Kliknutím zvětšíteTaké nyní souzený neuznává stát, který je podle něho firmou. On jako Němec je prý válečným zajatcem spojenců, jak vypověděl v Řeznu. U hodinového procesu prohlásil úvodem, že by chtěl raději stát, později pak, že chce židli, protože to potrvá jistě tři dny… Ustanovenému obhájci sdělil, že ho nepotřebuje. Odmítal se na něho i podívat. K obžalobě nevypovídal.
Po dvouhodinové poradě senátu dostal "odpírač" rok podmíněně a mohl opustit jednací sál. Pak teprve začal o něčem mluvit: "Nemohu zpátky do Německa, protože nemám žádný pas. Bylo by přátelské, kdyby mě přes hranice zase dopravili ti úředníci, kteří mne přivezli sem," řekl. "Nevím, jak se tam teď dostanu. Mohl bych u vás zůstat ještě jednu noc?" ptal se soudkyně. Ta mu vysvětlila, že do věznice už nemůže, je svobodným mužem. Než opouštěl sál, otočil se k přísedícím se slovy: "Odpouštím všem, kteří nevědí, co činí. Děkuji!"
Demonstranti ucpali i most přes Dunaj.
Omezí demonstrující?
Starostové Lince a Štýrského Hradce požadují zákonné omezení demonstrací, protože ty opakovaně blokují ve městech důležité dopravní cesty. Tak linecká policie "twittovala" 1. prosince: "Demonstranti jsou momentálně na Mostu Nibelungů. Průjezd není možný. Prosíme vyhnout se a vnitřní město míjet." Na místě se tehdy shromáždilo kolem 1500 protestujících proti pandemickým opatřením, mnozí bez roušek, a způsobili dopravní chaos v centru města. Řada účastníků napadla kameramana televize.
"Desetitisícům pendlerů a Linečanů byla masivně omezena doprava, žáci nestíhali své autobusy, veřejná doprava se zastavila. Je nutné dát tomu hranice," řekl starosta Lince Luger. "Není možné, aby menšina rozhodovala o tom, jak se bude většina po městě pohybovat." Silvestrovský mítink, který trval ještě hodinu po povolené době, byl podle něho provokací. Policie ani zdravotnické úřady nemají za současného právního stavu právo ovlivňovat místo, čas a průběh ohlášené demonstrace. Stejně uvažuje i jeho štýrský kolega Markus Vogl. Úředníci by měli mít pravomoc spoluurčovat trasy, shromaždiště a trvání demonstrací. "Je nutné zvažovat zájmy stran. Neměl by platit Právo demonstrovat vždy a kdekoliv nemůže být," řekl Vogl.
Od 1. ledna 2022 bylo v hlavním městě Horních Rakous už 20 demonstrací, ve Štýrském Hradci má být v neděli od listopadu už 54. "procházka". Na snímku je blokáda Mostu Nibelungů. Foto: OÖN/Deník/big
Postaví v Africe porodnici?
Střední škola Dr. Karla Köttla v St. Georgenu v Attergau chce financovat zřízení porodnice v městečku Ngeleka na severu Tanzánie, píší OÖN. Stanice o 80 metrech čtverečních má přiléhat k nemocnici otevřené v roce 2018. Škola díky projektům svých studentů a velkorysým podporovatelům ponese třetinu nákladů. Pomůže také zemská vláda.
Vedoucí projektu Markus Hagler říká, že přesto potřebují další dárce. "Chceme akci spustit teprve, až budeme mít peníze nejen na stavbu, ale i na kompletní vnitřní vybavení," uvedl.
Dvakrát víc běženců
Loni dopadla rakouská policie přes 40 000 lidí, kteří ilegálně a z části s pomocí převaděčů přešli zemské hranice, píše Volksblatt. Je to skoro dvojnásobek počtu roku 2020, kdy jich bylo 21 641, tehdy o 12 % víc než v roce 2019. Zároveň bylo loni zjištěno skoro 400 převaděčů. V rekordním roce migrace 2015 přišlo k sousedům ilegálně přes 94 000 lidí.
Velký a nešťastný Molière.
Molièrových 400
Sobotní deník OÖN vzpomněl, že před 400 lety se narodil francouzský herec a dramatik Molière, občanským jménem Jean-Baptiste Poquelin. Syn zámožného obchodníka s textilem a královského čalouníka získal na renomované pařížské jezuitské koleji solidní humanitní vzdělání. Víc se však zajímal o divadlo. V roce 1643 založil vlastní skupinu a kvůli dluhům musel brzy na několik týdnů do vězení. Pak se připojil k pocestnému divadlu, stal se jeho principálem a od roku 1655 obohacoval herní plán vlastními hrami stylu commedia dell’arte. Jako autor prolomil hrou Směšné preciózky, jemnou satirou měšťanských dívek imitujících aristokratický původ. Brzy následovalo pozvání na pařížský dvůr, kde získal sympatie mladého krále Ludvíka XIV. Jeho přízeň se mu hodila, protože satirická komedie "Tartuffe" mu přinesla zlobu erckonzervativního dvora, jehož centrem byla královna matka, "habsburčanka" Anna. Měl těžké neshody i s mocným dvorním kapelníkem Jean-Baptistou Lullym a přišly i osobní tragédie. Dvě z jeho tří dětí zemřely v prvním roce života, odešla od něho o 24 let mladší žena Armande…
"Jeho smrt v roce 1673 byla důstojná velkého komedianta," pokračují OÖN. "Hrál ve hře Zdravý nemocný titulní roli hypochondra Argana a během představení ho postihlo chrlení krve, které publikum aplaudovalo jako podařenou scénku. Bylo ale hořce pravdivé, Molière zemřel několik hodin nato…" A OÖN dodávají: "Zaručená tato morbidní anekdota sice není, ale je příliš dobrá, než aby byla zpochybňována…" - Což se k Molièrovi docela hodí.
8
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
