„Na premiéře v roce 1922 v Baku se podílelo kompletní město s děly, lokomotivami, továrními a poplachovými sirénami a četné sbory. Spisovatel a producent Andreas Ammer a muzikant Frank-Martin Strauß, více známý jako F. M. Einheit, tento milník avantgardy rekonstruovali a loni v říjnu jej uvedli v Brně.“ Anotace zmiňuje jako další účastníky projektu například Saskii von Klitzing, Jona Sasse, Pavla Arakeliana, Jana Sedala, dále brněnské sbory, Frajárenka Brass Brno, dechovku Volkera Kampa, Fanklub HC Kometa Brno, hasičské a záchranné vozy z Brna aj.

Arsenije Avraamova představuje jako jednoho z největších hudebních novátorů své doby. Pracoval se zvuky, vkládal je do muzikantských struktur, navrhoval a vyráběl nové nástroje. Symfonie sirén (Simfonia gudkov) byla uvedena jen dvakrát - 7. listopadu 1923 za poledne v centru Moskvy a rok poté v hlavním městě Ázerbajdžánu (podle jiných pramenů v Baku naopak v roce 1922, k pátému výročí ruské revoluce). Avraamov dirigoval z věže, vybaven barevnými prapory a polním telefonem. V Baku se na koncertu podílelo kompletní město.

Poznámky z nejhlasitější skladby.

Ze skladby zůstala jen jedna stránka, na které autor hudební dění zaznamenal. Místo houslí byly k uvedení nutné válečné lodě, děla, lokomotivy, nesčetné sirény a řada pěveckých sborů. Andreas Ammer a F. M. Einheit symfonii rekonstruovali pro moderní výstaviště v Brně. „Je to svým způsobem historicko-kritické vydání Avraamovova díla, které obsahuje vše, co je o tomto téměř zapomenutém milníku avantgardy ještě známo. Podkladem pro brněnskou verzi, která byla uvedena v říjnu 2017, byly vedle Avraamovova úsporného, ale precizního popisu texty ruského futuristy Alexeje Gasteva, který Avraamova inspiroval. Nadto přišly v Brně ke slovu klasické nástroje jako bicí, saxofon a tuba, ale také ocelová péra, míchačka betonu, brassband, různé sbory, lokomotiva a samozřejmě sirény. Tak Avraamovovo dílo ožilo ve své historické, koncepční a akustické jedinečnosti,“ popisuje hoerzu.de.

K autorovi doplňuje, že Arsenij Avraamov (1886-1944), ruský skladatel a hudební teoretik, během první světové války uprchl do ciziny. Po návratu v roce 1917 byl jmenován lidovým komisařem pro výchovu. V poslední fázi života sbíral a zpracovával hudbu kavkazských národů.

Součástí brněnské verze zasazené na Výstaviště je 25 výstřelů z kanónů, houkání sirén i zvuk motorů. Účinkujících je 250, citují české zdroje mluvčí Filharmonie Brno Kateřinu Konečnou.

Skladbu uvede stanice ARD Alpha v neděli 15. července od 21 hodin.

Minulost na webu

Něco pro kluky z třicátých let.

V zámku Weidenholz ve Waizenkirchenu je uloženo přes půl milionu historických snímků převážně ze 34 obcí okresu Grieskirchen. Fotografie od první světové války pocházejí většinou od místní rodiny Humerových a z archivu Fotostudií Wansch, dříve Pretscher v Gallspachu (od 1947). „Před dvěma roky jsme se rozhodli snímky digitalizovat a dát je k dispozici veřejnosti,“ říká v OÖN předseda spolku Kultur & Kunst.. Tucet dobrovolných spolupracovníků dosud naskenovalo pro digitální historický fotoarchiv už 40 000 obrázků a prvních 8000 umístilo na web nostalgiebild.at, kde jsou podle listu každému k dispozici – po rozkliknutí příslušné obce na adrese. Do podzimu tam mají být záběry ze všech obcí Mostlandu-Hausrucku, rozčleněné do 60 kategorií . „Zachycují život v regionu ve fotoreportážích z veřejných akcí i ze všedního dne, třeba z bolestivé návštěvy u zubaře, tvrdou práci v zemědělství, kulturní život a mnoho dalšího, mnoho portrétů, privátních momentů lidí, školní i reklamní fotografie, pohlednice a tak dál,“ popisuje list.

Projekt podpořily prostředky programu Leader, za které byl pořízen také scanner. Archiv je na nostalgiebild.at.

Zakáží jíst ve vagonech metra?

Ilustrační foto.

Město Vídeň plánuje zákaz kozumování jídel se silným aroma od září ve vozech linky U6 metra, napsaly OÖN. Patří sem sekaná, kebab, pizza, klobásy se sýrem či nudlové pokrmy. Město k tomu chystá osvětovou ofenzívu – hlášeními ve stanicích, infoplakáty a letáky, sděleními na tabulích odjezdů atd. "Jízda v metru trvá v průměru kolem deseti minut. Lze tedy očekávat, že lidé tu chvíli vydrží bez posílení," říká městská radní pro veřejnou dopravu Ulli Simová. Opatřením, která jsou podle ní v jiných městech už dlouho praktikována, mají být mimo jiné redukovány náklady na úklid ve vlacích.