Tři dívky zhruba stejného věku propadly koním a jízdě na koňském hřbetu. Jedenáctileté Míša Štěpánková a Adéla Zoubková docházejí za svými čtyřnohými přáteli na ranč v Posudově, kde se učí všemu, co je třeba kolem koní vědět, umět a dělat. Míša tam většinou jezdí na klisně Amandě. „Je to český teplokrevník,“ vyprávěla. „Docházím ke koním asi jeden a půl roku. Moc mě to baví. Učíme se je čistit a jezdit na nich. Už umím krok, klus, cval, trysk, otočky, skákat. A lonžování – vodění. Čistíme i kopyta, což je dost těžké.“ Míša by se ráda dostala na menší závody, což se jí zřejmě brzy splní, protože příští rok ji čekají zkoušky výcviku jezdce. Finanční dar z Kabelkového veletrhu všechny tři dívky využily na vybavení pro jezdce jako jsou rajtky, přilba, chrániče, holiny a podobně.

Adéla zase nejčastěji jezdí na Etánkovi. „Dost se bojí všeho možného, asi má za sebou nepříjemnou zkušenost z předchozího ustájení,“ domnívá se. „Koně se mi vždycky líbili, proto jsem na ně začala chodit. Ale závodit netoužím.“ Adélka měla právě pohmožděný obratel po pádu z koně. Ale to ji od jejího koníčka neodradilo.

Nejvíc však koním zřejmě propadla desetiletá Andrea Hošková. Jak má volnou chvilku, chvátá ke koním do tamní rodinné stáje. „Jezdím na více koních a všechny mám ráda,“ svěřila se Andrejka, která toužila na koních jezdit od malička a i doma je obklopena plyšovými koníky. „Na koních skáču, učím se drezúru, práci s koněm ze země a mnoho dalšího.“ V příštím roce ji také čekají zkoušky a první závody. Ke koním běží tři až pětkrát do týdne. „Když se dozvěděla, že dostaneme příspěvek z kabelek, pištěla radostí,“ smála se maminka. Andrea si díky němu pořídila zimní boty na koně, termoprádlo, rajtky, rukavice a kuklu pod helmu. „Moc Deníku a čtenářům za finanční výpomoc děkujeme,“ říkají vděčně maminky všech tří dívek.