Mezi nejzajímavější exponáty patří zlato, mince i šperky v podobě jantarových korálků, bronzových náramků, či rituální jehlice. Do nejzásadnějších objevů lze řadit mohylová pohřebiště a pravěká a raně středověká sídliště, ale třeba i nález tkalcovské dílny, tavných pecí, či vojenského ležení.
Cesta do minulosti
„Kdyby se před stavbou dálnice, neuskutečnil záchranný archeologický výzkum, mohlo dojít ke zničení velkého množství zajímavých nálezů, a tím pádem i ztrátě informací o naší minulosti,“ poznamenal při vernisáži vedoucí Blatského muzea Daniel Abazid.
Jak vysvětlil autor expozice archeolog Jihočeského muzea v Českých Budějovicích Ondřej Chvojka, výstava vznikla v roce 2020 a stala se putovní. „Od té doby navštívila místa jako Jihočeské muzeum a muzeum ve Freistadtu v Horním Rakousku, pochopitelně jsme nemohli vynechat ani Táborsko,“ uvedl.
Trasa dálnice byla pro archeology obrovská výzva. „Jde o největší sondu, která byla v jižních Čechách vůbec dělána, jedná se o mnoho desítek kilometrů. Dostali jsme se do oblastí, které dosud noha archeologa nenavštívila. Přitom stavba stále pokračuje u Budějovic a na Českokrumlovsku,“ dodal Chvojka.
Zlato i mince z Táborska
Exponáty z táborských lokalit představil během komentované prohlídky vedoucí archeologického oddělení Husitského muzea v Táboře František Janda. „U Lipin jsme identifikovali lokality historického dobývání zlata, v Rzavé jsme našli patnáct pražských grošů, jde pravděpodobně o zlomek depotu,“ popsal.
Výstavu lze vidět do 16. července od úterý do neděle od 9 do 12 a od 12.30 do 17 hodin, včetně svátků 8. května, 5. a 6. července. Součástí je i herní koutek pro děti, kde si mohou samy najít keramiku z 15. až 17. století.
U Smolína nedaleko Kozího Hrádku dokonce narazili na vojenské ležení. „Původně jsme podle archiválií Husitského muzea mysleli, že by se mohlo jednat o zaniklou středověkou vesnici, ale díky záchrannému výzkumu, který vedl Rudolf Krajíc, se přišlo na to, že se jedná o torzo vojenského ležení pravděpodobně Albrechta Rakouského z roku 1438,“ upřesnil František Janda.
U Žíšova pak archeology překvapily pozůstatky slovanské kultury z přelomu 8. a 9. století. „Jde o jednu z nejstarších osad prozkoumaných v Jihočeském kraji,“ vysvětlil. U Veselí pak našli i torza tavných pecí včetně železné strusky. Nejstarší nálezy pochází z Horusic, ty lze datovat až do 6. tisíciletí před Kristem, tedy neolitu.
První táborský vlk po letech
Nový exponát muzea, který také pochází z D3, představil zoolog Blatského muzea Miroslav Bažant. Jde o tříletého vlčího samce, který nepřežil srážku s automobilem 2. prosince 2021 u Řípce. Perfektní vycpaninu vytvořenou preparátorem Ondřejem Salabou nazvali muzejníci Prvním vlkem z Táborska.
Jde o vlka, který v září 2021 pravděpodobně usmrtil 19 ovcí na farmě Vřesná u Drahova. „Nejstarší záznam o výskytu vlka na Soběslavsku pochází z roku 1526. Vlci v Čechách byli vyhubeni, začali se znovu objevovat až v 90. letech na Šumavě či v Beskydech. Na Táborsku jsme měli nepotvrzený výskyt z posledních pěti let, jednalo se o sporné údaje o výskytu stop, nespecifické snímky z fotopastí či očitá svědectví bez prokazatelného důkazu,“ naznačil zoolog Bažant.
Podle jeho vyjádření se jednalo o mladého jedince opouštějícího smečku a hledajícího vlastní teritorium a samici. „Vlci už jsou trvale v Novohradských horách, pronikají i na Třeboňsko, nedá se vyloučit, že se vrátí znovu i na Táborsko, na houby se nemusíte bát chodit, protože se jedná o plachá zvířata, která se lehce vyplaší třeba zatleskáním,“ podotkl. (lep)