„Taková přání rád splním,“ odpověděl Alexander Van der Bellen, a hned to také realizoval – o víkendu chlapce přijal osobně ve vídeňském Hofburgu. Protože školák chtěl mimo jiné vědět, jak vypadá prezidentův pracovní den, rozebral to s ním nad svým aktuálním termínovým kalendářem. Sebastian mu zase předal dárek – 3D mapu s rakouskými pamětihodnostmi. Na facebooku mu pak van Bellen poděkoval a popřál mu hodně úspěchů při prezentaci závěrečné práce ve škole – s připojením oblíbeného smajlíka, napsal linecký list a připojil snímek svého reportéra ze setkání v Hofburgu.

V 83 letech učí baletit

V 83 letech učí balet.

Johanna Wilk-Mutardová (83) z Lince vyučuje ve své baletní škole už 63. rokem tančit, uvedly OÖN. Tomuto umění zasvětila celý život – od svých pěti let, kdy získala pozvání k předvedení se v jedné vídeňské baletní škole. Následovalo účinkování v četných filmech a v angažmá, například v opeře ve Štýrském Hradci, v Německu a v roce 1956 v lineckém Zemském divadle, popisuje list.

Rok předtím založila tehdy první lineckou baletní školu v Betlémské ulici. „Že tam své ,elévky´ i ve 83 letech osobně učí, není prý pro nic velkého. Až dvacet hodin v týdnu vede mladé i starší k baletnímu a tanečnímu umění, a ,špagát´ se jí daří udělat stejně jako před desítkami let. Kromě toho tato matka tří dětí vyučuje ve veřejnoprávním baletním institutu, který založila v roce 1982, divadelní teorii, dějiny baletu a podobně. Absolventi tohoto čtyřletého vzdělávání jsou dnes v celém světě,“ popisuje.list. Starosti ji prý dělá, že dnešní děti a mladiství už nejsou tak disciplinovaní jako dřív. Mnoho z nich už nedokáže svůj cíl striktně sledovat…

Kritizuje také společenský vývoj, který způsobuje, že už jsou sotva chlapci, kteří by se zajímali o balet. „A když už, tak se jim ostatní vysmívají,“ říká Mutardová. Viní především rodiče: „Mnozí mají strach, že dítě bude homosexuální, když tančí. Ne ale každý tanečník je automaticky homosexuál! A když, ani to není žádný problém…“

Už milion jelo kabinkou

Jubilantka na Hraničníku.

Kabinková lanovka na Hraničník, letos uvedená do provozu, přepravila minulý týden už miliontého cestujícího, napsaly OÖN. Byla jím Verena Stieglmairová z Kallhamu, které ředitel provozní společnosti Gerald Paschinger předal volňáska pro mühlviertelskou lyžařskou oblast.

Další čtyřnásobný jackpot

V nedělním lottu 6 ze 45, rakouské obdobě naší sportky, netrefil žádný sázkař všechna čísla (10, 13, 14, 24, 26, 33, dodatkové 36). Jen tři uhádli pět správných a dodatkové, což každému vyneslo přes 62 000 eur. Ve středu tedy půjde o první letošní čtyřnásobný jackpot. Loterie očekávají, že se o něj bude ucházet kolem 6,5 milionu tipů, takže by „šest správných“ mělo vynést asi 5,5 milionu eur, napsal Volksblatt.

Rakušané při havárii na vleku

Havárie lanovky.

Páteční havárii lanovky v gruzínském letovisku Gudauri prožila na vlastní kůži i skupina kolem lineckého fotografa Gregora Hartla (40), napsal Volksblatt. Po týdnu túr po Kavkazu a helikoptérovém „skiingu“ vyjížděli poslední den pobytu za nádherného počasí ještě jednou na kopec a v jeho horní třetině se s nimi lanovka asi na dvě minuty zastavila – ve výšce asi dvou metrů. Pak se náhle rozjela do údolí, čím dál rychleji. „Na výstupním místě dolní stanice, ve kterém se do sebe klínilo stále víc sedaček, byli lidé odhazováni do louky jako loutky. Zhruba tucet se jich zranilo. Další cestující už vyskakovali nad svahem, někteří i sto metrů před stanicí. Byli mezi nimi i dva moji přátelé. Naštěstí dopadli do měkkého nového sněhu,“ popisuje Hartl.

Chystal se vyskočit i on, ale lanovka se náhle zastavila. „Teprve pak jsem zpanikařil. Odhodili jsme lyže a přemýšleli, jak bychom mohli slanit, kdyby se vlek zase dal do pohybu, protože jsme v zu chvíli byli ve výšce deseti metrů. Pak jsme slyšeli kamaráda, který volal, že dole jsou sedačky tak zaklíněny, že se lanovka nehne nahoru ani dolů,“ pokračuje Hartl.

Dva zbývající Hornorakušané čekali na záchranu dvě a půl hodiny. „Pomocníci se museli nejprve postarat o zraněné,“ chápe fotograf. K nim se záchranáři dostali po sloupech a umožnili jim slanit.

Příčina nehody nebyla v neděli jasná, uvádí Volksblatt. Výrobce lanovky Doppelmayr z Vorarlberska nechtěl nic diagnostikovat na dálku. Dva jeho experti už byli v Gruzii a na cestě k místu havárie, které úřady uzavřely. „Teprve až si budou moci zařízení z roku 2007 prohlédnout, chce mluvčí podniku Ekkehard Assmann odpovídat na otázky. K dopolednímu uzavřenému úřednímu jednání nebyli rakouští technici připuštěni. Odpoledne měli další úkony na místě provádět zástupci úřadů a pracovníci nezávislého francouzského zkušebního institutu Veritas,“ píše denél.

