Vykácené mýtiny a mohutné skládky vytěženého dřeva jsou v mnoha jihočeských lesích svědectvím řádění kůrovce.

I letos se pracuje na plné obrátky, aby kmeny zasažené obávaným škůdcem včas zmizely ze sousedství dosud zdravých stromů. Právě nyní se totiž rojí první letošní generace úhlavního nepřítele lesníků. Odborníci ale obrat k lepšímu v několik roků trvající kalamitě nečekají.

Například Lesy ČR (LČR), které mají v kraji 111 000 hektarů porostů, plánují navýšení loňské těžby o 20%. Deníku to potvrdil Radek Pomije, pověřený řízením jihočeské pobočky firmy. „Ve státních lesích neprobíhají úmyslné mýtní těžby smrku a borovice,“ upozorňuje přitom Radek Pomije. Zpracovává se prakticky jen kalamitní dřevo napadené hmyzem či polámané větrem. Vloni vytěžily Lesy ČR na jihu Čech 668 837 m3 kůrovcového dřeva a 378 176 m3 dřeva poškozeného vichřicemi. Celkově to téměř odpovídá obvyklé roční těžbě zdravého dřeva podle plánu.

„Doufáme, že nám počasí pomůže,“ zmiňuje sice Radek Pomije nejlepšího možného spojence správců lesů. Jenže to by se musely povětrnostní poměry úplně změnit. Podle Ladislava Lalucha, vedoucího lesního hospodářství společnosti Lesy a rybníky města Českých Budějovic, by muselo být chladno do konce května a zároveň časté mírné deště po celé léto. To by zbrzdilo vývoj kůrovce. Škody v regionu už přitom šplhají do výše stamilionů korun.

Nejen majestátní smrky staré sto let padají k zemi při kůrovcové kalamitě. Létající škůdce už dokáže poslat do útoku tak početné generace, že se jim neubrání ani stromy staré dvacet, třicet nebo padesát let. To jen zvyšuje škody, které šplhají stále výš.

Podobnou katastrofu nezažil Ladislav Laluch, vedoucí lesního hospodářství u Lesů a rybníků města Českých Budějovic. „Já tohle, co se teď děje nepamatuji,“ říká lesník s více než čtyřiceti lety praxe. A podotýká, že se těžko majitelé škůdci brání, i když vynaloží všechen um a znalosti. „Co jsme měli odtěžit, jsme odtěžili, ale za 14 dní může být všechno jinak,“ posteskl si Ladislav Laluch. Kůrovec – přesněji lýkožrout smrkový, už je totiž tak rozšířen, že skoro žádný porostu v republice není v bezpečí.

Na mladém dřevu, které už také začal kůrovec napadat, přitom lesníci tratí hned několikrát, ještě víc než na starých stromech. Jednak dostanou méně za horší kvalitu, jednak musejí prodávat v době, která srazila cenu až hluboko pod 1000 korun za kubík. Běžně se přitom platilo ještě před pár lety 1300 – 1500 korun. A navíc se všechna práce vložená do sadby a péče o porosty ani nestačí zhodnotit, protože stromy neměly šanci nabrat potřebný objem hmoty.

Třeba Lesy a rybníky města Českých Budějovic vloni vytěžily přes 19 000 kubíků kůrovcového dřeva, desetiletý plán těžby přitom stanoví roční objem přes 12 000 kubíků! Odhad škody z kalamity je zhruba 9,5 milionu korun.

Do stovek milionů, jdou škody u státních Lesů České republiky. Peníze navíc například stojí i sazenice, které se musejí nakupovat předčasně, pokud se těží příliš mladé porosty. Jen Lesy ČR plánují letos výsadbu 4,7 milionů sazenic na 830 hektarech. Většinou jde o náhradu za stromy vytěžené kvůli kůrovci. Velký podíl na současné kritické situaci mají sucha, která začala před čtyřmi lety. Kde chybí vláha, není dost sil na to, aby byl škůdce zavrtaný pod kůru zalit mízou. Lýkožrout smrkový chodbami pod kůrou totiž přetne proudění mízy a stromy uschnou. Pokud nemají mízy tolik, že škůdce "utopí".

Občas ale přispívá k šíření kůrovce i liknavost některých vlastníků lesů. Například českobudějovický magistrát řešil za poslední dva roky 46 případů, kdy majitelé nedbali pokynů lesního hospodáře při postupu proti kůrovci.