Chce být prospěšná

Pasov - Marianne Obermüllerová (53) vyrostla na statku v Neureichenau v Bavorském lese s pěti sourozenci. Ve 20 letech „uprchla" natruc otci, který nechtěl, aby studovala, protože „madle" se přece vdají a mají děti. Řekla si, že mu ukáže, ve Waldkirchenu se vyučila prodavačkou a s prvním manželem odešla do Mnichova. Začala u firmy s elektronikou, postupovala v ní a po třicítce si založila vlastní společnost vyvíjející systémy čárových kódů, scannerové tiskárny a speciální fólie – jako první žena v branži. Její "Dynamic Systems" měl i 50 zaměstnanců  a desetimilionový obrat.  V roce 2007 jej prodala a nový styl života našla v „sociálním byznysu", napsal deník PNP.

Prorazí s čokoládou pro dobré účely?Se svou speciální čokoládou chce dělat nejen dobré obchody, ale také posunout dál tzv. „sociální podnikání" v Německu. Z každého výrobku její firmy s názvem „Čokoláda vždycky pomáhá" jde 25 procent z prodejní ceny na charitativní organizace, které si kupující nebo obdarovaný může sám vybrat na domovské adrese společnosti www.schokoladehilftimmer.de.  Systém funguje na PIN-kód, který je přiložen v každé krabičce nebo tabulce čokolády.

Profitující organizace si Obermüllerová se svým týmem sami pečlivě vybírali. Jsou mezi nimi například spolek, který organizuje dovolené postižených, stůl pro sociálně potřebné v Mnichově nebo keňská nadace "Sauti Kuu" Aumy Obamové, sestry amerického prezidenta, která podporuje vzdělávací projekty pro znevýhodněnou mládež. Okruh podporovaných není uzavřen. Obermüllerová do něj přijímá každého, jehož projekt ji přesvědčí, a naopak se loučí s těmi, kteří sešli z cesty.

Podle PNP majitelka investovala do nové firmy několik set tisíc eur a je spokojena, jak se ve druhém roce existence projekt rozvíjí, i když jde zatím o malá čísla. Čokoládu jí vyrábí hornobavorská manufaktura, suroviny dodává švýcarská firma Fechlin, která garantuje pěstitelům padesát procent výnosu, zatím co u tzv. fair-trade firem je to jen 20 procent.

„S Dynamics jsem vydělávala pěkné peníze a šlo by to asi tak dál, ale jenom růst obratu mě už neuspokojuje. Trošku jsem měla taky strach, že ztratím půdu pod nohama," říká. A tak se vrhla jiným směrem, uzavírá PNP.

Ilustrační foto.Chovatelé prasat bědují

Ruské zastavení importu zasáhlo i 25 000 chovatelů prasat v Rakousku. Ti nyní dostávají za prase 150 eur, o 15 procent méně než loni. Tím mohou pokrýt jen náklady na krmení, na práci a odpisy jim už nezbývá, tvrdí v OÖN prezident Agrární komory Franz Reisecker.  Nevyplácí se ani produkce selat, jejichž cena spadla od poloviny května z 90 na necelých 60 eur. Ruská krize prý připravila rakouské chovatele o 50 milionů eur. Horní Rakousy jsou spolkovou zemí s největší produkcí prasat – připadá na ně 40 procent stavu.

Komora požaduje od politiků zadotování poloviny ztráty z exportu, tedy 25 milionů pro Rakousko a nejméně miliardu pro celou EU. Kromě toho by země silně závislé na vývozu, jako Dánsko, měly svou výrobu snížit. Rakouská produkce pěti milionů kusů představuje zhruba to, co země spotřebuje, ale asi 50 procent masa je do státu dovezeno. Komora proto apeluje na spotřebitele, aby upřednostnili domácí výrobky.

Byty dál letí

V prvním pololetí bylo v Rakousku prodáno 15 797 bytů, o pětinu víc než loni a o 2,5 procenta víc než při dosavadním rekordu v roce 2012, napsal deník Volksblatt. Přitom ceny bytů v osobním vlastnictví stouply, na rozdíl od bytů nájemních a rodinných domů. Stojí obvykle 174 000 eur a mají 73,3 metru čtverečního. V centru Vídně je metr čtvereční za 8104 eura.

Cena prodaných bytů byla celkově 3,17 miliardy eur a představuje 38,5 procenta obratu trhu s nemovitostmi v zemi. 29,8 procenta jich změnilo majitele ve Vídni (4714 bytů za 1,2 miliardy). Nejvíc narostl trh v Horních Rakousích, kde bylo letos prodáno o 40 procent víc bytů než loni.

Olympijské oběti 1972 dostanou památník.Památce olympijských obětí

V mnichovském olympijském parku vznikne památník obětí atentátu při hrách 1972. Architektonickou soutěž na jeho podobu vyhráli Brückner und Brückner z dolnobavorského Tirschenreuthu, výstavní koncepci má na starost Winfried Helm z Pasova. Pod kupolí stavby bude jedenáct pilířů upomínat na izraelské sportovce, kteří zahynuli při teroristickém útoku v „černém září" 1972.

Korunokyjka je houbou roku

Houba roku 2015.Korunokyjka svícnovitá je podle Německé mykologické společnosti houbou roku 2015. Roste na odumřelých stromech. Těch je aktuálně v lesích tolik, že se korunokyjka v posledních deseti, patnácti letech rozšířila především v severoněmeckých nížinách. „Přibývající využívání ,soušek´ mimo jiné k topení sice šetří zásoby fosilních paliv, ale zároveň redukuje životní prostor mnoha organismům," píše PNP. Na to chce společnost volbou houby roku upozornit, byť korunokyjka ještě není ohroženým druhem – má ráda teplo, a tak ji měnění klimatu prospívá. Některé další houby jako pstřeňovec dubový už ale ohroženy jsou. Mykologická společnost proto oceňuje trend vyčleňování ostrůvků odumírajících stromů z obhospodařovaných lesních ploch jako krok správným směrem.