Kliknutím zvětšíteWolfgang Escherich, Jan Kaňka (či Kanka?) a Lukas Haudum tu natáčeli pro seriál televize Servus „Světla domova“. „Jan Kaňka, nazývaný Hans, se své řemeslo naučil v jednom budějovickém hotelu a normálně vládne lžící v hostinci Preinfalk v Reichenthalu. Wolfgang Escherich ze stejnojmenné wegscheidské gastrodynastie je znalcem jihoněmecké domácí kuchyně a domácí junioršéf Lukas Haudum objel jako kuchař zeměkouli a je známým fandou mühlviertelské kuchyně,“ představuje trojici linecký list.
Escherich servíroval „preclíkový knedlík“ s liškovou omáčkou, protože prý „klasické preclíky zkrátka patří v Bavorsku k tomu a dávají knedlíku nezaměnitelnou chuť“. Podle něho různost knedlíků jde ruku v ruce s počtem kuchařů, protože každý je dělá trošku jinak, což vaření dělá právě tak zajímavým. Ke své omáčce z lišek přidal jazykový exkurz – v Německu „holt“ mluví o Pfifferlingen, ale v Bavorsku o Eierschwammerl, a kdo by to chtěl „echt“ bavorsky, pak by objednával ,Rehgoaßerl‘…
Hans Kaňka představil české bramborové knedlíky plněné mletým uzeným, a k nim kysané zelí. „Zelí k tomu patří vždycky, ale nejdůležitější je přece jen maso,“ ujišťuje kuchař, který šest let pracoval v jižním Tyrolsku. Se zdejším uzeným je taky nanejvýš spokojen, a vůbec v Mühlviertlu vaří rád, i proto, že tu a tam může přidat nějaký ten český akcent – velice k blahu hostů, popisují OÖN.
Domácí pán Lukas Haudum nemusel svůj příspěvek dlouho promýšlet – na stůl musely jít originálně zapékané špekové knedlíky, jak jsou v jejich hostinci stálou součástí jídelníčku. Naučil se je dělat od táty dlouho předtím, než se vydal do lodních kuchyní. Celou dobu se vaří stejně, u nich není moc místa pro moderní improvizace, obměňovat prý lze snad jen sezónní byliny k dochucení…
Snímek „knedlíkářů“ - zleva Jan Kanka, Wolfgang Escherich a Lukas Haudum – linecký list doprovodil pořekadlem, že příliš mnoho kuchařů zkazí kaši. Což v případě knedlíků, které vaří každý sám, nepochybně neplatí…
Český zloděj hrozil, že zabije
47letý Čech, který má v Rakousku zákaz pobytu, se v úterý dopoledne pokusil v obchodě ve Freistadtu odcizit potraviny. Když prodejnu opouštěl, spustilo kontrolní zařízení alarm, a zloděj začal utíkat. Pronásledovali ho „kurážní Mühlviertelané“, jak napsaly OÖN – 53letý z okresu Rohrbach a 34letý z okresu Freistadt, a agresivního chlapa, který jim vyhrožoval zabitím, zadrželi. „Ani po příjezdu policie se zloděj neuklidnil. Když ho hlídka srovnala, vrátila odcizené zboží do obchodu. Muže poslal státní zástupce do vazební věznice v Linci,“ dodává list.
Mastná pokuta za moc hub
„V supermarketu by je houby přišly jistě levněji,“ začíná PNP zprávu o „nehodě“ dvou houbařů, V lese u Ibachu (okr. Waldshut) porušili zákon o ochraně životního prostředí… „Muži ve věku 67 a 69 let naložili v úterý kufr svého auta nasbíranými houbami. Jeden svědek si toho ,nadělení´ všiml a vyrozuměl policii. Ta pak našla ve vozidle devatenáct kilogramů hřibů. Podle zákona ale smí každá osoba v lese nasbírat za den nanejvýš jeden kilogram hub…“ Oba delikventi musejí zaplatit pokutu 1700 eur – ponechat ze svého nálezu si smějí každý jen kilo. „Ostatní houby nebudou vyhozeny, ale předány dál obecně prospěšným organizacím,“ řekl mluvčí policie.
