27letý řidič z Munderfingu (27), který vezl 23 tun těžký bagr, přehlédl na nechráněném přejezdu u domku nákladní vlak se 17 vagony s nádržemi na zkapalněný plyn – naštěstí prázdnými. Souprava 28letého strojvedoucího jela rychlostí 80 km/h. Po nárazu přeletěla těžká lžíce bagru na korbě přes střechu a skončila v zahradě. Podle listu bude muset být domek stržen, uživatelům nabídla obec pomoc a státní dráhy náhradní bydlení.

Zaplesají si ve Vídni

Země Horní Rakousy pořádá svůj bál ve slavnostním sále vídeňské radnice, tentokrát 11. května. Krajany k němu pozval i zemský hejtman Thomas Stelzer slovy: „Jsme moderní, inovativní, mezinárodně úspěšní, s chutí do života - a umíme slavit!“

Ples organizuje celý Mühlviertel. Program bude prezentovat mimo jiné zemskou zahradnickou výstavu Bio.Garten.Eden, 800 let kláštera Schlägl, letošní mistrovství světa ve veslování v Ottensheimu, Světový pohár v Hinterstoderu 2020 atd. Detailní program země představí až koncem března, ale bál otevřou kapely z Aigenu-Schläglu, Lembachu a Neufeldenu, v hudebním programu vystoupí taneční orchestry, ale také trubači na alpské rohy a jazzové trio z okresu Rohrbach. Hornorakouská bude i nabídka piva a jídla. Více na www.oberoesterreicherball.at.

Opraví Nejsvětější trojici

Bude jako nový.Zdroj: Deník/repro

Linecký symbol na Hlavním náměstí, sloup Nejsvětější trojice, projde generální sanací, informují OÖN. Kamenný pilíř byl zřízen v roce 1713 z vděčnosti a k uctění Nejsvětější trojice a neposkvrněného početí Panny Marie. Oslavoval zbavení se moru v letech 1679 a 1713, záchranu před válečnými nebezpečími 1683 a 1703/04 a ochranu před velkopožárem 1712. 20 metrů vysoký sloup ze solnohradského mramoru byl postaven podle návrhu Antonia Beduzziho v letech 1717-23 salcburským dvorním kameníkem Sebastianem Stumpföggerem, zlatotepcem Nikolausem Heinzem, zbrojířem Josefem Feldbergerem a tepačkou mědi Susannou Küpferlinginovou. Vysvěcen byl v roce 1728, dodává list. Na rozkaz nacistů v roce 1943 byl zbaven zdobných prvků, znaky uloženy do sádry a skryty do sklepů Kapucínské ulice. Tam byly v roce 1945 nalezeny a kamenosochař Matthäus Schlager pilíř obnovil. V letech 1982-84 byl naposledy generálně sanován.

Malovali pro bezpečí

Písmena prý řidiče nerozptýlí.Zdroj: Deník/repro

Rodiče žáků vyšších škol v Zaubertalu a St. Margarethenu iniciovali v roce 2016 projekt pro větší bezpečí dětí v okolí škol, píší OÖN. Koncept vzešel z návrhů rodičů, žáků a učitelů. Po „krocení“ aut nálepkami na přední sklo, které mělo motivovat řidiče k rozvážnému stylu jízdy, přišla na řadu se stejným účelem velká a pestrá „písmena na krajnici“.

„S pomocí rodičů vymalovalo každé dítě na dřevo začáteční písmeno svého křestního jména. Dřevěná abeceda byla namontována podél nejdůležitějších cest. Má přitahovat pohledy řidičů a motivovat je ke zvolnění jízdy,“ píše deník.

Budou učit etiku

Od školního roku 2020-21 se etika, vyučovaná dosud jako pokus na 211 školách, stane na vyšším stupni všeobecných a polytechnických škol v Rakousku regulérním předmětem, píše Volksblatt. O rok později mají následovat odborné střední a vyšší školy. Předmět má být povinný pro žáky, kteří nechodí na náboženství.

