Ovce a kozy vydělaly za natáčení stejně jako lidé

Když divadelní ochotníci v Blatné nacvičovali před nějakými 59 lety hru Strakonický dudák, asi netušili, že si zahrají v komparzu známého velkofilmu Otakara Vávry Proti všem.

Ale stalo se tak. Vávra pořizoval úvodní exteriérové záběry davu táhnoucího na horu Tábor právě 
v okolí Blatné, konkrétně na loukách kolem Svéradic (leží už v okrese Klatovy) a kolem půvabného rybníka Velká Kuš, což je dnes státní přírodní rezervace nacházející se osm kilometrů jižně od Lnář.

S hledáním pamětníků husitského natáčení Deníku pomohla Gabriela Hálová 
z Městského úřadu v Blatné, která sehnala Jiřího Mikeše, člena Spolku divadelních ochotníků a bývalého zastupitele. Ten sdělil Deníku toto:

„Točilo se na dnes už neexistující cestě z Malé na Velkou Kuš. Filmaři se obrátili 
o pomoc na Osvětovou besedu – na Františka Bízka. Ten požádal pana učitele Josefa Šilhu, režiséra blatenských ochotníků, který v té době právě nacvičoval Strakonického dudáka. A ten tam vyslal celou řadu blatenských ochotníků. Filmaři si vybrali, koho typově potřebovali, v místní sokolovně. Určitě byli natáčení přítomni Josef Šrajner, Jan Srb, František Krejnický, Helena Guttwirthová – bohužel jsou již všichni po smrti. Další jména účastníků by se našla na dobových divadelních plakátech," řekl Jiří Mikeš.

Vávrova husitská trilogie našla v Jihočeském kraji řadu exteriérů. Deník už psal o natáčení dílu Jan Hus v Branišovicích u Milevska, ve Lštění u Vimperku a v okolí Šumavských Hoštic stejně jako o filmování dílu Jan Žižka kolem Lenory, Horní Vltavice a u Sudoměře na rybnících Škaredý a Markovec.

Při vzniku snímku Proti všem byla přítomna dnes sedmaosmdesátiletá Otýlie Červená ze Svéradic. Také ji si filmaři vybrali do komparzu. Svéradice leží asi 16 kilometrů jihozápadně od Blatné ve zvlněné krajině.

Pamětnice si vybavuje, že štáb v obci pobýval asi čtrnáct dní, z toho tři natáčecí dny se týkaly místních komparzistů. „Zázemí vzniklo v sále hostince U Turků. Byla tam maskérna a kostymérna, tam nás oblékali a připravovali na záběry, líčili a oblékali hábity," vypráví Otýlie Červená. Ta je názoru, že ze Svéradic bylo 
v komparzu kolem osmdesáti lidí, protože „tam šel prakticky kdokoliv".

Natáčení filmu bylo pro místní lidi velmi finančně zajímavé. „Dostávali jsme za jeden natáčecí den padesát korun, a to byly tenkrát nějaké peníze. Koně měli filmaři svoje, vycvičené, ale my jsme jim poskytli ovce a kozy. I za ty kozy nám štáb platil padesát korun za den a kus," usmívá se Otýlie Červená.

Místo, kde táhli příznivci husitů na bájný Tábor, se jmenuje Rášek. Je to částečně zalesněná a rybniční krajina, která patří do katastru Svéradic směrem k Horažďovicím.

„Podél lesa tam vedla cesta. Po ní jsme šli v zástupech a mířili jsme jako na horu Tábor. Natáčení jsem se účastnila se svou kamarádkou Boženou Kovářovou, která v některých náročných záběrech zastupovala herečku Vlastu Matulovu. To ale nebylo u Svéradic, ale u rybníka Velká Kuš. Tam jsem se byla jen podívat. Tam natáčela jen moje kamarádka. Filmaři si ji vybrali, protože měla stejně urostlou postavu jako paní Matulová," vypráví svéradická pamětnice.

Ta vzpomíná také na představitelku jeptišky Marty. Tu hrála tragicky zesnulá Jana Rybářová, který si 11. února 1957 z nešťastné lásky pustila plyn. Tři poslední filmy Jany Rybářové (Labakan, Legenda o lásce a Proti všem) přišly do kin až po její smrti. „Jana Rybářová byla velmi krásná," pokyvuje Otýlie Červená.

Natáčení bylo pro svéradické komparzisty samozřejmě velkým zážitkem. Na záběrech ve filmu se také poznávají, i když jejich zástup kamera zabírá jen okamžik. „Věděli jsme ale, kdo za kým jde, co nese," vysvětlila Otýlie Červená.