Nejde mu při tom hlavně o sportovní výkon, ale o kvalitu vody evropské řeky číslo 1, napsaly OÖN. Kombinací extrémního plavání a vědy si už udělal jméno dřívějšími akcemi, třeba na Rýnu v roce 2014 nebo na Tennessee Riveru 2017. Teď bude na řadě Dunaj, "nejevropštější" řeka tekoucí deseti zeměmi.

Otázkou je, kde vlastně začíná. "Podle ministerstva vnitra se jako jeho pramen mohou označovat Furtwangen, s nedaleko od něj pramenící nejdelší ,zdrojnicí´ tohoto veletoku Bregem, ale také Donaueschingen, kde k nim přibývá říčka Brigach. Fath chce v úvodní den své cesty uspořádat v obou místech ,startovní´ akce. Jako pedagog z Furtwangenu ,horuje´ pro toto město, další účastník projektu Mario Kümmel z Association for Wildlife Protection sídlícího ve Freiburgu dává hlas Donaueschingenu."

Konipas nepřežil... Ilustrační foto.
Od sousedů: Mazali zábradlí superlepidlem, přilepené ptáky museli utratit

Tam chce Fath uplavat prvních deset až dvacet metrů, prý hlavně pro fotografy. Doopravdy plavání začne den poté, na kótě Sigmaringen v Bádensku-Württembersku. Dunaj by chtěl odtud zdolat za asi osm týdnů s denními etapami 30 až 70 kilometrů, podle rychlosti proudu. Plavat má tedy každý den osm hodin. Projekt nese název "cleandanube - swimming for a pure and plastic-free river".

Ví, že s kvalitou vody mnoha toků, a právě také Dunaje, to není nejlepší. Podle jedné studie přináší Dunaj do Černého moře denně čtyři tuny plastového odpadu. K němu přibývají další škodliviny, mikroplastové dílky, které se koloběhem dostávají například s rybami až na talíře lidí, rozepisují OÖN.

Při túře Dunajem bude Fathova skupina odebírat a analyzovat vzorky vody. Fath bude mít na neoprenu manžetu, která bude nasávat škodliviny a týdně je vyhodnocovat.

Vrabec polní.
Od sousedů: Kosmetický chirurg nedostane odškodné od fotbalisty

Plavec sám bude dávat pozor na měknoucí pokožku - chce plavat zcela oholen, aby vyloučil vznik zánětů z kontaktů pohybujících se vlasů s mokrou kůží. Zdrojem možných zranění a nákaz by mohly být i švy neoprenu; Fath tomu chce čelit mazáním tukem a nošením triček pod oblekem.

Je motivován myšlenkou, že umělé hmoty musejí být ze sto procent recyklovány. Zatím to svět dotáhl na devět procent…

Jeho cestu budou lidé moci sledovat od 19. dubna na homepage www.cleandanube.org. Protože trasa vede také podél hranice Ukrajiny a Moldavska, budou muset podle člena týmu Kümmela zvažovat, zda i tyto pasáže budou moci absolvovat plaváním. Bezpečnost jim bude od Kelheimu zajišťovat doprovodná loď. "Neprůplavné" úseky vytrvalec absolvuje pěšky nebo na kole.

Během cesty chce skupina rozdávat ukrajinským dětem jako dárky sportovní tašky z recyklovaných PET láhví naplněné různými věcmi, sladkostmi, oděvními součástmi a pod., k jejichž darování vyzývá na domovské stránce. Dětem budou předávány partnerskými organizacemi ve Vídni a v Rumunsku.

Nerozhodný soud k pokusu vraždy

Laičtí porotci vídeňského zemského soudu sice shledali, že 52letý obžalovaný rodilý Srb 19. srpna opakovaně atakoval na stanici metra svou 45letou manželku nožem, ale neviděli za útoky úmysl zabít, píše Donaukurier. Jejich hlasování skončilo 4:4, obžaloby z vraždy tedy pachatele zprostili. Předseda senátu jejich výrok ale následně zrušil.

