Upřesňuje, že v roce 2016 šlo do provozu 106 větrníků a 73 nových bylo povoleno, loni pak se roztočilo dalších 108 a stavba dalších pěti byla schválena. Tato zařízení ale byla povolena předtím, než zemská vláda schválila nová pravidla, uvádí list. „Vývoj v Bavorsku je tak v příkrém rozporu s celospolkovým trendem,“ pokračuje. Loni bylo v Německu vybudováno 1792 nových větrných elektráren na souši s celkovým výkonem 5333 MW, což byl rekord a proti roku 2016 patnáctiprocentní nárůst.

V Bavorsku zavedla CSU v roce 2014 takzvané pravidlo 10H, tedy přípustné vzdálenosti věže od prvních obydlí v desetinásobku výšky rotoru. Při obvyklé výšce 200 metrů tedy dva kilometry. Rok předtím podle ještě starých neomezných pravidel bylo v zemi zažádáno o rekordních 400 povolení. Pak jejich počet poklesl na 220 a v roce 2015 na 36.

Opoziční SPD rozhodnutí 10H kritizuje jako „nezodpovědné prudké zbrzdění větrné energetiky“, jak řekl předseda poslaneckého klubu zemského sněmu Markus Rinderspacher. Současný počet žádostí je setinový oproti roku 2013, přičemž podle Rinderspachera má Bavorsko ještě potenciál na další rozvoj. Jenže místo impulsu k energetické obrátce upřednostňuje import atomového proudu. Vládě vytkl malý cit pro ochranu klimatu a vzhledem k 11 800 pracovních míst ve větrné branži také politiku nepřející zaměstnanosti, píše pasovský list.

První čápi přiletěli

Ilustrační foto.

Prvních dvanáct čápů ze zimovišť ve Španělsku a v jižní Francii už je zpátky v Bavorsku – i přes aktuální mrazy, píše PNP. Prý jim nic neudělají, říká Oda Wiedingová ze zemského svazu ochrany ptactva. Podle ní čáp také vydrží snadno týden bez potravy. Přiletěli dřív než předtím, ale tak se to v posledních letech vyvinulo. Asi 300 jich zůstává v Německu dokonce trvale. Až do zimy 2006/07 jich tu přezimovalo necelých 50. Většina těch „chladnokrevných“ podle ochránců prošla odchovnami a znovuosidlovacími programy ve Švýcarsku, Alsasku a Bádensku-Württembersku, kde jim dva, tři roky bránili v létání, aby později v Africe nezahynuli, a cestování se „odnaučili“.První z ciziny letos „přistál“ v okrese Neustadt.. „Normální“ návrat čápů z tradičních míst v Africe je v Německu očekáván v dubnu nebo začátku května.

Odeberou „nečestné“ tituly?

Akademické pocty nacistům jsou dodnes temnou kapitolou bavorských univerzit, píše PNP. Stále není jasné, kolik jich čestné doktoráty dostalo, a kolik jich trvá dodnes. Jednotlivé vysoké školy nyní listiny vyznamenaných prověřují. Možné to prý ale není třeba ve Würzburgu, kde všechny spisy shořely při náletu.

„Jisté je, že bavorské univerzity za nacismu takto poctily některé diskutabilní osoby, například právníka Hanse Franka, odsouzeného za válečné zločiny norimberským tribunálem,“ uvedl list. „Jeho alma mater, univerzita v Mnichově, věc pokládá vykonáním rozsudku za vyřízenou. ,Mohou být na to různé názory, ale naši právníci jsou přesvědčeni, že čestný doktorát smrtí zaniká,´ říká mluvčí školy Katrin Gröschelová,“ uvedl pasovský list.

Jiné školy tyto otázky ještě musejí vyjasnit. „Zaniká titul smrtí? A jak by pak měl výrok o tom znít?“ ptá se Ulrich Marsch z Technické univerzity v Mnichově. Podobný případ prý ještě v Bavorsku nebyl. Zemské ministerstvo školství jen odkazuje na článek 69 bavorského zákona o vysokých školách: „Akademický stupeň propůjčený bavorskou vysokou školou může být odňat, jestliže se jeho držitel ukáže být pozdějším chováním nehodný této pocty. O odebrání rozhoduje škola, která titul propůjčila.“

PNP upozorňuje, že tato nehodnost pocty se musí vázat k vědě. Kromě toho prý musí být dotčená osoba nejprve slyšena, na což je ve většině případů pozdě. Už přezkoumávání vyznamenaných bude trvat velmi dlouho. Univerzita v Erlangenu-Norimberku by přesto ráda už v příštím roce vydala o své nacistické minulosti knihu.

36 stoletých v Linci

Nejstarší občance Lince je 109 let, seniorů nad stovkou je kromě ní dalších 35, píše zpravodaj magistrátu. Před deseti lety jich bylo jen třináct. Nyní je ve městě dále 2351 lidí starších 90 let, 10 843 starších osmdesátky a 28 710 má víc než 70 roků.

„Blešák“ v městské knihovně

Linecká městská knihovna si dělá místo pro nová média a staré stavy každým rokem vytřiďuje ve vlastním „bleším trhu“. Ten probíhá také tento týden ve foyer Věže vědy. Až do pátku tu mohou zájemci denně od 10 do 18 hodin získat knihy, DVD, CD všech žánrů a odborností, nebo dětské knihy.

Zase přibyla auta

V Rakousku bylo ke konci roku s povolením provozu 4,9 milionu osobních aut, o 1,6 procenta víc než předloni. 2,77 milionu vozidel mělo naftový pohon, 2,08 milionu jezdilo na benzín. Nových elektroaut bylo 14 618, o 51 procent víc než v roce 2016. Dynamika nárůstu této nové technologie se tedy trochu zpomalila, předloni těchto vozidel přibylo 80 procent. Počet hybridních aut se zvýšil meziročně o 39 procent na 26 039.

Motorových vozidel bylo celkem 6,77 milionu, o 1,8 % víc než předloni. Nejvíc jich bylo v Dolních Rakousích – přes půldruhého milionu, v Horních Rakousích jich jezdilo 1 289 341 (622 na 1000 obyvatel). Zhruba každé páté auto – poprvé přes milion - v republice bylo VW. Více než třetina stavu motorového parku byla starších deseti let.

Zase nové pivovary

Koncem roku bylo v Bavorsku 642 pivovarů, meziročně o 18 víc. Na tuto zemi připadá dál více než třetina všech pivovarů v Německu (1492). „V dlouhodobém srovnání má branže za sebou ale pořádný ,sešup´ - v roce 1880 bylo v království 6866 pivovarů, ještě ve zlomu tisíciletí 683. Také konzum piva po desetiletí klesá,“ dodává PNP.

Pojízdné trafiky

Při dvou kontrolách nákladních aut poblíž bavorsko-české hranice zajistili bavorští celníci 2,5 milionu pašovaných cigaret a čtrnáct tun tabáku, uvedla PNP. „V jednom vozidle přijíždějícím z Čech objevili na dálnici A6 ve Waidhausu (okr. Neustadt) 250 kartonů se 12 500 ,tyčemi´ cigaret. Byly uloženy v dutině mezi dvojitou stěnou návěsu. Škodu na dani, které tak zákrok zabránil, celníci odhadli na 400 000 eur. V dalším náklaďáku přijíždějícím z Bulharska našla kontrola čtrnáct tun tabáku. Byl to pokus zkrátit daň o asi 300 000 eur. Oba řidiči byli vzati do vazby,“ píše list.