"Začíná růst liška obecná, hřib hnědý, lidově „poddubák“, hřib kovář a různé holubinky. Objevují se první hřiby smrkové, kozáky, hřiby žlutomasé, lidově „babky“, křemenáče a muchomůrky růžovky, tzv. „masáky“. Při sběru bychom měli být opatrní a dodržovat určité zásady. Jen tak můžeme vyloučit riziko otravy z hub," uvedl mykolog Svatopluk Ján.

Radí, aby lidé ke konzumaci sbírali pouze houby, které bezpečně poznají nebo je někdo důvěryhodný určil. Pozor prý na „radily“, kteří jsou suverénní a určují houby na dálku, aniž by je vzali do ruky a prohlédli je. "Riskantní je též určování podle aplikací v chytrých mobilech nebo podle fotografií a rad na sociálních sítích. Každou houbu z košíku doma ještě minimálně jednou prohlédněme, zejména když sbíráme v partě s méně zkušenými houbaři nebo s dětmi. Houby, nad kterými „visí“ pochybnost, raději vyřadíme," poradil Ján a také doporučil, aby lidé nesbírali příliš staré houby či plodnice s plísní nebo nedohubem. Houby je nejlepší ukládat do prodyšných košíků, čím se vyhneme nebezpečí druhotných otrav ze zapařených hub. Nutná je také dostatečná tepelná úprava. "Hlavně václavky, čirůvky fialové nebo tzv. „hřiby modráky“ nutno vařit alespoň 25 minut. Houby jako dar přijímejme jen od člověka, o kterém víme, že je zkušeným houbařem. Určitě by měly být vcelku, nikdy pokrájené," poznamenal mykolog.

Na šikmé ploše je od dvanácti, do basy se ale Honzovi nechce
Na šikmé ploše je od dvanácti, do basy se ale Honzovi nechce

Dva typy otravy, ke kterým může nyní nejsnáze dojít?

Při sběru je potřeba dbát na houby, které dáváme do košíku, vyhneme se tak otravě. Na Klatovsku, v okolí Plzně i v širší oblasti Šumavy rostou nyní ve větším množství muchomůrky růžovky (Amanita rubescens) [viz. foto]. "Právě se sběrem a konzumací růžovek jsou spojena určitá rizika. Rostou v jehličnatých i listnatých lesích a mezi houbaři jsou stále více populární pro vynikající chuťové vlastnosti. Na stejných místech ovšem roste také nebezpečná a snadno zaměnitelná muchomůrka tygrovaná. Při sběru růžovek pozorní houbaři vždy sledují prsten na třeni (noze), který musí být rýhovaný. Dalším spolehlivým znakem jsou také růžové odstíny na celé plodnici. Nejvíce růžových tónů je vidět na hlízovitě rozšířené bázi třeně (nohy)," popsal Ján.

Pouť na hradě Opálka.
Jezdecký turnaj přilákal o pouti sv. Anny na hradě Opálka mnoho diváků

Jedovatá muchomůrka tygrovaná je růžovce podobná, ale odlišuje se jistými znaky. Má na bázi třeně zřetelně obroubenou hlízu s jedním až třemi prstencovitými kroužky. Má hladký prsten, okraj klobouku je rýhovaný a dužnina při poškození nerůžoví. Nebezpečné je to, že muchomůrka tygrovaná roste často na podobných lokalitách jako růžovka a snad proto je v ČR otrava touto houbou nejčastější. Otrava se většinou dá přežít, jen výjimečně bývá smrtelná. Doba latence je přibližně dvě až šest hodin. Průběh otravy připomíná silný stav opilosti, dostavují se zažívací problémy a také blouznění. Postižený si není schopen sám zavolat lékařskou pohotovost. Vše navíc komplikuje dehydratace organismu. "Další problém je z kategorie gastrointestinálních potíží. Bývá způsoben nedostatečnou tepelnou úpravou „modráků“. Konkrétně jde o modrající hřiby kováře a koloděje. Za syrova, nebo nedostatečně tepelně upravené způsobují vážné zažívací obtíže. Nedoporučuje se obalovat klobouky jako řízky, protože smažením nedosáhneme potřebné tepelné úpravy. Po důkladném tepelném zpracování jsou ovšem neškodné a hodí se do všech možných pokrmů, zejména jsou vhodné na omáčku," poradil Ján.