Tyto malé kamery s možností video- a audiozáznamu nosí policisté na hrudníku. Při konfliktu mohou oznámit, že přístroj použijí k záznamu, a spustit jej stisknutím. To má situaci deeskalovat. Záběry mohou posloužit jako důkaz i při vyšetřování a trestních řízeních. Do konce července bude na 35 služebnách v Dolním Bavorsku k dispozici 109 bodykamer.

K holiči za deset eur?

Takzvané barber-shopy pro pány, tedy „holírny“, momentálně v Rakousku silně „letí“ - klasický sestřih vlasů je tu možné pořídit za deset, dvanáct eur, píší OÖN. Spolkový mistr cechu klasických salonů Wolfgang Eder ze Salcburku nad cenami kroutí hlavou. „Seriózní podnikatel takhle nemůže kalkulovat,“ míní.

Linecký list to rozvíjí podrobněji – mytí vlasů, ostříhání, vyfénování za méně než 60 eur při skoro hodinové práci dává obrat méně než jedno euro za minutu. „Z něj nemůže žádný holič zbohatnout, když seriózně započítá osobní náklady, nájemné, elektřinu, vodu, šampóny a spreje,“ píše deník.

Ve své spolkové zemi požádal cechmistr Eder úřady o živnostenské prověření situace – musejí se prý bránit. Ve Štýrském Hradci už to kontroloval v květnu 40členný tým hospodářské komory a finanční policie a zjistil prý věci, nad nimiž „vlasy vstávaly hrůzou“. V holírně, kde obsloužili 45 osob, nenašli jediný záznam v registrační pokladně, kadeřnické přípravky nebyly korektně účtovány a jen zlomek jich byl zakoupen ve velkoobchodě „právě tak, aby to odpovídalo počtu zúčtovávaných zákazníků“. Zaměstnanci pracovali načerno – pobírali podporu v nezaměstnanosti a k tomu si přivydělávali, oficiálně legální minimum, ale ve skutečnosti pracovali na plný úvazek. Masivní přestupky byly zjištěny u každé čtvrté kontroly.

Barber-shopy přibývají i v Horních Rakousích, jak ví zemská cechová Erika Rainerová. Mezi 1400 kadeřníky v zemi má omezené „holičské“ oprávnění asi 70 živnostníků, ale stížnosti na ně slyší Rainerová při návštěvě jakéhokoliv salonu. Všude volají po tom, aby cech něco dělal. „Mým mottem je férová soutěž – pro všechny musí platit stejné právo,“ říká Rainerová.

List připomíná, že kadeřnických provozoven přibývá, ale jen každá pátá vychovává učně. Před pěti lety to byla ještě každá třetí. Už skoro v polovině provozů pracuje jen po jednom člověku, z toho většinou mobilní kadeřnice. Wolfgang Eder hovoří o enormním finančním tlaku – očistěno o inflaci byl obrat kadeřnické branže loni o 2,5 procenta nižší než předloni. Přitom ceny úpravy účesů mužů a dětí stouply za minulé tři roky o jedenáct procent, u žen o devět, i když inflace byla za tu dobu méně než šestiprocentní. „To Eder vysvětluje sjednáním minimální mzdy v roce 2016 – do roku 2020 má každá kadeřnice vydělávat alespoň 1500 eur hrubého…

Zničeni chroustem?

„Najít zelenou louku není dnes v regionu kolem Klafferu a Schwarzenbergu lehké. Všechno je hnědé, krajina Šumavy se rovná stepi,“ píší OÖN.