Heinz Fassmann, ministr školství, říká, že nepůjde o žádné „vyučování za trest“ těch, kteří dosud místo náboženství mají volno. V religiózně pluralistické společnosti, ve které význam církve klesá, je potřeba „společného etického pozorumění,“ míní a etiku označuje za jistý „sport a pohyb ducha“.

Pro výuku nového předmětu se bude muset rekvalifikovat 1300 učitelů. Studium je jednosemestrové a absolvovat je mohou jak prdagogové náboženství, tak jakýchkoliv předmětů. V dlouhodobém horizontu chce Fassmann etablovat etiku jako samostatný předmět na univerzitě.

V dómu plují kameny

U Štěpána mají zvláštní výzdobu.Zdroj: Deník/repro

Ve vídeňském Štěpánském dómu plují kameny, píše Volksblatt a vysvětluje, že na úvod masopustu přeměnil Peter Baldinger střední loď chrámu v působivou “Sky of Stones”, nebe z kamenů. Nad hlavami návštěvníků se vznáší 1332 „kamenů“ z kartonu a papíru. Výzdoba tu bude do 10. června ve třech světelných náladách vycházejících z liturgie – fialové o masopustu, zlaté k Velikonocím a rudé k letnicím.

Téma kamenů nebylo vybráno náhodně – patronem dómu je svatý Štěpán, který byl pro svou víru ukamenován a platí za prvního velkého mučedníka křesťanství, řekl farář chrámu Toni Faber. Jako každý rok je déle oltář dómu postně zahalen – letošní „Echo Curtain“ vytvořil ze 612 zrcadlících se destiček ušlechtilé oceli rovněž Baldinger. Ruční upevňování plošek na šátek potrvá asi den. Budou zrcadlit obraz kostelního prostoru, který tímto způsobem ožije, uvádí list.

Přestali se holit

V Oberammergau začal pro skoro polovinu obyvatel platit zákaz stříhání vlasů a holení, napsala PNP. Vyhlásili jej šéf pašijových her Christian Stückl se starostou Arno Nunnem. Až do konce pašijí v říjnu 2020 si má asi 2400 herců nechat růst vlasy a vousy. Jenom představitelé římských vojáků, muzikanti a personál ze zákulisí mají výjimku. Ani apoštola Jana nebude zdobit vous – byl ještě velmi mladý, poznamenává PNP.

Premiéra bude v květnu 2020. Oberammergau přináší tuto hru o utrpení, umírání a zmrtvýchvstání starou téměř 400 let každých deset roků. V roce 1633 místní lidé slíbili uvádět ji v tomto intervalu, pokud už nikdo nezemře na mor. Hrát v ní může jen rodák z obce s 5200 obyvateli, který v ní vyrostl, nebo tu žije alespoň 20 let.

Mauthausen kompletuje zvony

Lití u Pernerů obnovili.Zdroj: Deník/repro

K posílení jednotek habsburské monarchie na frontě o další kanony byly v listopadu 1916 v mnoha farách přetaveny na válečný materiál kostelní zvony, píší OÖN. Také v Mauthausenu bylo pro tento účel vyhlédnuto všech šest z věže kostela sv. Mikuláše, ale kostelník Franz Pfenneberger se nakonec 8. listopadu 1916 osobní angažovaností postaral o to, že odvezeny byly jen dva nejmenší. Zbývající i „ve čtyřech“ prý bijí snad nejlépe v celé zemi.

Skladatel a vedoucí sboru Alfred Hochedlinger odstartoval v jubilejním roce 1918-2018 projekt, který má umožnit, aby se rozezněla opět celá šestice zvonů. „Právě ty dva nejmenší tvoří tónovou korunu každého zvonění,“ říká v listě. Ten dodává, že tento muzikant společně se zvonárnou Perner v Pasově naplánovali dva zvony, které mají zvuk doladit.