Cenný papír – s podpisem Goetheho
Ve Würzburgu budou v sobotu dražit historický cenný papír s podpisem Johanna Wolfganga von Goethe, napsala PNP. Vysvětluje, že básník podepsal podílový list měděných a stříbrných dolů v Ilmenau v Durynsku vystavený jménem tříčlenného poradenského grémia v roce 1795. Goethe byl tehdy zaměstnán u vévody Carla Augusta jako úředník a chtěl kromě jiného k vylepšení špatné hospodářské situace panství znovu oživit zmíněné doly. Vyvolávací cena za tento takzvaný Ilmenauský kux, kterých se zachovalo snad jen tucet, je 20 000 eur.
Bavoři jsou „fit“
Fitnessstudia v Bavorsku měla koncem minulého roku 1 673 000 členů. Posilování nebo sportu se tedy věnovalo skoro 13 procent veškerého obyvatelstva země, píše PNP. Během loňska „fýtka“ získala více než 160 000 nováčků. Kolik jich opravdu pravidelně cvičí, statistika neuvádí. Noví členové směřují především do studií velkých řetězců – v roce 2016 v nich bylo 37,4 procenta cvičících, loni už 43,2 %. V roce 2017 bylo v Bavorsku 1482 studií fitnessu, 16,5 procenta všech těchto podniků v Německu.
Rakousko „sjednocuje“ pojišťovny
Vládní koalice v Rakousku v pátek ohlásila detaily zamýšlené reformy zdravotního pojištění k 1. lednu 2019. Devět územních pojišťoven a další oborové mají fúzovat do jediné Rakouské zdravotnické pokladny s ústředím ve Vídni. Z ní se má všem pojištěncům za stejné pojistné dostávat hrazení stejných služeb. Tato pojišťovna bude také uzavírat celostátní smlouvy o honorářích lékařů. V jejím vedení se mají střídat každé pololetí zástupci Zaměstnanecké komory a hospodářské sféry. Vláda od fúze očekává mj. masivní redukci počtu pokladničních funkcionářů – z více než 2000 na asi 480. Z asi 19 000 pracovních míst ve správě chce vláda během tří let uspořit desetinu, během deseti let 30 procent. Přestavba prý ušetří do roku 2023 miliardu eur, které budou užity k posílení počtu venkovských lékařů.
V další fázi se má obdobně snížit počet sociálních pojišťoven, a to na pět z nynějších 21. Jejich hlavní „střešní“ svaz má podle ministerstva sociálních věcí „velmi zeštíhlet“ a bez stálého vedení má plnit jen koordinační funkci.
Až do středečního večera zůstávalo nejspornějším bodem přerozdělení financí. Podle nové verze nemají být příjmy „zastropeny“ bilanci roku 2017, ale zemím mají téct zpátky „valorizované“.
„Hornorakouská územní pojišťovna mluví o ,vyvlastněníˇ,“ píší OÖN. Předseda hornorakouské územní zdravotní pojišťovny Albert Maringer a prezident zemské lékařské komory Johann Kalliauer ve čtvrtek v prohlášení k veřejnosti žádali jednotný postup zemské politiky proti plánům na sloučení. „Vláda dělá, jako by hornorakouská zdravotní pojišťovna byla jejím vlastnicvím, ale ta jím není, vlastní ji 1,2 milionu pojištěnců,“ řekl Maringer.
S Kalliauerem se shoduje, že sloučení do jediné rakouské pojišťovny je „největším vyvlastněním v dějinách“. Ničen je 150 let trvající osvědčený systém zdravotní péče. Ujišťování, že v Horních Rakousích nahospodařované vnosy a rezervy zůstanou v zemi, nazval předseda pokladny sypáním písku do očí – i při centrálně vybraných, a pak na zemské filiálky znovu refundovaných, příjmech se bude nakonec rozhodovat ve Vídni, na co smějí být vynaloženy.
Vzrušení kolem utonutí
Jak náš web opakovaně informoval, v neděli spadl či skočil z paluby parníku společnosti Aida Cruises během cesty z Hamburku do New Yorku německý zpěvák Daniel Kaiser-Küblböck (33), prý pravděpodobně v sebevražedném úmyslu. V pondělí kanadská pobřežní stráž pátrání po něm zastavila.
