Kliknutím zvětšítePři slavnostním zahájení kdekdo projekt podpořil, ale odpovědní se netajili tím, že je čekají ještě velké výzvy, pokračuje list. Ředitel školy mimo jiné vyjádřil velký respekt před českými žáky 10 E – obdivuje prý jejich odvahu. Jako osobnosti na něho hluboce zapůsobili. Anselm Räde, ministerský pověřenec pro gymnázia v Dolním Bavorsku, zdůraznil jedinečnost tohoto projektu v Bavorsku a zmínil jeho enormně nákladnou přípravu. „Co bylo na tuto iniciativu vydáno, je ale smysluplně investováno do budoucnosti,“ řekl.
Rada bavorského ministerstva školství Robert Gruber, který do svého projevu vložil i české pasáže, mínil, že „čeští mladí se rozhodli pro zajímavou, ale ne úplně lehkou cestu“. Doufá, že tak bude probuzen i u německých žáků zájem o Česko. Českým studentům, „kteří jsou teď bavorskými žáky“, popřál mnoho úspěchů. Ke slovu přišli i čeští žáci Tom Le a Sára Slatinská (na snímku). Mimo jiné informovali, že se k výuce ve Zwieselu sešli zdaleka – z Karlových Varů, Plzně, Budějovic. „Chceme zlepšit naši němčinu a najít nové přátele,“ prohlásil Tom. Oba ujistili, že ve Zwieselu byli všichni velmi hezky přijati. Gymnázium jim otevírá nejjednodušší cestu ke studiu v Německu a k lepším pracovním možnostem, shodli se.
Ve zmíněné vstupní třídě mají čeští žáci dosáhnout úrovně svých bavorských kolegů (s případnými úvodními překlady a výklady jim pomůže při vyučování přítomná jazyková asistentka Martina Kotorová) a podle stupně svých znalostí pak přejít k „regulérní“ výuce. Na závěr mají skládat bavorskou maturitu.
Závory na polní cestě
Rakouské dráhy ÖBB zřizují momentálně 17 závor a světelných znamení k zajištění přejezdů přes železnici kolem Dunaje. „Také na velmi kuriózních místech,“ uvádějí OÖN. Západně od Schwertbergu byly například na asi 700 metrech namontovány čtyři závory, z toho dvoje na čistě zemědělsky využívaných polních cestách. V Aistingu bylo jedno toto zařízení instalováno na příjezdové cestě označené jako slepá a vedoucí do kukuřičného pole.
„Tady často po celé týdny nejede jediné auto,“ zlobí se v deníku čtenář a poukazuje na to, že v zemi je mnoho nezajištěných přejezdů s nesrovnatelně větší frekvencí. Zemědělec, který cestu ke kukuřici využívá, řekl, že závory nahradily staré, ručně obsluhované „šraňky“. „Dosud to bylo tak, že vždycky, když jsem na mé pole chtěl jet, jsem musel závory ručně zvednout a vedení drážního úseku o tom informovat,“ uvedl v deníku. Jemu by prý stačil světelný signál. Že jde o plně zabezpečený přejezd, je podle něho věcí ÖBB.
Mluvčí dráhy prohlásil, že novou instalací závor sledovali především bezpečnost. Uvažovali o zrušení tohoto přejezdu, „protože nejbezpečnější drážní křižovatka je ta, kterou můžeme opustit“, ale s dotčeným sedlákem se na tom neshodli. Ten by musel jezdit pro kukuřici objížďkou dlouhou asi kilometr. „Železniční zákon předepisuje, že všechny přejezdy tratí, na kterých vlaky jezdí rychlostí vyšší než 60 km/h, musejí být zajištěny závorami. Tady nám zákon nedávná žádný prostor,“ vysvětluje mluvčí. Jedny závory včetně varovné signalizace přijdou dráhy na „nižší šestimístný obnos“.
Moc drahé WC
Nádraží ÖBB v Grieskirchenu je opakovaně terčem vandalů. Od začátku července byly hlídky Securitas posíleny, ale bez úspěchu. „Protože náklady na opravy a úklid už nebyly únosné, vidí se management ÖBB pro nemovitosti nucen uzavřít nádražní toalety k 2. říjnu,“ píší OÖN.
S tím ovšem nesouhlasí starostka Maria Pachnerová. „Je přece úkolem ÖBB provozovat v oblasti nádraží veřejné toalety. Také my na městě máme opakovaně co do činění s vandaly, ale nemůžeme jít a všechno zbourat,“ říká. Chceme-li lidi přesvědčit k užívání hromadné dopravy, nesmíme její nabídky zužovat, míní.
Drážní mluvčí Karl Leitner v OÖN ujišťuje, že uzavření WC je přechodné. „Zavřeme je na dva až tři měsíce a pak rozhodneme, co dál. Přes každodenní uklízení to v nich bohužel často vypadá tak, že cestující je stejně nemohou využít…“ Kromě toho jsou podle něho přece k dispozici toalety ve vlacích.
Big Ben „vyslancem domova“
Pasovský okresní hejtman Franz Meyer inicioval udílení zvláštní ceny pro „vyslance domova – pasovského venkova“. Jejím prvním nositelem bude herec a kabaretiér Ottfried Fischer (63), známý i v česky namluvených televizních detektivních seriálech, například Big Ben. Pochází z osady Ornatsöd obce Untergriesbach. Cenu převezme v pátek 29. září v Büchlbergu.
Jazykový genius zná 40 řečí
Linecké OÖN představily Richarda Simcotta (40), rodáka z Liverpoolu, nyní žijícího s manželkou a dcerou ve Skopje, který ovládá 40 řečí. V úterý přednášel v linecké Staré radnici v rámci Evropského dne jazyků. S lineckým listem mluvil zcela bez akcentu německy – řečí, kterou se naučil během tří měsíců. Zatím naposledy zvládl indonéštinu… Tvrdí přitom, že nechtěl svými znalostmi vytvářet rekordy, je prý jen takovým věčným studentem. Učení se řeči pro něho nikdy nebyla práce, ale vždycky napínavá hra.
Němčinu se začal učit, protože na univerzitě tehdy nebyl žádný kurz tohoto jazyka pro začátečníky. Na vlastní pěst šel tedy dělat tři měsíce au-pair v německé rodině. „Byla to velmi osobní zkušenost učit se řeč v rodině. Dodnes je tím silně ovlivněn můj vztah k Němcům,“ říká. Hodně mu prý pomohlo i to, že předtím se naučil staroislandštině.
Na dotaz, podle jakých kritérií si vybírá jazyk, kterému se chce učit, řekl, že má osobní přístup. „Musel jsem jednou přednášet na Slovensku, tak jsem se naučil slovensky. Naposledy jsme byli na dovolené v Indonésii a já jsem se chtěl bavit s domácími obyvateli. Naučil jsem se před cestou několik jednoduchých vět a dvě dětské písně. Zazpíval jsem je na pláži a tak se dostal s lidmi do řeči…“
Evropský den jazyků v Linci bude mimo jiné pokračovat v sobotu 29. září, kdy zdejší gastronomové s internacionálními kořeny nabídnou od 10 do 17 hodin na Landstrasse lahůdky z celého světa a zvou k ochutnání, dodává list.
23
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