Vinu má ponrava chrousta, která žere zemědělcům pod nohama existenci a připravuje je o spánek, pokračují a citují Erwina Greinera z Panidorfu: „Už nevíme jak dál, jsme finančně v koncích. Nemáme co dát kravám. Půlku stáje býků jsme už museli vyklidit. Sedlačím třicet let. Bolí to, když vidím, jak jde všechno ,do kytek´…“

Provoz už vede jeho syn, ale táta stejně nemůže spát. Hledá na internetu možná řešení. „Pomohlo by nám už třeba to, kdybychom mohli na loukách krátkodobě založit pole, abychom měli alespoň nějaký výnos,“ říká. Tak lehké to ale není, zdejší sedláci jsou v programu podpory ochrany podzemní vody a musejí udržovat a sanovat zeleň, jinak by podpory vraceli. To je pro finančně ohrožené provozy nemyslitelné…

Greiner a jeho kolega Georg Ecker pozvali do Klafferu předsedu okresní agrární komory, aby se zasadil o výjimku z regulačního programu. Ten jim jen naléhavě doporučil obdělávat louky rotačními branami, což je povolené a ponravy decimuje. Jenže taková zařízení nemají všichni a louky frézovat nebo orat není kvůli podpůrným programům dovoleno… A tak třeba Stefan Grobauer z Klafferu už ztratil 80 hektarů zelené plochy ze sta a teď doufá, že z rozboru půdy najdou správnou směs osiva, která rychle poroste.

V uplynulých letech se někteří pokoušeli zvládnout problém osevem obilných zrn porostlých podhoubím, které se mělo v zemi množit a napadat ponravy. Ruperta Weidingera z Hinterangeru to ale na sto procent nepřesvědčilo, některá hnízda škůdce se jim na stejných plochách objevila znovu…

Insolvence „jako“?

Privátní insolvenci ohlásilo v Rakousku v prvním pololetí 5179 osob - s cílem během pěti let se oddlužit. „V každém pátém případě vidí věřitelé zneužití této instituce,“ píší OÖN. Nejčastěji to podle nich znamená, že jmění dlužníka bylo před podáním návrhu „odklizeno stranou“ nebo přepsáno na členy rodiny – dům už nepatří úpadci, ale manželce. „Majetek se někam ,vsákl´ a věřitelé jsou bohužel bezmocní k rozkrytí tohoto zamlžování,“ říká v listě Gerhard M. Weinhofer z rakouského svazu Creditreform. Protože většinou nezbývá nic, nemůže být ani stanoven insolvenční správce, protože ho není čím zaplatit.

Weinhofer upozorňuje, že u firemních úpadků nesmí být majetkem hýbáno 60 dnů před konkurzem. Toto omezení u „privátů“ neplatí, majetek může být převeden i den před podáním návrhu. Platí ale také, že při podezření na takový manévr může soud zneplatnit přesuny majetku v rodině až deset let zpětně.

„Weinhofer vychází z toho, že během dvou let bude v Rakousku uplatněna linie Evropské unie, která umožní oddlužení během tří let místo pěti,“ pokračuje linecký deník. Už teď se před termínem oddlužuje větší část úpadců. Průměr závazků je 140 000 eur.

Těžce ublížil ve Dvořišti

Zemský soud v Linci uložil ve čtvrtek 53letému obžalovanému tři a půl roku odnětí svobody za to, že 25. února 2017 napadl po hádce na parkovišti před kasínem v Dolním Dvořišti 43letého známého sklapovacím nožem. Oba důchodci do herny na hranici jezdili častěji. Podle obžaloby způsobil obviněný poškozenému sedm nepříliš těžkých poranění, ale státní zástupce byl názoru, že oběť odvracela i jeho pokus o bodnutí do krajiny srdce. Dále mu útočník zasadil několik kopanců, nejméně jeden do oblasti hlavy a krku.

Věc šla před soud už loni na podzim, tehdy žalovaná jako úmyslné těžké ublížení na zdraví. Senát se ale prohlásil za nepříslušný, protože nebylo vyloučeno, že mohlo jít i o pokus vraždy, tedy se sazbou až doživotního odnětí svobody. Proto obžalobu projednával jiný soud, s osmi laickými porotci. I ten vážil, zda obžalovaný chtěl poškozeného usmrtit, či ne, hledal odpověď i na otázku, zda se napadený ještě pohnul, když od něho obviněný utíkal, a zda ho ten tedy mohl mít už za mrtvého, ale to zůstalo neobjasněno. Senát proto poměrem hlasů 6:2 uzavřel, že šlo jen o úmyslné těžké ublížení na zdraví se způsobením trvalých následků, píše Volksblatt. Kromě trestu odnětí svobody musí obžalovaný zaplatit napadenému bolestné 5000 eur. Strany se k verdiktu nevyjádřily, není tedy pravomocný.