V první reakci vyjádřil soustrast a politování mimo jiné také Dieter Bohlen, muzikant, producent a organizátor castingových soutěží, z nichž jedna založila také kariéru Daniela Küblböcka. Ve svém příspěvku na instagramu se přitom prezentoval v pulovru s nápisem "Be one with the Ocean", tedy v této souvislosti i snad něco jako „buď s oceánem“. Sklidil za to hodně kritiky a na sociální síti se ve středu k okolnostem pondělní nahrávky vzkazu vyjádřil. To ráno prý překvapil svou přítelkyni Carinu spontánním návrhem cesty na Mallorku. Protože měl na svém pulovru skvrnu, rychle odběhl k šatníku, popadl nějakou vestu a šel dolů. Odjížděli rychle k vlaku a pak k letadlu. Na letišti měl pocit, že něco ke zmizení Daniela musí říct. „Odbavování už běželo, postavil jsem se do kouta a rychle natočil to video; nikdo se při tom samozřejmě nedíval, co je napsáno na mém oblečení. Nastoupili jsme do letadla, a až po přistání jsem si uvědomil - ,ty vole´… Byla to zkrátka nehoda. Teď se vždycky dívám na to, co je na mém ,hoodie´ …“
Na Danielově domovské stránce se také přihlásil o slovo jeho otec Günther Küblböck. Napsal, že Daniel podnikl plavbu sám. Syn podle něho netrpěl depresemi, jak se říkalo, ale měl v poslední době psychické problémy, které by se snad nejlépe daly popsat jako svého druhu psychóza. Že by předem plánoval skočit z paluby, spáchat sebevraždu, to otec nemá za možné. „Mohu za sebe stoprocentně vyloučit, že by chtěl ukončit život. To by mohl udělat jen ve výjimečném stavu, aniž by mu bylo skutečně jasné, co dělá a jaké následky to bude mít,“ napsal.
Pokračuje, že Daniel v posledních týdnech procházel změnou bytí, což se projevovalo v mnoha směrech. „Proto jsem se snažil ze všech sil této cestě zabránit,“ napsal. Když se mu to nepodařilo, poprosil prý před jeho odjezdem odpovědné na lodi, aby na něho dávali zvlášť pozor…
Na otcovo vyjádření reagovala firma Aida Cruises z Rostocku, pořádající zaoceánské plavby, odmítnutím jakékoliv zodpovědnosti za Küblböckův pád. „V zásadě nemáme jako podnikatel žádné právní možnosti bránit zákazníkům, kteří jsou plně svémocní, v nástupu k zaplacené cestě,“ sdělily Aida Cruises a ujistily, že mají velké porozumění pro hlubokou ránu, která zasáhla rodinu. V této těžké době s ní hluboce soucítí.
Lebky „lodi bláznů“…
Od soboty 15. září bude 19 umělců, malířů, sochařů, spisovatelů, ale také archeologů, vystavovat ve Stifterově vile v Kirchschlagu v expozici kulturní iniciativy se zkomoleným názvem "Narrenschyff", tedy Loď bláznů, díla na mnohočetné téma lidských lebek, píší OÖN.
Iniciátorem je Walter Gschwandtner (62) z Leondingu, léta uznávaný tvůrce textilních plastik, jehož díla jsou nejen v Horních Rakousích, ale i v Moskvě, Perthu či v Hongkongu. Jak řekl, jeho cílem bylo najít díla kolegyň a kolegů, kteří už toto speciální téma promítli do své tvorby. Zmínil, že expozice se dotýká mimo jiné dosud neobjasněné vraždy redaktora OÖN Günthera Schädela, zastřeleného v únoru 1988 z pistole v Linci. „Alina Staicuová z Rumunska zpracovala tento případ třemi akrylovými obrazy, které textem doprovodil Herbert Stöger z Lince,“ dodává.
Výstava bude zahájena 15. září v 15 hodin a bude otevřena do 30. září každou sobotu a neděli od 14 do 18 hodin. Vstupné se nevybírá.
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
