři musejí každých pět let „osvěžit“ řidičské průkazy, což je stojí minimálně 500 eur. Podobné zkušenosti má jeho kolega z okresu Freyung-Grafenau. Dlouho vydělával necelých 2000 eur hrubého plus nedělní příplatky, zato ale často odjezdil i 240 hodin za měsíc. Helmut F. z Burghausenu odešel v prosinci do důchodu. Předtím byl 26 let členem tarifní komise odborového svazu Verdi pro privátní přepravce.:Tvrdí, že z firem spadajících do jejich svazu platila tarifní mzdu přes její obecnou závaznost jen malá část. „Řidič se 167 hodinami za měsíc vydělává po čtyřech letech 2221 eur hrubého,“ říká.

Ředitel LBO Horst Schilling v PNP vysvětluje, že zmíněných 2850 eur je průměrnou mzdou, která nepočítá jen se 190 hodinami práce za měsíc (přičemž mnoho řidičů je zaměstnáno jen na základní bázi 167 hodin), ale zahrnuje i určitý počet nedělních a nočních příplatků. Vztahuje se na řidiče, kteří jsou u podniku alespoň čtyři roky. Hodinová mzda u začátečníka je podle tarifu 13,10 eura, od čtvrtého roku zaměstnání o 20 centů vyšší. Nespokojení řidiči se podle něho mohou obrátit na odbory nebo na advokáty.

Proti třídění ekoodpadu

Jako jediný okres v Bavorsku odmítá Altötting zavést třídění bioodpadu od tzv. směsného domovního, napsala PNP. Podle mluvčího okresního úřadu znalecké studie prokazují, že i bez samostatného třídění je v okrese 85 procent bioodpadu „ekologicky zhodnoceno“, tedy kompostováno. Ve směsném odpadu domácnosti je za rok na obyvatele nanejvýš osm kilogramů kuchyňských zbytků, které jsou pak spalovány v teplárnách. „Chtít toto zbytkové množství ještě shromažďovat vlastní biopopelnicí je z našeho pohledu ekologicky i ekonomicky nesmyslné. Navíc by zavedení bioodpadu poplatky za odvoz našim občanům téměř zdvojnásobilo,“ říká mluvčí.

Pasovský list vysvětluje, že od roku 2015 jsou bavorské obce zákonem povinovány nabídnout občanům vlastní systém svozu bioodpadu. Vláda Horního Bavorska proto usnesením zavázala okres Altötting tento odpad třídit. Přitom na okresu ponechala rozhodnutí, jakou formou. V úvahu přicházely dvě možnosti – buď by občané odpad odváželi na speciální sběrná místa, nebo by domácnosti dostaly pravidelně vyvážené biopopelnice.

Toto rozhodnutí okres napadl v listopadu u Bavorského správního soudu. Rozhodnuto ještě nebylo.

Soud sejmul kříž

Pro jednání ve věci 21letého uchazeče o azyl z Afghánistánu nechal soudce úředního soudu v Miesbachu sejmout kříž v jednací síni, píše PNP. Podle vedení soudu měl delikvent sympatizovat a talibanem a údajně hrozit smrtí afghánskému krajanovi za to, že přestoupil ke křesťanství a v neděli chodí do kostela.

Bavorské ministerstvo spravedlnosti k problému uvedlo, že vyvěšení kříže v jednacích sálech neporušuje povinnost soudů k neutralitě ve věcech náboženství. Jakmile by v tom ale účastník řízení pociťoval ovlivňování své víry a jednání pod křížem pro něho bylo nepřiměřenou vnitřní zátěží, má podle Spolkového správního soudu rozhodnout příslušná soudní instance, zda se jednání může konat i bez kříže.

Proti procesům „pod křížem“ směřovala v minulosti ústavní stížnost. Podal ji v Londýně žijící židovský právník v restituční věci vedené v Düsseldorfu. Požadoval vysvětlení, na základě jakého předpisu se na soudcovském stole nachází krucifix, jehož umístění podle jeho názoru odporuje ústavě. Když mu soudce žádost odmítl, označil ho za podjatého. Správní soud jeho stížnost odmítl s tím, že soudcovo vyjádření nemělo vztah k projednávané věci. Nadto kříže v jednací síni prý neporušují ani zásady právního státu, ani ústavní zásadu nezávislosti soudců, ani nezraňují svobodu víry, svědomí a vyjádření názoru, ani lidskou důstojnost nebo zásadu rovnosti.

