Travnaté plochy ve správě města Strakonice podle mluvčí Markéty Bučokové mají rozlohu 50 hektarů, o které se starají technické služby. „Letošní rok, je od předcházející odlišný také kvůli koronakrizi. I lidé v technických službách se museli chránit, a tak jsou seče nejen opožděné a k tomu se přidaly vydatné deště doprovázené teplotami podporujícími růst trávy,“ přiblížila letošní situaci.

DŮLEŽITÉ JE KLIMA

Podobně to vypadá i v dalších jihočeských městech. Jak zmínil vedoucí píseckého odboru životního prostředí Miloslav Šatra, sečení se řídí požadavky města. „Písek je rozdělen na úseky podle intenzity sečení, nejvíce sečeme parky, sídliště a podobně vytížené lokality. Většinou se údržba provádí čtyřikrát až pětkrát do roka podle klimatických podmínek,“ upřesnil s tím, že letos nemuseli přistoupit k mozaikovému sečení či snížení počtu sečí. „Loni jsme naopak tyto opatření kvůli suchu aplikovali a zároveň jsme i zvedali výšku sečení,“ dodal Miloslav Šatra. Věnují se také diskusi s občany. „Na sídlištích jsme se setkali s problémem, že část lidí si přála sečení časté a na krátko, část chtěla vyšší trávník, bohužel nemůžeme vyhovět všem,“ shrnul.

V Hradci se změní režim sečení trávy.
V Hradci se změní režim sečení trávy

MULČ ZRYCHLUJE ÚDRŽBU, ALE NENÍ ÚČELNÝ

Písečtí mulčování nevyužívají. „To hlavně kvůli alergikům. Metoda by byla účelná, pokud by se sekalo častěji a krátký mulč by propadal do trávníku, kde by se rozkládal na hnojivo,“ zdůvodnil Šatra. Ve Strakonicích naopak mulčují, ale jen v okrajových částech města. Na minimu ploch tuto metodu používají také v Jindřichově Hradci. „Jde o vegetaci mimo zástavbu,“ podotkla mluvčí jindřichohradecké radnice, Eliška Čermáková s tím, že metoda zrychluje údržbu.

V Táboře podle Gabriely Jánoškové z odboru životního prostředí dochází k údržbě sečením maximálně pětkrát do roka. „U příměstských částí provádíme jen dvě seče. V posledních dvou letech bylo město posečeno s ohledem na klimatické podmínky pouze čtyřikrát, největší objem hmoty je vždy při právní zahajovací seči,“ naznačila odborná pracovnice.

INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP

Individuální způsob sečení trávníků má táborský Husův park či park U Popraviště. „Zde se kvůli návštěvnosti a intenzivnímu využití ploch seče na nižší výšku,“ uvedla Gabriela Jánošková. Přirozené květnaté louky má Tábor v okrajových částech. „Stejný režim s podporou květnatých luk je na svazích kolem Jordánu, květnou louku najdete i na Náchodském sídlišti,“ sdělila s tím, že liniové a výsekové sečení se na ucelených plochách nepoužívá.

Ilustrační foto.
KOMENTÁŘ LENKY POSPÍŠILOVÉ: Travní skinheadi jedou...

Tisková mluvčí města Jindřichův Hradec Eliška Čermáková doplnila, že sečením v místních lokalitách se zabývají služby města. „Letos se vzhledem k suchému jaru a nízkému vzrůstu vegetace začínalo síct až v polovině května,“ popsala. Na většině pozemků se podle jejích slov provedou jako v předešlých letech pouze tři seče. „Více exponované plochy v centru se samozřejmě sečí častěji,“ dodala s tím, že jde o pět až šest opakování za rok. „Sečeme se sběrem posečené trávy na výšku od sedmi do deseti centimetrů. Posečená tráva končí na kompostárně,“ podotkla Eliška Čermáková.

NOVÝ SYSTÉM

Jindřichohradečtí letos nově začali realizovat tzv. dvousečný systém. „Plochy vytipoval odbor životního prostředí a připravil předpis péče o ně. Podle stavu plochy se první seč realizuje v poslední květnové dekádě či na konci června a potom podle možností podruhé na podzim,“ vysvětlila Eliška Čermáková s dodatkem, že tento režim se týká většiny ploch jako Buk, Dolní Radouň 1, Dolní Radouň 2, Karlov, Matná, Miřiovského, Otín, Políkno, U Nádraží, Vajgar a Za Elektrárnou.

S iniciativou „Nekosit – kveteme“ přišla společnost ČEVAK.
OBRAZEM: Nekosit - kveteme, žádají cedule na trávnících

Tento systém má sloužit jako náhrada za květné louky, které se v Jindřichově Hradci nevyskytují. „Pro vytvoření lepších podmínek pro život hmyzu má sloužit právě uvedený dvousečný systém. K sečení přistupujeme citlivě a individuálně dle aktuálního stavu. Některé plochy po zvážení vynecháváme a vracíme se k nim až po odkvětu,“ shrnula novinku.

MYSLÍ NA HMYZÍ ŘÍŠI

Strakoničtí se mohou pochlubit květnou loukou u Mlýnskéh náhonu. „Nachází se u discgolfového hřiště, udržuje se pomocí mozaikového sečení několikrát do roka, což znamená vysekávání okolí. Samotná louka se pouze kosí,“ přiblížila Markéta Bučoková. Květné louky chystají založit i v dalších dvou lokalitách příští rok. „Budou pokryty nízkostébelnatými travami a bylinkovými směsmi s mateřídouškou pro hmyz. Letos se specializujeme na trvalkové záhony, jejíchž skladba odpovídá květinové louce,“ zmínila.

I v Písku přibývají kvetoucí trvalkové záhony, aby měl hmyz přístup k nektaru a pylu. „Myslíme na včely, brouky a motýly novou výsadbou trvalek, letos jsme v Písku také založili liliový záhon,“ pochlubil se na závěr Miloslav Šatra.