Kliknutím zvětšíteAle nám zkoumavým to nedalo - co je to za výročí?! Zjistili jsme, že "původní" oslavu v Mnichově v hospodě Donisl si vymyslel filmař Klaus Bichlmeier ve prospěch "Srdce pro důchodce". Mnichovský cech věnoval klobásy, HackerPschorr pivo, pekařství Eberl preclíky a po jídle se sbíralo na dobročinný účel. Sešlo se přes 2600 eur.
A DK "přiznal barvu". Skutečný příběh vzniku bílé klobásy není znám, "ale k oslavě jubilea je holt třeba také nějaké datum". Hospodský z Donislu Peter Reichert údajné narozeniny použil jako důvod oslavy slavné klobásy, včetně průvodu kolem mariánského sloupu a muziky, pochodu k radnici a zpátky…
A stejně volně pojali "165." výročí sousedi v Dolním Bavorsku. Z jejich oslavy pak jen tak pro chuť malý screenshot z Youtube/Weisswurstkoenigin…
Zase přilepení demonstranti
Čtyři aktivisté se v úterý ráno postarali při demonstraci v Norimberku o dlouhé zácpy - podle policie se přilepili na asfalt frekventované Frankenschnellweg, napsal DK. Při příjezdu policie třináct osob blokovalo výjezd na dálnici 73, jednu z dopravních tepen města. Hasičům se podařilo lepidlo uvolnit, nepřilepené demonstranty neohlášeného shromáždění policie odvedla. Vozovka byla volná asi po dvou hodinách. Podle mluvčího akci uspořádala skupina "Povstání poslední generace", jejíž aktivisté takto a podobně protestovali také v Berlíně, Hamburku, Mnichově a jiných německých městech proti plýtvání potravinami. Norimberská policie vede řízení se čtyřmi pevně přilepenými demonstranty pro podezření z tísně a se všemi účastníky pro přestupky proti právu shromažďování.
Producenti mléka ubývají
Chovatelů krav na mléko v Rakousku ubyla za posledních deset let víc než třetina - ze 36 460 na 23 868. Loni jich skončilo 777, tedy meziročně 3,2 %.
V roce 2011 nadojila 531 101 kráva 2,9 milionu litrů, v roce 2020 dalo 523 690 krav asi 3,1 milionu litrů.
Jak kradl zlato v Osramu
Ruský zaměstnanec firmy světelné techniky Osram Opto Semiconductors v Řeznu po léta kradl zlaté zlomky z čisticí dílny výroby polovodičů a čipů LED. Zprávu, kterou náš web publikoval, upřesnily bavorské noviny v úterním vydání. Zloděj odcizil v roce 2016 asi 70 kilogramů v ceně 2,5 milionu eur a v roce 2017 kolem 110-120 kilogramů za 3,8-4,2 milionu. Firma na něho podala trestní oznámení roku 2018 a muž zmizel. Loni byl zadržen v Rusku a vydán do Německa. Podle obžaloby vynášel denně 300-500 gramů zlatých špon v kapse oděvu s vědomím, že při opouštění budovy jsou kontrolovány jen tašky. Rozsudek má padnout 5. dubna.
Pivovarský soud o "ä"
Hofbräuhaus patří k Mnichovu jako Oktoberfest, napsal Donaukurier. Silně podobné jméno se objevilo také v Drážďanech -ne jako označení pivovaru nebo hostince, ale čistě jako značka, ještě ke všemu ne s "äu", ale bez přehlásky, jako Hofbrauhaus.
To Mnichovským deset let vadí a teď se o to soudí. "Záměna jména je stoprocentní," říká mluvčí Hofbräu Stefan Hempl. V mnoha jazycích "äu" není a třeba pro anglické hosty jsou pořád Hofbrauhaus. Tak jsou na internetu vedeny i licencované odbočky mnichovského originálu v USA, třeba v Las Vegas. Proto si Bavoři nechali chránit i internetovou doménu a při konfliktech většinou docházelo k dohodě.
V roce 2011 si ale obchodník s potravinami John Scheller nechal zapsat slovní a obrazovou známku „Dresdner Hofbrauhaus“ u německého patentového a značkového úřadu. Námitku Hofbräu München úřad nepřijal.
