O adventu visí na fasádách domů větvičky jmelí s růžovou mašličkou. Některé označují tzv. „líbací zónu“. Z dvojic, které svůj polibek v místě vyfotografují a pošlou snímek do 24. prosince přes #mistelkussaltstadt, facebook.com/altstadt.at nebo e-mail mistelkuss@altstadt-linz.at, porota vybere nejoriginálnější obrázky. K vyhrání jsou dinner pro dva a poukázky na zboží a služby v obchodech a lokálech Starého Města.

Ale k původu tohoto zvyku. Pokud v Anglii hezká dívka nebo mládenec stojí pod jmelím, nemůže políbení odmítnout, byť by mělo znamenat flirt, stvrzovat přátelství nebo jen vyjadřovat přízeň. Bylo i zvykem dát si tolik pus, kolik bílých kuliček na snítce je. Až nezbyla žádná, líbání skončilo. Někde snítku dvanáct nocí po Vánocích spalují, aby se přání políbených uzavřít sňatek splnilo. Anglický zvyk je odvozován od keltských národů, kterým bylo jmelí symbolem míru. Pokud se dva nepřátelé potkali v lese pod jmelím, políbili se a uzavřeli na den příměří.

Tato divoce rostoucí bylina má asi 1400 druhů. Snad žádná rostlina není tak mýtická. Dlouhý čas byla ctěna její tajemná čarovná síla. Starým Řekům sloužila jako prostředek proti otravám, jiné národy věřily, že otevírá zámky a chrání před ohněm a nemocemi. Lidé nosili náramky a amulety z jejího dřeva, zavěšena nad dveřmi chránila před čarodějnicemi a zlými duchy. Stala se symbolem odvahy, zdraví, plodnosti a štěstí. Ženy, které marně doufaly v početí, si zavěšovaly větvičku kolem krku, nebo si ji ukládaly pod polštář. Už staří Římané si na začátek roku přáli štěstí vzájemným předáním palem, vavřínu a jmelí. V nové době mělo v loveckých chatách pomáhat k bohatému úlovku, zemědělci zdobili věčně zelenou rostlinkou krávy, které se první v roce otelily. Od starověku byla prostředkem proti epilepsii a nevolnostem, Sebastian Kneipp chválil její účinky proti padoucnici. V modernější medicíně byly její lístky a vylisovaná šťáva užívány ke snižování tlaku.

Legendy

Podle legendy bylo jmelí původně lesním stromem, z jehož dřeva byl vyroben kříž k ukřižování Krista. Studem se pak „pohroužil do sebe“, na nynější velikost, a proměnil se v „konatele“ dobra. Lars Friman z německého svazu ochrany přírody přidává jinou legendu. Mladý muž byl usmrcen šípem. Slzy jeho matky u lože mrtvého se proměnily v semínka jmelí, ony bílé plody, které po dozrání zčervenají. Na místě lože pak z nich vyrostl strom, pod nímž matka políbila všechny lidi, kteří šli kolem. Těm tak věnovala věčný život. Jmení vzala navždy do úschovy, aby zabránila další nehodě.

Podle staré severské ságy byl bůh světla Baldur (Balder) zabit šípem ze dřeva jmelí. Když předtím snil o své smrti, matku Freyu či Friggu, bohyni lásky a manželství, tím velmi znepokojil – s jeho smrtí by skončil veškerý život na zemi. Obešla tedy Vzduch, Oheň, Vodu, Zemi, každé zvíře a každou rostlinu, a všichni slíbili, že jejímu synovi neuškodí. Baldur měl ale nepřítele jménem Loki, boha zla. Ten věděl o jediné rostlině, která neroste na zemi, ani pod zemí, a kterou jeho matka mohla přehlédnout – tedy jmelí v korunách stromů. Loki z něj vytvořil špici šípu a předal ji Hoderovi, slepému bohu zimy, který Baldura zastřelil. Slunce zmizelo a svět upadl do zármutku. Všichni se pokoušeli Baldura vzkřísit, ale to mohla dokázat jen jeho matka. Z radosti pak políbila každého, kdo prošel kolem stromu, na němž rostlo jmelí. Z toho se odvinula legenda, že lidem pod jeho snítkou se nemůže nic zlého stát.

Mikulášský běh

Další atrakcí Venkovských Vánoc na Starém Městě je mikuláský běh 3. prosince. „Nejde v něm o rychlost nebo medaile, jediným vítězem je dobrý účel,“ píší organizátoři. „Celé startovné totiž půjde hornorakouskému podpůrnému projektu mobilní péče o nemocné děti.“ Předem přihlášení za „účastné“ 17 eur (děti do 10 let zdarma) vyfasují mikulášský kostým, startovní číslo a poukázku na občerstvení. Kostýmovaní účastníci se sejdou ve 14 hodin na Starém trhu, odkud se vydají za doprovodu muziky na procházku vnitřním městem v délce dvou a půl kilometru. Okruh skončí zase na Srarém trhu, kde bude závěrečná party. Podrobnosti k celému adventnímu programu v Linci jsou na www.linzadvent.at.