Vyjdou na téměř 474 milionů korun. Podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly mají veškeré stavební práce skončit příští rok. V té době totiž zároveň po šesti letech končí grantový program ministerstva zemědělství s názvem Podpora prevence před povodněmi II. „V rámci tohoto programu bude na území Jihočeského kraje prostavěno 1,2 miliardy korun,“ nastínil Kubala.

Ředitel závodu Horní Vltava Zdeněk Zídek dále doplnil, že do konce minulého roku vyrostlo na jihu Čech sedm protipovodňových staveb za bezmála 506 milionů korun. Bezpečněji se tak podle něj mohou cítit například lidé v blízkosti Římovské přehrady nebo Novořeckých hrází. Zídek ale také zároveň přiznal, že každá podobná stavba přináší i určité zápory a omezení a výrazně se dotýká života v dané obci.
„K dalším dokončeným protipovodňovým opatřením patří rozdělovací objekt Novořeckých splavů či úprava koryta Vltavy v Českých Budějovicích a Českém Krumlově,“ upřesnil Zídek. Ředitel investiční sekce Povodí Vltavy Tomáš Havlíček dodal, že loni začala stavba dalších osmi objektů za 279 milionů korun. Skončit má letos nebo v příštím roce.

Jedná se například o protipovodňová opatření města Strakonice, úpravu jezu Jelení lávky v Českém Krumlově nebo zvýšení retence (objemu zadržené vody, pozn. redakce) vodního díla Lipno I. „Podařilo se dosáhnout zvýšení maximální hladiny o čtyřicet centimetrů. To znamená, že v případě potřeby se tam vejde asi o dvacet milionů kubíků vody navíc,“ vysvětlil ředitel závodu Horní Vltava Zdeněk Zídek.  Kapacita nádrže už bude podle něj schopna pojmout i takzvaně pětisetletou či opakovanou povodeň.  Vodohospodáři navíc spočítali, že i při takových záplavách voda zalije okolní pozemky na maximálně 120 hodin. Poté opadne.

Do budoucna se plánuje obdobné zvýšení retenčních vlastností rybníka Rožmberk asi za 197 milionů korun. Jeho hladina by se mohla zvýšit až o dva metry a zadržet o 27 milionů kubíků vody navíc. Cílem je ochránit Veselí nad Lužnicí a Třeboň před stoletou vodou.  Úpravy spočívají třeba ve zpevnění či vyztužení hráze. Ta je sice podle odborníků bezpečná, ale vzhledem ke svému stáří potřebuje důkladnou revizi. Má dojít i k opravě přelivu nebo vyčištění prostoru pod hrází.  Podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly bude tato akce zařazena do nového dotačního programu Podpora prevence před povodněmi III. Pokud bude schválen, projekt získá konkrétnější podobu na konci letošního roku.

Krajský radní Karel Vlasák uvedl, že kromě protipovodňových opatření v současné době vznikají i studie vodních toků a rybničních hrází. Mají odhalit jejich případné slabiny. Mezi nejvýznamnější patřil monitoring 32 hrází rybníků v povodí Lužnice. „Z průzkumu vyplynulo, že tyto hráze jsou v pořádku a při povodních neohrozí své okolí,“ zdůraznil Vlasák.

Jeho kolega radní Václav Král dodal, že kraj nechce při stavbě protipovodňových opatření spoléhat pouze na peníze od státu, ale investuje i vlastní. Od povodní v roce 2002 to prý bylo zhruba 130 milionů korun. „Kromě toho jsme byli iniciátory a investory několika studií, které měly prověřit možnosti pro případnou protipovodňovou ochranu,“ uzavřel Král.