Zprvu ale tato hranice nebyla jeho cílem, především se chtěl zbavit nadbytečného špeku v bocích, který nashromáždil konzumací mnoha sladkostí a omezením pohybu po dokončení studia marketingu a managementu, píše deník OÖN. „Když jeho figuru kritizovala i maminka, bylo rozhodnuto," uvádí.
Největším Grillovým vnitřním pohonem byla přihláška k běhu Wings-for-Life 2014, celosvětovému projektu běhů na podporu výzkumu míchy. Po čtyřměsíční přípravě uběhl 40 kilometrů. „Výsledek a pomyšlení, že ochrnutí lidé dělají všechno pro to, aby zase mohli běhat, mne motivovaly k tomu, abych si druhý den dal zase pohodové kolečko," říká.
V dalším ročníku Wings už urazil 44 kilometrů. Pak se vydal na dlouhou cestu po světě, ale nutkání k dalšímu běhání si vezl s sebou. Běhal v Jihoafrické republice, Namíbii, Botswaně, Lesothu a později v Chile, Peru, Bolívii, v severní Americe, na Fidži, v Austrálii a na Novém Zélandu: po asfaltu, trávě, písku a dokonce po soli, v pouštích, ve výškách nad 4100 metrů i ve městech – denně minimálně osm kilometrů. Běhal v sedmnácti zemích, spotřeboval šestnáct párů bot, urazil přes 12 650 kilometrů a spálil přes 1 114 600 kalorií, popisuje linecký list.
Po vyrovnání výkonu Forresta Gumpa s běháním nepřestane. V květnu bude další ročník Wings-for-Life, předtím 9. dubna bude startovat v lineckém maratonu… Začátečníkům pak radí, aby zprvu běhali třikrát týdně a uzavřeli „smlouvu se svým vnitřním Já", že budou pokračovat.

Šestkrát ke Slunci a zpět

To je vzdálenost, kterou ročně ujedou Rakušané na kolech při obstarávání denních záležitostí, při cestách do práce, do kina, za nákupy, na nádraží atd., spočítal Dopravní klub Rakouska. V součtu to dělá kolem 1,9 miliardy kilometrů, 280 km na jednoho občana. Lidé tak ušetřili kolem 320 000 tun emisí oxidu uhličitého, které by „vypustila" jejich auta při takových jízdách, napsal Volksblatt.
Podle Dopravního klubu absolvují 6-14letí desetinu svých běžných denních cest na kole, generace nad 65 let osm procent. Jen čtyři procenta odešlapou 20-43letí.
Hornorakušané najedou ročně na kolech asi 300 milionů kilometrů.

Proti „svinčíku" u cest

Tady všude ležel odpad…Zdroj: Deník/repro

Kirchham si loni vysloužil titul Nejčistší obec Rakouska díky chytré kampani, při níž děti a mladiství vyznačili podél několika kilometrů silnice žlutými šipkami každé místo, ze kterého odstranili odpad vyhozený z projíždějících aut (Deník informoval).
Letos na myšlenku navázal Bad Goisern. Použil kirchhamské šipky, které obdobně osazovalo dvanáct děvčat a chlapců z polytechnického učiliště. „Při přípravách ale aktivisté podcenili, kolik odpadu skutečně u silnice leží, a předpokládaných 500 metrů podél spolkové silnice Solnou komorou museli zkrátit na 300 metrů, protože na víc jim šipky nestačily," píší OÖN. Starosta Peter Ellmer řekl, že doufá, že během příštích čtrnácti dnů místem projedou i mnozí z hřišníků, kteří tento „svinčík" napáchali, a zamyslí se nad sebou…

