Mluvčí ministerstva vnitra Michael Siefener řekl pasovské PNP, že v celé zemi budou radary na asi 2000 místech. Ministerstvo zveřejnilo jejich přesný seznam – pro české řidiče je významné, že měřit se bude například na B11, S 2137 a S 2154 v Bavorské Železné Rudě, na B11 ve Zwieselu atd. Akce je součástí celoevropského "speedmarathonu", koordinovaného sítí dopravní policie Tispol.

Za humny je stávka

Odborový svaz Verdi organizuje ve středu 11. dubna varovnou stávku zaměstnanců veřejné správy na podporu kolektivního vyjednávání, jehož pravděpodobně poslední kolo má začít v neděli v Postupimi. Svaz zastupující v celém Německu asi 2,3 milionu zaměstnanců požaduje zvýšení platů o šest procent, přinejmenším ale o 200 eur měsíčně, píše PNP. Stávkují například městské správy Waldkirchenu, Hauzenbergu, Pasova, Straubingu a Landshutu, včetně stavebních dvorů a útvarů zeleně, kliniky v Pasově (deset sester ve službě, ostatní v době volna), Landshutu a v okrese Rottal-Inn, někde se zastavily spoje, například ve Würzburgu tramvaje, zapojily se školky, atd.

Hranolky a spol. pod lupou

Od středy 11. dubna mají (či musejí) výrobci potravin, restaurace a bufety dodržovat nařízení Evropské komise z listopadu ke snižování přítomnosti akrylamidu v potravinách. Tedy látky, která vzniká v potravinách při úpravě za vysokých teplot (např. pečení, grilování, smažení). Akrylamid může být pravděpodobně příčinou rakoviny, zjistil Evropský úřad pro bezpečnost potravin.

Podle Potravinářské komory ČR by provozovatel potravinářského podniku měl přijmout vhodná opatření ke snížení přítomnosti akrylamidu v konečném výrobku na minimum a (zřejmě) zajistit "proveditelnost a účinnost kontrol".

Pasovská PNP rozepisuje, že předpis míří mimo jiné proti "nepřiměřenému fritování hranolků" a žádá "péct chléb co možná nejsvětlejší". Acrylamid se tvoří při vyšších teplotách grilování, pečení nebo fritování potravin obsahujících škrob z aminokyseliny asparaginu a z cukrů. Tak je tomu především u produktů na bramborové nebo obilné bázi a u pražení kávy. Komise prý nařízení přijala poté, kdy dobrovolná opatření nepřinesla očekávaný úspěch. Podle listu řádné provedení vyhlášky musejí zajistit státní úřady. Kontroly v místě zpravidla provádějí orgány potravinového dozoru nebo veterinárních úřadů. Pokud výrobci nebudou dodržovat směrnici, mohou být jejich produkty staženy z trhu.

„V německé gastronomii naráží nové opatření především kvůli další důkazní a dokumentační povinnosti na skepsi,“ pokračuje PNP. Zdravotničtí experti jej ovšem vítají a volají po jeho lepším vysvětlení veřejnosti. Odborný mluvčí největší frakce Evropského parlamentu, lidovecké, Peter Liese připomíná, že velká část zatížení acrylamidy připadá na domácí kuchyni. Kdo prý při přípravě toastů, hranolků nebo pečených brambor dbá doporučení, „může také sám něco udělat pro své zdraví“.

Pasovský list přidává tip centrál pro ochranu spotřebitelů. „Doporučují například fritovat bramborové produkty jen maximálně tři a půl minuty za teploty do 175 stupňů. Větší nebezpečí vzniku akrylamidu je při přípravě pokrmu v troubě,“ uvádí deník.

Nařízení začíná platit i v Rakousku. OÖN citují Alexandera Hengla z potravinářské inspekce ve Vídni, že první dva měsíce nebudou přestupky ještě trestat, ale chtějí podnikům radit. Rozhodně prý „nebudou po provozovnách pobíhat s tabulkou barev“ k nějakému porovnávání vzhledu produktů. Daleko víc bude při běžných kontrolách zjišťována ještě dodatečná hodnota, obsah acrylamidu.

Linecký list doplňuje, že agentura pro zdravotnictví a potravinovou bezpečnost, s. r. o. (AGES), přezkoumávala v letech 2007-15 potraviny v Rakousku i na přítomnost acrylamidů. Dospělí jich 27 procent přijímali v čipsech, 15 procent v hranolkách. U dětí do devíti let to bylo 30, resp. 20 procent.

Přijede Hansi

Hansi Hinterseer.

Bývalý skvělý alpský lyžař a už 25 let populární zpěvák Hansi Hinterseer se na turné šesti zeměmi zastaví 18. dubna od 19.30 v linecké TipsAreně.

V rozhovoru pro OÖN vysvětluje, kde se v něm bere permanentní dobrá nálada, kterou vyzařuje. Říká, že její zdroj je v jeho „senzačním dětství“, vyrůstání s prarodiči. Prý „neměl nic, a přesto mnoho – totiž přírodu“. A potom sport, pro něho určující, který ho naučil v mládí zacházet s úspěchy i nezdary. „Život ti často naservíruje porážky tam, kde si myslíš, že jsi dobrý, a dopadne to jinak. Sport mě v životě hodně vyškolil, protože úspěch v něm leží tak blízko porážky.“

Označuje se za pozitivně myslícího, který v každém vidí něco dobrého. „Nemusím se měnit, a lidé to cítí. Jestli má někdo mou muziku rád nebo ne, to je jiné téma – každý má tu svou, a tak to má být. Já jsem hrdý na to, že už pětadvacet let mohu s mými písněmi přinášet lidem radost. A komu se nelíbí, ten ,holt´ na mé koncerty nechodí…“

K dotazu, zda jsou jeho písně svým způsobem terapií, když tam, kde se objeví, jsou vidět jen veselí lidé, míní, že je hezké se ho takto zeptat. „Věřím, že každá muzika je terapií, lhostejno, jakého je směru. Dělá duši dobře. Já mám výhodu, že přicházím z hor, přináším krásné horské melodie, šlágry, písně z lásky a ze života. Jsou dobře srozumitelné, snadné ke spoluzpívání,“ pokračuje kouzelným tyrolským nářečím.

Deník přitvrzuje a předestírá Hansimu, že kritici mu vytýkají jednostrannost a „modrookost“, tedy naivitu a lehkomyslnost, a že podle nich neumí zpívat – co on prý na to. Odpovídá: „Jsem kritice vždycky přístupný. Když mne kritizuje ten, který sám stojí na pódiu, který sám jezdí na lyžích, od toho přijmu, když řekne: Ty, Hansi, to se mi moc nelíbí. Když mne ale kritizuje někdo, kdo mou muziku nezná, kdo ji tak jako tak nemá rád, nevidím na tom moc dobrého.“

K poslední poznámce, že je mu 64 let a pořád působí „frišně“ jako vždycky, říká: „Cítím se moc dobře, pravděpodobně mám dobré geny, sportuji, nepotřebuji žádný alkohol a nekouřím… Když nebudeš ve formě při koncertu, zeptají se lidé hned, co je to s ním. Je to odpovědnost a báječná věc smět to dělat. Proto se snažím své fanoušky nezklamat…“