Štěnice na chatách

Štěnice zrovna saje…Zdroj: Deník/repro PNP

Německý alpský svaz (DAV) chce své horské chaty v této sezóně chránit výrazně lépe před štěnicemi domácími než dosud, píše PNP. Ty se šíří příležitostně po těchto ubytovnách už několik let – nejprve v Kaisergebirge, pak také v oblasti Zugspitze, v Allgäu a také v Rakousku. Příčinou je i rozrůstající se vysokohorská turistika od chaty k chatě. Hosté mezi nimi nosí hmyz nevědomky ve spacákách a batozích. Chataři s ním pak namáhavě bojují. Nyní proti štěnicím začali nasazovat mikrovlnné přístroje, světlemodré potahy a zvláštní sáčky na ukládání zavazadel.

Chaty DAV nejsou v tomto problému samy, pokračuje pasovský list. Ubytovny bojují s touto invazí všude. „Od devadesátých let pozorujeme celosvětově zvýšený výskyt těchto štěnic,“ říká bioložka a expertka na škůdce spolkového úřadu životního prostředí Carola Kuhnová. Hmyz živící se primárně krví lidé přinášejí v zavazadlech z dovolených i domů. S nedostatkem hygieny to prý nesouvisí – štěnice „sedí“ za lištami nebo v trhlinkách a uklízení proti nim nepomáhá. „Nejsou ale nebezpečné, nebylo dosud nikdy dokázáno, že by na lidi přenášely nákazy,“ uzavírá Kuhnová.

Dost pestrý festival

Hudba v příjemném prostředí.Zdroj: Deník/repro PNP

Festivalové slavnosti Thurn-Taxisů ve vnitřním dvoře zámku St. Emmeram v Řezně začínají 12. července Verdiho klasikou Nabucco s José Curou. Dalšími vrcholy budou 15. července večer amerického krále balad Michaela Boltona, 16. července vystoupení Neny, den poté zazpívá jazz Diana Krallová, 19. července přijde na řadu dolnobavorská kultovní kapela Haindling. Slavnostní gala opatří 18. července hvězda opery Jonas Kaufmann se symfoniky Hofu. Festivaly přitahují do Řezna vždy až 20 000 diváků.
„Singlíři“ za humny

Nejvíc lidí žije osaměle v Horních Rakousích (36 procent) a ve Vídni (35), nejméně ve Štýrsku (20). Zatím co před rokem 2001 Rakušané své partnery poznávali především při výletech (29 %), přes přátele nebo známé (26 %) nebo na pracovišti (16 %), dnes je to většinou po internetu (25 %). Před rokem 2001 představovaly webové lásky jen jen procento.
Víc než polovina našich sousedů (53 %) neměla víc než dva partnerské vztahy za život. 34 % měla tři až čtyři, devět procent pět a víc. 37 % Rakušanů zůstává ve vztahu déle než 20 let, 13 % až 15 let a 18 % alespoň deset roků. Především v Korutanech trvá každý druhý poměr déle než 20 let.

Pro 18 % začíná partnerství, když jeden má klíče od domu druhého, pro stejné procento dvojic pak společným trávením víkendů. A dotřetice pro 18 % „startuje“ pocitem, že je to tady…, uvádějí OÖN.

Hasiči do kalendáře

Veselí frajeři.Zdroj: Deník/repro

„Oborové“ kalendáře zájmových skupin, hlavně třeba venkovské mládeže, jsou u sousedů léta oblíbené. Hodně „holé kůže“ teď ukázali i profesionální hasiči z Würzburgu. Zapózovali nahoře bez třeba v garáži zásahových vozů či se sekerou na žebříku, popisuje PNP. „Nápad vzešel jako dárek pro mou manželku ke svatbě, přála si z legrace od mých kolegů sexy kalendář,“ říká Moritz Vollmer. U svatebních hostů měl takový úspěch, že jej teď prodali už 300 kusů privátním osobám i hasičským jednotkám. Výnos připadne maltézské akci plnění posledních přání nemocným lidem.