Nezdolný misionář ze Šumavy

Walter Höllhuber.Zdroj: Deník/repro

Zlepšit životní podmínky v regionu tří zemí se už osmnáct let snaží spolek ze Schwarzenbergu, který založil Walter Höllhuber. „Politiky, úřady a tisk zásobuje podrobnými podklady. Hovory s ním trvají dlouho, protože je posedlý myšlenkou zanechat lidem v příhraničí rozumnou infrastrukturu. Všechno, co by ji mohlo ohrožovat, ostře kritizuje, včetně ochrany životního prostředí," píše linecký deník OÖN.
Jeho spolek, k němuž patří 32 obcí, dvanáct spolků a přes 80 jednotlivců z Dolního Bavorska, jižních Čech a Horních Rakous, měl letos výroční shromáždění v Horní Plané," uvedl list a zdůraznil, že největšími spojenci Höllhubera jsou hornoplánský starosta Jiří Hůlka a starosta bavorského Wegscheidu Josef Lamperstorfer.
Ze zasedání deník opakuje, že vlek z Nové Pece na Hraničník v lyžařské oblasti Smrčiny by byl sice důležitý, ale podle Hůlky toho času nemá žádnou šanci – zkoumání vlivu na životní prostředí bylo negativní. „Hůlka mluví o ochraně přírody proti potřebám obyvatel Šumavy a o novém konceptu přepravy na Hraničník – vést tam může jen kabinková lanovka, sjezdovka není plánována," uvádějí OÖN a připojují Höllhuberovo vyjádření: „Nerozumím tomu, proč je odpor kvůli vyčlenění dvanácti hektarů, zatím co v národním parku smí být kůrovcem zničeno více než dvanáct tisíc hektarů…" S ochránci životního prostředí a přírody Höllhuber „účtuje" razantně: „Získávají stále víc vlivu. Diktují v mnoha projektech a chtějí, aby všechny zákony byly podřízeny ochraně klimatu," cituje ho list. Podle OÖN prý jde tak daleko, že ochranáře označuje za hlavního nepřítele pozitivního vývoje v sousedních zemích.
Linecký deník píše, že v Nové Peci by výstavba lanovky mohla brzy začít. „Je zahrnuta do projektu Interreg II a spojena se sanací Schwarzenberského plavebího kanálu z důvodu financování," cituje Jiřího Hůlku.

Dražší cigarety

Linecký Volksblatt uvedl, že rakouští kuřáci budou muset od příštího týdne znovu sáhnout hlouběji do kapes – protože spotřební daň z cigaret bude znovu vyšší, cena krabičky u mnoha značek stoupne o 20 centů. Dvacetikusové balení chesterfieldek tak bude stát od dubna 4,70 eura, Memphis Classic 4,80, Benson & Hedges Gold 5,40 a Winston Classic 4,60. V roce 2014 tabáková daň přinesla do státního rozpočtu 1,71 miliardy eur, rok nato 1,77 miliardy a loni 1,83 miliardy.

Komora pro pracující

Rakouská Zaměstnanecká komora loni vybojovala pro své klienty 532 milionů eur. V pracovněprávních a insolvenčních sporech a při ochraně spotřebitelů pro ně získala 272 milionů, u sociálněprávních soudů dalších 220 milionů. Na pracovních požadavcích svých členů komora vysoudila 40 milionů. „Krátce shrnuto, jsme tady, protože jsme potřební," řekl při prezentaci výsledků prezident komory Rudolf Kaske. Podle Volksblattu inkasovalo loni devět zemských komor na členských příspěvcích svých klientů 433 milionů eur, přičemž průměrný příspěvek je necelých sedm eur měsíčně.

Sousedé zhasnou

Na mnoha místech také v Bavorsku zhasnou v sobotu večer na hodinu světla. „59 měst a obcí se chce zúčastnit Earth Hour, akce světové organizace ochrany životního prostředí WWF," píše pasovská PNP. „Při ní bude symbolicky zhasnuto ke společné ochraně klimatu osvětlení památek a veřejných budov mezi 20.30 a 21.30 hodiny. K projektu přistoupily i Mnichov, Norimberk, Würzburg, Řezno, Pasov a Bayreuth. V Mnichově mají zhasnout také radnice, Frauenkirche a Allianz Aréna."
Podle WWF se loni k akci, které se na světě účastní miliony lidí, připojilo téměř 250 německých měst, letos jich má být v jedenáctém ročníku přes 300.

Studentky jako chůvy

Vysokoškolačky u sousedů dělají chůvy.Zdroj: Deník/repro PNP
Dítě ještě nechodí do školky nebo je nemocné, rodiče musí večer ještě na školení, pracují, nebo si jen tak chtějí vyjít - „management" takové rodiny může být těžký především, když nemá poblíž babičku nebo tetu k ohlídání, píše PNP. Chůvu není vždy snadné najít…
Resort Family Affairs na technické vysoké škole v Deggendorfu, příslušný i k mateřince Little Ducks, nabízí řešení. Už rok jeho studentky nabízí služby chůvy, ale moc vy\tíženy nejsou. „Snad se o nás ještě moc neví," říká Andrea Ebertsederová, která se o burzu chův stará.
„Služba oslovuje všechny rodiče, i ty, kteří nemají s vysokou školou nic společného," popisuje pasovský deník. U startu bylo asi patnáct děvčat, dnes je jich třicet, ale vyžádalo si je jen patnáct rodin z Deggendorfu a okolí. Na snímku se dobře baví malá Leonie s chůvou, studentkou managementu turistiky Marií Förgovou.