Když stěžovatel oznámil, že se jednání soudu zúčastní, jen nebude-li se nacházet kříž v místnosti, dostalo se mu odpovědi, že podle jednacího řádu správních soudů nemohou být kladeny podmínky ústního projednání, a že soud může rozhodnout i bez jeho účasti.

Mezitím se advokát zeptal zemského ministra vnitra, na základě jakého rozhodnutí jsou krucifixy na soudech, a zda by on jako ministr nařídil jejich odstranění, budou-li účastníky jednání Židé. Odpověděl mu předseda vlády s tím, že má vyčkat rozhodnutí Ústavního soudu v obdobné věci. Ta mířila proti tomu, že umístění křížů v roce 1949 nepředcházelo žádné správní rozhodnutí. (Podává se, že jejich pořízení bylo povoleno v roce 1949 „v rámci investic na výbavu“.)

Stěžovatel argumentoval, že povinnost účastníků řízení se soudit „doslova skrze krucifix“ porušuje základní ústavní právo svobody víry. Obzvlášť provokativní je toto porušení ústavy v případě Židů, kteří v Německu byli po staletí také „pod křížem“ a v jeho i zfalšovaném a zneužitém duchu pronásledováni a tupeni.

Spolkový ministr spravedlnosti ve vyjádření uvedl, že výhrada neústavnosti krucifixů by mohla být namístě, pokud by vyvolávaly dojem, že „ošetřování práva v soudní síni je podřízeno křesťanskému imperativu“. V pluralistické společnosti musí být počítáno s pochybnostmi, zda jsou kříže na soudech věcně obhajitelné. Nalézací soud podle něho zanedbal vysvětlovací povinnost, že kříž je v síni pro ty, kteří se jím cítí být osloveni.

Spolkový správní soud poté nařídil předběžným opatřením neprojednávat věc stěžovatele do rozhodnutí o jeho ústavní stížnosti. Prezident nadřízené instance uložil, že kříže musejí být v síních připadajících v úvahu k projednání tohoto případu sejmuty. Věcí se pak zabýval i zemský sněm a uzavřel, že k řešení této otázky jsou povolány samy soudy.

Případ pak byl uzavřen kuriózně – dotčený soud se přestěhoval do jiné budovy a nové jednací síně nebyly „dočasně“ krucifixy vybaveny… V obecné rovině ale dal Ústavní soud zapravdu stěžovateli – odmítnutí jeho žádosti o přeložení jednání do síně bez kříže bylo porušením jeho ústavních práv.

Zmizelo jim zemědělství

Že rakouské agrární ministerstvo už v názvu nemá pojem „zemědělství“, nad tím kroutí hlavou mnoho sedláků, píší OÖN. Ministryně Elisabeth Köstingerová se k důvodům vyjádřila na tiskové konferenci při Zeleném týdnu v Berlíně. Její resort se nově jmenuje Spolkové ministerstvo udržitelného rozvoje a turistiky, prohlásila. Sounáležící pojem „zemědělství“ je prý významově tak jasný, že se v názvu úřadu vůbec nemusí zmiňovat. Obrovský resort pokrývá celý komplex témat, jejichž centrem je zemědělství, a nový širší název je shrnuje. Přemýšleli prý dlouho, jak pojmenovat „témata budoucnosti“, mezi něž patří i energetika, ochrana klimatu a přírody. Uzavřeli, že pojem zemědělství už není přiléhavý četnosti úkolů ministerstva.

„Zbrojíř“ za humny

Dost dobře vyzbrojený venkovan.

Policie zajistila v doně 44letého muže v obci Zachenberg v Bavorském lese (okr. Regen) skladiště zbraní, napsala PNP. Kromě více pušek a pistolí našla například také samostříl. Vyšetřovatelé řekli v pátek, že vlastník domu neměl podle dosavadních zjištění žádný zbrojní průkaz. List doplňuje, že muž byl v jiné věci umístěn „z důvodu psychické nápadností“ na odbornou kliniku. Další detaily policie neuvedla.