Mezi nejzajímavější exponáty patří zlato, mince i šperky v podobě jantarových korálků, bronzových náramků, či rituální jehlice. Do nejzásadnějších objevů lze řadit mohylová pohřebiště a pravěká a raně středověká sídliště, ale třeba i nález tkalcovské dílny, tavných pecí, či vojenského ležení.

Cesta do minulosti

„Kdyby se před stavbou dálnice, neuskutečnil záchranný archeologický výzkum, mohlo dojít ke zničení velkého množství zajímavých nálezů, a tím pádem i ztrátě informací o naší minulosti,“ poznamenal při vernisáži vedoucí Blatského muzea Daniel Abazid.

Jak vysvětlil autor expozice archeolog Jihočeského muzea v Českých Budějovicích Ondřej Chvojka, výstava vznikla v roce 2020 a stala se putovní. „Od té doby navštívila místa jako Jihočeské muzeum a muzeum ve Freistadtu v Horním Rakousku, pochopitelně jsme nemohli vynechat ani Táborsko,“ uvedl.

Unikátní výstava nálezů Co přinesla dálnice je k vidění v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích od pondělí 11. května.
VIDEO: Při stavbě dálnice D3 objevili rituální předměty, mince i šperky

Trasa dálnice byla pro archeology obrovská výzva. „Jde o největší sondu, která byla v jižních Čechách vůbec dělána, jedná se o mnoho desítek kilometrů. Dostali jsme se do oblastí, které dosud noha archeologa nenavštívila. Přitom stavba stále pokračuje u Budějovic a na Českokrumlovsku,“ dodal Chvojka.

Zlato i mince z Táborska

Exponáty z táborských lokalit představil během komentované prohlídky vedoucí archeologického oddělení Husitského muzea v Táboře František Janda. „U Lipin jsme identifikovali lokality historického dobývání zlata, v Rzavé jsme našli patnáct pražských grošů, jde pravděpodobně o zlomek depotu,“ popsal.

Výstavu lze vidět do 16. července od úterý do neděle od 9 do 12 a od 12.30 do 17 hodin, včetně svátků 8. května, 5. a 6. července. Součástí je i herní koutek pro děti, kde si mohou samy najít keramiku z 15. až 17. století.

U Smolína nedaleko Kozího Hrádku dokonce narazili na vojenské ležení. „Původně jsme podle archiválií Husitského muzea mysleli, že by se mohlo jednat o zaniklou středověkou vesnici, ale díky záchrannému výzkumu, který vedl Rudolf Krajíc, se přišlo na to, že se jedná o torzo vojenského ležení pravděpodobně Albrechta Rakouského z roku 1438,“ upřesnil František Janda.

U Žíšova pak archeology překvapily pozůstatky slovanské kultury z přelomu 8. a 9. století. „Jde o jednu z nejstarších osad prozkoumaných v Jihočeském kraji,“ vysvětlil. U Veselí pak našli i torza tavných pecí včetně železné strusky. Nejstarší nálezy pochází z Horusic, ty lze datovat až do 6. tisíciletí před Kristem, tedy neolitu.

První táborský vlk po letech

Nový exponát muzea, který také pochází z D3, představil zoolog Blatského muzea Miroslav Bažant. Jde o tříletého vlčího samce, který nepřežil srážku s automobilem 2. prosince 2021 u Řípce. Perfektní vycpaninu vytvořenou preparátorem Ondřejem Salabou nazvali muzejníci Prvním vlkem z Táborska.

Jde o vlka, který v září 2021 pravděpodobně usmrtil 19 ovcí na farmě Vřesná u Drahova. „Nejstarší záznam o výskytu vlka na Soběslavsku pochází z roku 1526. Vlci v Čechách byli vyhubeni, začali se znovu objevovat až v 90. letech na Šumavě či v Beskydech. Na Táborsku jsme měli nepotvrzený výskyt z posledních pěti let, jednalo se o sporné údaje o výskytu stop, nespecifické snímky z fotopastí či očitá svědectví bez prokazatelného důkazu,“ naznačil zoolog Bažant.

Vlčata zachycená koncem července 2020 fotopastí na Šumavě.
Vlk sražený na Táborsku byl samec, analýza DNA řekne víc

Podle jeho vyjádření se jednalo o mladého jedince opouštějícího smečku a hledajícího vlastní teritorium a samici. „Vlci už jsou trvale v Novohradských horách, pronikají i na Třeboňsko, nedá se vyloučit, že se vrátí znovu i na Táborsko, na houby se nemusíte bát chodit, protože se jedná o plachá zvířata, která se lehce vyplaší třeba zatleskáním,“ podotkl. (lep)