Od května absolvovali na kolech celkem na 13 000 kilometrů a jsou na čele pořadí týmů. Z toho přes 6100 km zapsal Scherzer, který to má do nemocnice 40 kilometrů.  Wimmer a Schwertner šlapou denně 28 km, Schmidová do součtu přispěla zatím  symbolickými 90 kilometry – má to nejblíž.

Na klinice už „nakazili" další, takže tuto nemocnici v akci zastupují už tři týmy. „Mohlo by jich být ale daleko víc," říká Florian Wimmer. Víc informací na www.radeltzurarbeit.at.

Dnes je Equal Pay Day

Tak je označován den rovnosti platů, den, od něhož ženy ve srovnání s muži pracují do konce roku „gratis" – jinak řečeno den, kdy statisticky nahlédnuto muži „zaberou"  poslední eura celoročního příjmu svých protějšků. V Rakousku ženy vydělávají průměrně o 25 procent méně než muži, v Linci podle aktuálních zjištění Zaměstnanecké komory o 23 procent. Také letos připravila k tomuto dnu iniciativa „Proč ne hned? Stejné platy!" vyvolaná městskou radní pro záležitosti žen Evou Schobesbergerovou speciální rabatovou akci. 28 zařízení a provozů ve městě z nejrůznějších odvětví – od muzeí přes textilní obchody po gastronomii poskytne všem ženám 25procentní slevy. Přehled zúčastněných firem je na http://www.linz.at/images/Folder_Equal_2014.pdf.

Den platové rovnosti vznikl v USA v roce 1966.

Potřebují péči

Počet lidí závislých na péči druhých v Horních Rakousích stoupl za deset let z 51 000 do letošního srpna 71 662. Z toho připadají na ženy dvě třetiny. „Balíček" opatření k řešení problému, který navrhuje sociální ministr Rudolf Hundstorfer, kritizují opozice i humanitární organizace včetně Červeného kříže a charity, píše deník OÖN.

Ministr mluví o potřebě nezbytné redukce nárůstu, především v poskytování státem podporované 24hodinové péče (v Horních Rakousích nyní 3000 osob). Ze státního rozpočtu se na ni připlácí každému poživateli 550 až 1100 eur měsíčně. Horní Rakousy to ročně stojí 6,6 milionu eur. Od roku 2010 výdaje na podporu 24hodinové péče stouply o 83 procent. Zpřísněním podmínek pro přiznání nejnižších stupňů podpor, které v Horních Rakousích pobírá celkem 36 629 lidí, by počet nově přiznávaných dávek poklesl v zemi v přístím roce asi o tisíc.  Aktuálně je v zemi v pečovatelských domovech ošetřováno 15 900 lidí, mobilní služby využívá téměř 20 000.

Stát vydává na pečovatelské příspěvky kolem 2,4 miliardy eur. Z toho fond k podpoře pečovatelských zařízení bude podle ministra Hundstorfera postupně do roku 2018 rozšířen z dnešních 235 na 350 milionů eur. Horní Rakousy z toho dostanou navíc 42 milionů, které z velké části půjdou obcím.

Zařízení na bioplyn u sousedů.„Podraz" biozařízení?

4,2 milionu kWh elektrické energie, polovinu toho, kolik ročně spotřebují domácnosti a firmy v obci Hohenau v okrese Freyung, vyprodukoval a do sítě dodal v roce 2012 z velké části místní alternativní zdroj, zařízení na bioplyn v Schönbrunnerhäuseru. „Ze zeleného odpadu, listí a posečené trávy produkuje nejen elektřinu, ale zásobuje teplem také 21 domácností," uvádí PNP a pokračuje: „Jakkoliv jsou fakta pozitivní, není zlato všechno, co se třpytí, míní . Fritz Denk, díky němuž vůbec toto zařízení v obci stojí. Silně kritizuje jeho provozovatele. Místo aby zhodnocovali zeleň od zemědělců v okolí, importují levný odpad z Česka a místní sedláci na tom svém zůstávají sedět. Denk zdůrazňuje, že smyslem bylo uvést do chodu koloběh udržitelného rozvoje, ale podle něho se ukazuje, že provozovateli jde v první řadě o peníze." Zařízení je absolutně pozitivní, ale mohlo by přinést mnohem víc trvalého užitku, kdyby se drželo smluvně stanoveného záměru, míní.

Plenky pro krávy?

PNP informuje o akci „Budou alpské krávy brzy potřebovat plenky?", kterou producenti mléka upozorňují na problémy chystaného nového „nitrátového" nařízení Evropské unie ke hnojení. „Podle Evropské komise by měl pro plochy se sklonem více než 15 procent platit generální zákaz hnojení," píše list. „Na horských loukách by se tedy už nesměly pást krávy a zanechávat trus. Bavorský svaz zemědělců se dále obává, že by nemohla být hnojena polovina plochy vinic, desetina luk a polí by musela být ponechána osudu."

Zemský předseda svazu ochránců přírody Hubert Weiger říká: „Chceme zákony, které by účinně omezily zatěžování vod nitráty a fosfáty ze zemědělského chovu zvířat a hnojení, a také redukovaly čpavkové a dusičnaté emise do atmosféry. Rozhodné je, aby byly konečně stavy držených zvířat uzpůsobeny zemědělským plochám."

Proti rozšíření EU

Podle průzkumu Rakouské společnosti pro evropskou politiku je více než polovina našich jižních sousedů proti přijetí nových kandidátů Srbska, Albánie, Makedonie a Černé Hory do Evropské unie, informuje deník OÖN. Oficiální zahraniční politika země se už dlouho zasazuje o jejich vstup, názor veřejnosti je naopak v posledních pěti letech trvale negativní. Proti vstupu Bosny je 55 procent dotazovaných, jen čtvrtina je pro. Podobně Srbsko by si přálo v EU jen 27 procent Rakušanů. Přes 60 procent odmítá přípojení Albánie a Kosova. Čtyři pětiny mají přistoupení do unie nevhodné pro Turecko.

„Jedinou výjimkou je Island," píší OÖN. Pro jeho přijetí se vyslovilo 57 procent dotazovaných. Severský ostrovní stát nicméně svůj přidružovací proces pozastavil.  „Rozšiřování tak jako tak není momentálně v agendě EU," dodává list s odkazem na předsedu komise Jean-Clauda Junckera, který oznámil, že v příštích pěti letech unie žádné nové státy nepřijme.