Při závodu vyhládne. Na pauzu na oběd účastníci dvoudenního klání veteránů South Bohemia Classic zastavili v sobotu na nádvoří borovanského kláštera.

Mezi nimi byli i Pavel a Eva Hartlovi, které přivezl smetanový anglický vůz MGA z roku 1958 se stahovací střechou. Manželé, kteří jsou členi Veteran Car Clubu, automobil koupili před šesti lety. „Jede“ v tom celá rodina, i opravy dělají sami. „Taťka má auto, brácha taky a ještě máme spoustu motorek,“ vysvětluje Pavel Hartl. Jeho paní tohle konkrétní auto neřídí. „Jsem malá a nedosáhnu na pedály,“ usmívá se. Vynahrazuje si to však se švagrovou, se kterou závodí na motorkách. Manželé prý přemýšlejí o koupi dalšího. „To abychom mohli s manželkou závodit proti sobě,“ říká Pavel Hartl. „Hecovali bychom se,“ dodává se smíchem jeho žena. Veterány prý mají všude možně. „Problém je s místem,“ shodují se sběratelé. A jak je udržovat? "Hlavní je s nimi jezdit, aby nestály," radí Eva Hartlová.

Jsou soutěživí? „Ano,“ odpovídají shodně, ale chtějí si prý hlavně užít atmosféru, kochat se krajinou a setkat se na závodu s přáteli. Minulý večer nabrali skluz. Zastihl je déšť a vinylovou střechu museli sklopit. „Byli jsme proto v časovém presu,“ vypráví Eva Hartlová.

Ilustrační foto.
Kam za zábavou a poznáním na Českobudějovicku

Milovníka a znalce historických aut Evžena Spergera, jste mohli vidět o den dříve na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. Přijel tam ukázat americký automobil Dodge z roku 1920. Jeho syn auto našel na internetu, a tak pro něj jeli. „Už jsem ho znal,“ vzpomíná Evžen Sperger, který dělal pro svého budoucího veterána, aniž by to tušil, dříve znalecký posudek. „Paní mu nedala přednost a nabourala zadní kolo,“ vysvětluje.

Evžen Sperger se věnuje veteránům se synem, kterého auto také nechá řídit. „Mám tři veteránské automobily a devět motorek,“ říká vyučený mechanik. „Protože nejvíc voní benzín a nafta, od vyučených let jsem se autům a motorkám začal věnovat,“ vzpomíná nadšený sběratel, který si své poklady i sám renovuje, jak to všechno začalo. Dnes ho ale mrzí, že veterány není kde vystavit. „Je nám líto zanedbaných objektů na letišti, kde by bylo krásné muzeum. Dal bych tam auto, možná i motorky,“ uvažuje Evžen Sperger.

Se svým Dodgem, který byl nejstarším vozem na náměstí, nezávodil, přivezl auto na výstavu Sto let českého motorismu. „Ralley je náročná, jezdím jen kochací jízdy,“ usmívá se sběratel.

Jak se jeho auto vůbec řídí? „Složitě. Nemá to synchrony, jsou tam jen tři rychlostní stupně, otáčky a to, kdy přeřadit, musíte vycítit, rozjíždí se přískoky,“ líčí Evžen Sperger.