Zahradnice s ne-bramborou.
Od sousedů: 625 usvědčených genetickými otisky, neuznaná rekordní brambora

Aktéři dramatu jsou více než 20 let manželi a mají společného syna. Jejich svazek od začátku trpěl kontrolami žárlivého muže, kterému manželka musela předkládat záznamy o provozu svého telefonu a zprávy, kam jde a s kým se setkala. O pandémii to zesílilo.

16. června oznámila žena rozchod a opustila byt, aniž by manželovi sdělila místo nového pobytu. Ten ji bombardoval SMS, aby se vrátila. Zpočátku to formuloval jako prosby, pak přešel k výhrůžkám jako "Za všechno, cos mi udělala, bude moje pomsta bolestivá." Přes její laptop se dostal k jejímu google kontu a mobilu. Tak zjistil, že se ubytovala u přítelkyně poblíž stanice metra.

V srpnu pojal úmysl ji usmrtit a vrátit se do Srbska. S nožem zabaleným do novin jel 19. srpna k bydlišti manželky a několikrát ji bodl, než kolemjdoucí stačili zasáhnout. Zraněné se podařilo utíkat, muž ale běžel za ní s výkřiky, že ji zabije. Ženě se nakonec podařilo zastavit ho pepřovým sprejem. Poté ho kolemjdoucí drželi na zemi do příjezdu policie. Při zatýkání tvrdil, že chtěl manželku postrašit.

Institut porotného soudu má snižovat nebo vylučovat vliv profesionálních soudců a zapojovat do hledání spravedlnosti laiky.

Stěhování "stříbrného prince"

Před nastávajícími pracemi v kapli milosti kostela v Altöttingu musel své místo opustit také rokokový klenot, "stříbrný princ", který v kapli klečel se skloněnou hlavou už 285 let před Černou Madonnou, píše DK.

Trochu nebezpečný pasažér...
Od sousedů: Vezli kobry autem, zvony spustily ve dvě v noci

Ztělesňuje starostlivého "otce země" Maximiliana III. Josepha, který 32 let, od 1745 do 1777, byl říšským knížetem s právem volit panovníka Svaté říše římské. Bavorský lid ho miloval, protože ke zmírnění bídy z hladu rozděloval obilí z dvorních statků a dokonce zcizoval k financování potřeb šperky z klenotnice rezidence. V mnoha publikacích je mu připisováno, že ve svém Bavorsku nařídil očkování proti neštovicím, které se ve velkém prosadilo až dobře 30 let nato. Sám je pro sebe ale odmítal a v roce 1777 zemřel na následky této choroby.

To, že přežil jinou těžkou nemoc v křehkém věku deseti let, přineslo poutnímu místu Altöttingu originální umělecký poklad, tzv. Stříbrného prince. Z vděčnosti za uzdravení svého potomka nechal kníže Karl Albrecht zhotovit figuru ze stříbra legace 830 až 835, která dítě ukazuje ve zhruba životní velikosti a váze jako ctitele Panny Marie, klečícího se skloněnou hlavou.

Sochu zhotovil v roce 1737 flámský dvorní sochař Guillielmus de Grof. Teď se její umístění změnilo s přípravami sanace Kaple milosti, píše DK. Řada uměleckých předmětů byla odtud přemístěna pod režií restaurátora Ulricha Weilhammera - za pomoci dvou tříd odborné školy skla a šperků z Neugablonze.

Jejich cesta k takové práci byla zvláštní. 44letý Johannes Borst, syn mistra kovotepce z Altöttingu Seppa Borsta, zesnulého v roce 2016, učí v Neugablonzu zlatotepce, a došel k názoru, že by pro žáky bylo vítanou změnou školního dne "pracovně si pohladit" stříbrného prince.

Návštěva obnášela i odborné posuzování nejen "prince", ale i kvality jiných prací v kapli. Filigrální tvorba prince z jednotlivých plíšků tenkých jeden až půldruhého milimetru si podle této "komise" vyžádala jistě přes tisíc hodin práce…

Z jakého materiálu byl zhotovován, už se neví. Prelát Metzl ale tuší, že kurfiřt dal tvůrci k dispozici jednoduše bedýnku mincí o váze svého syna…