Kotrmelec českého auta

Místo nehody.

V neděli havarovalo BMW X5 českého řidiče vezoucího tři děti po A93 směrem na Mnichov. U Thalmassingu „kvůli špatným podmínkám na silnici a náhlému sněžení“ (PNP) dostalo vozidlo smyk, převrátilo se a zůstalo stát mimo vozovku, popisuje pasovský list ze zprávy policie v Kelheimu, která byla o nehodě vyrozuměna kolem 9.30 hodiny. Podle ní utrpělo jedno dítě lehká řezná poranění od skla rozbitého okna. Škoda na autě se odhaduje na 10 000 eur. Řidič i děti byli k prvním ošetřením přepraveni do nemocnice v Řeznu, s řidičem je vedeno vyšetřování pro ublížení na zdraví z nedbalosti při dopravní nehodě.

Marně troubil sám na sebe

Ani autoklakson neprobudil řidiče malého transportéru z „rauše“ v neděli v Iggensbachu (okr. Deggendorf), informuje PNP. Místní občané zavolali krátce před půlnocí policii kvůli nepřetržitému troubení automobilové houkačky. Při kontrole hlídka zjistila, že na sedadle řidiče sedí 37letý muž a spí – s hlavou na volantu… Byl pod silným vlivem alkoholu a neměl řidičák. Pro hlubokou opilost byl zadržen a musel noc strávit v cele na oddělení. Je stíhán pro řízení bez řidičského oprávnění a pro opilství v silničním provozu.

V sobotu zhasnou

Tisíce měst a obcí ve více než 180 zemích dají 24. března znamení pro ochranu životního prostředí a klimatu takzvanou Earth Hour, píše PNP. Ve 20.30 mají na hodinu zhasnout. Akce WWF se zúčastní i Pasov – ve tmě se ocitne radnice, poutní kostel Maria Hilf, bašta Oberhaus a Štěpánský dóm. Radnice vyzvala občany města, aby v uvedenou dobu také zhasli a akci tak podpořili. Zúčastní se mimo jiné i Freyung, Vilshofen, Aidenbach, Deggendorf, Mühldorf a další dolnobavorská místa.

Earth Hour se bude letos konat podvanácté. Poprvé byla v Sydney v roce 2007, rok nato se jí zúčastnilo odhadem 50 až 100 milionů lidí ze 35 zemích. Loni se zapojilo na 7000 měst ve 184 zemích, jen v Německu 323 měst a obcí, dodává PNP.

Fotografování nežádoucí?

Prosíme, nefoťte!

V poslední době návštěvníci nebo pacienti v nemocnici Milosrdných bratří v Linci nedovoleně fotografovali a filmovali jiné pacienty nebo zaměstnance – třeba i v čekárně urgentního příjmu, během ošetřování či dokonce na stanici intenzivní péče, povšimla si pasovská PNP. Nyní nemocnice rozvěsila upozornění, jimiž apeluje na pacienty, aby nefotografovali třetí osoby. Chrání tím intimní sféru svých nemocných a zaměstnance, kteří by mohli být při práci rušeni. Obvyklá „selfies“ na památku jsou dovolena, pokud nezachycují i další osoby nebo třeba monitory s daty pacientů.

Pasovský list se poptal na obdobnou praxi po klinikách regionu. V Pasově je to také zakázáno, a kdo je přesto přistižen, je na to upozorněn důrazněji. Nemají prý ale problém s tím, pokud pacienti filmují své ošetřování smartphony. Proto dosud neměli potřebu vyvěšovat zákazy. V Deggendorfu to zakazuje domovní řád, zvláštní upozornění nepoužívají. Naopak prý pacienti svými záběry třeba poškozeného zařízení upozorňují ústav na potenciál vylepšení a vedení je za to vděčné. Žádné problémy v tomto ohledu nemají ani v dalších nemocnicích.

Upřednostnili ženu, muže odškodní

„Dvojitě šťastný“ je teď Peter Franzmayr, píší OÖN. Zaprvé byl jako ředitel magistrátu města Welsu designován na předsedu dozorčí rady státní dálniční společnosti Asfinag, zadruhé dostane od státu 317 368 eur odškodnění – proto, že při obsazování místa v ministerstvu dopravy dostala před ním neoprávněně přednost žena.

Kauza začala v roce 2011, kdy na ministerstvu vedeném tehdy Doris Buresovou (SPÖ) spojovali dvě sekce do jedné. „Příklep“ ale nedostal dosavadní šéf jednoho z těchto oddělení Franzmayr, kterého znalecká výběrová komise hodnotila nejvýš, ale o kousek slabší právnička Ursula Zechnerová.

Franzmayr se obrátil na spolkovou komisi pro rovnost zacházení, tehdy výlučně obsazenou ženami, která zjistila jeho diskriminaci na základě pohlaví. Ministerstvo ale trvalo na upřednostnění ženy z důvodu stejných schopností obou kandidátů a odškodnit „poraženého“ odmítlo. Spolkový správní soud a po něm i ústavní správní soud daly zapravdu Franzmayrovi. „Republika mu nyní musí uhradit rozdíl mezi jeho platem a tím, který mohl brát pět let jako sekční šéf, tedy 312.075,28 eura. Kromě toho dostane dalších 5292,30 eura za utrpěnou osobnostní újmu,“ uzavírají OÖN.