Letos 18. ledna byly před zraky 30 občanů Mauthausenu, kteří se přijeli podívat, objednané zvony odlity a po více týdnů ochlazovány. Při kolaudaci 18. února byly oba kusy muzikálně i opticky shledány prvotřídními, říká iniciátor v lineckém deníku. V pondělí 18. března budou „zvony míru“ lodí dopraveny do Mauthausenu. Před zavěšením do zvonice krátce odbijí 30. března v 15 hodin na vojenském hřbitově obětí první světové války a na „apelplacu“ pamětního místa koncentračního tábora zazvoní v 16 hodin k památce obětí genocidy. „Jeden z nich je také věnován svatému Marcelu Callovi, francouzskému knězi, který byl v lágru usmrcen pro svou víru,“ poznamenává list. Začátkem dubna budou zavěšeny na své místo za asistence dětí škol a školek a s pomocí hasičů, první kompletní vyzvánění bude během zpěvu Gloria o Sobotě velikonoční 20. dubna.

Protože Jihočeši mají k Pernerům původem z Budějovic něco jako krajanský vztah, připomeňme ze stránek našeho listu, že v roce 2013 firma v Pasově se 400letou tradicí oznámila ukončení lití. U avizované poslední „várky“ jsme tehdy byli. Pak ale z Hacklbergu přišla nečekaná zpráva. „Po třech letech kompletně bez lití zase děláme na pár zakázkách,“ řekl šéf Rudolf Perner a dodal, že jeho provoz vyrábí „pernerovské zvony“ tradičním litím do hlíny podle přání zákazníka v ladění Dur nebo moll.

Tento 50letý vnuk zakladatele pasovskou zvonárnu restrukturalizoval. Specializoval se na údržbu, opravy a restaurování zvonů, na novou produkci a obnovu stolic, ciferníků a věžních hodin včetně těch řízených nejnovější technikou. Po Bavorsku a Rakousku rozmístil stálé montéry. V malém rozsahu také pokračuje v odlévání, v profesi jeho dědy, který s ní začal před 72 lety a mimo jiné roku 1952 ulil největší zvon pasovského dómu, Pummerin o váze skoro osm tun. Vnuk v novém startu už dostal zakázky z Asie, z Francie a ze Štýrska.

Mzdové nůžky se „svírají“

Mzdové nůžky, tedy rozdíl mezi hrubou hodinovou mzdou mužů a žen v Rakousku, se zmenšují, píše Volksblatt. V roce 2007 byl rozdíl 25,5 procenta, teď už „jen“ 19,9. List dodává, že tzv. Gender Pay Gap je ale pořád nad evropským průměrem 16 procent.

Dál roste zaměstnanost žen – v roce 1997 jich pracovalo 58,4 %, 2007 už 63,5 % a za dalších deset let 58,2 %, především se sníženými úvazky (v roce 1997 je mělo 29,7 procenta žen, předloni 47,7 procenta). Mužů dělá 76,2 procenta, na zkrácený úvazek předloni jen 11,9 %.

„Urážlivé“ převleky?

Vedení školky provozované městskou jednotou Dětí Labe v Ottensheimu, hamburské čtvrti, napsalo rodičům, že ve všedním dnu dbají ve školce velmi na „kulturně citlivou výchovu bez diskriminací a předsudků“, a to by se prý nemělo měnit ani o masopustu, uvedla PNP. Proto rodiče požádalo o takové oblečení dětí, které „neslouží žádnému stereotypu pohlaví, barvy kůže a kultur“. Šéfová Dětí Labe Franziska Larrá řekla, že stížnosti na jejich přání slavit masopust „bez indiánů a šejchů“ nedostali, prý naopak, ohlásili se jim lidé, kteří to shledali totálně dobrým. Na otázku, co by se stalo, kdyby do ottensheimské školky nakonec nějaký „indián“ přišel, Larrá ujistila, že by byl rozhodně vítán, uzavírá PNP.