Řada pivovarů provozuje "hofbräuhausy" podle mnichovského originálu - asi tucet v německy mluvících zemích, třeba v Klagenfurtu, v Berlíně nebo Hamburku. Dokonce i v Drážďanech je „Hofbräu u Frauenkirche“, a všechny platí mnichovské "mamince", kterou založil vévoda Wilhelm V. v roce 1589. Roku 1879 byla její ochranná značka zanesena u císařského patentového úřadu. Aktuálně ji spravuje také úřad EU pro duchovní vlastnictví v Alicante. S některými tradičními výrobci stejného jména se Mnichovští dohodli mimosoudně na koexistenci.
"Obchodník Scheller naopak z počátku nechtěl mít s nějakým pivovarem nic společného. Jeden z jeho čtyř obchodů v Drážďanech ale stojí právě na studni drážďanského pivovaru z roku 1872. Ten zhruba před sto lety produkci zastavil a pivo tohoto názvu zmizelo - než je Scheller oživil," popisuje DK.
Pramen uvolnil, zákazníci jej teď mohou vidět pod skleněnou deskou, zajistil si jméno, nechal vařit vlastní pivo a prodává je ve svých obchodech. Když Michovští s námitkou neuspěli, zažalovali o vymazání drážďanské značky.
Kolotoč kolem "pornografie"
V Rakousku se zase sousedé hloubkově zabývají "vulvou", tedy přesněji osudem díla sochaře a malíře Ericha Ruprechta (* 7. května 1931 v Geistthalu), od roku 1970 žijícího a pracujícího v Linci. Je mimo jiné autorem bronzové Sirene ve dvoře budovy na předmostí Mostu Nibelungů.
V roce 1958 se vrátil z Horních Rakous do Štýrska a jako poustevník v chatě blízko svého rodiště maloval, také přes sto olejů. Chystal se vystěhovat do Austrálie, ale galerista Engelbert Kliemstein ho přemluvil k návratu do Lince a k vystavení svých prací. "Už před vernisáží více než stovky obrazů ,tehdy zcela neznámého malíře´ 7. dubna 1960 došlo na policejní direkci anonymní oznámení ženy, že na této výstavě jsou vidět neslušné obrazy. Vernisáž byla dobře navštívena včetně významných galeristů, a také město Linec si jeden obraz koupilo. Už na druhý den navštívilo výstavu státní zastupitelství spolu s výkonným soudcem a policejním prezidentem. Tato komise rozhodla okamžitě stáhnout z výstavy jedenáct obrazů z let 1958-60.
Soudní znalec mluvil o "polovzdělanosti" autora a "podprůměrné kvalitě" díla, ale soud tehdy 27letého malíře zprostil obvinění z nečestných záměrů. Státní zástupce, tentýž, který zabavení nařídil, se odvolal a věc probíral soud ve Vídni. Ruprecht bez prostředků neměl možnost se obhajovat a roce 1962 byl odsouzen za zločin výdělečné výroby pornografického materiálu a přestupek proti zákonu na ochranu mládeže. Trest jednoho měsíce těžkého žaláře mu byl vzhledem k dosavadnímu bezvadnému žití uložen jako podmíněný na tři roky. Obrazy byly prohlášeny za propadnuté," popsal list.
Po rozsudku se autor stranil veřejnosti, ale maloval dál. V roce 1995 vystavila Hornorakouská zemská galerie s ředitelem Peterem Assmannem expozici tří tvůrců na téma šedesátých let. Konfiskaci Ruprechtových obrazů tématizovala prázdná stěna s jedenácti hřebíky a obžalobou.
Ve stejném roce našel zabavená díla zaměstnanec městského kulturního úřadu v "pornokomoře" rakouského ministerstva vnitra - nebyla kupodivu zničena. Autor je díky lineckému starostovi Franzi Dobuschovi dostal zpátky v roce 2000.
Do 18. března je v Linci otevřena výstava děl Ericha Ruprechta (Hofkabinett, Hofgasse 12, Staré Město, út-pá 16-18, hofkabinett.at.
Na snímku je jeden ze zabavených obrazů "Hra se zlatou koulí" (1958-60).
Obraz pro Rakousko nepřijatelný…
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
