VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sousedé ocenili nápadité a zručné řemeslníky

Linec – Hospodářský resort hornorakouské vlády propůjčoval v úterý ve Welsu zemskou Cenu řemesel 2017 za originální nápady, píší OÖN.

9.11.2017
SDÍLEJ:

Dostal cenu za skákající sekanou.Foto: Deník/repro

„Sekanou, která vyskočí ze sklenice“, vymyslel řezník z Pichlu u Welsu Johannes Hochhauser. „Je to gag, ale v první řadě jde o to, že člověk má rychle čím zahnat hlad,“ říká k ocenění. Sekanou s názvem „Jumpi“ vyrábí ve třech druzích – klasickou, s chilli a se sýrem. Může být připravována v mikrovlnce nebo v troubě. Sklenka se 120 gramy „Jumpiho“ stojí 2,29 eura a je k dostání ve všech filiálkách Maximarktu v Horních Rakousích. „Tajemství skákající ,sekačky´ nechce Hochhauser prozradit, jen ujišťuje, že v nádobce není nic zakázaného,“ píše list.

Opravdu šikovní tesaři!

Tesař Alois Rabengruber z Geiersbergu nevytvořil nic „skákavého“, ale zato něco trvalého, pokračuje deník. Se svými zaměstnanci znovu postavil střechu kostela v Rottenbachu – ta stará, která doznala válečných škod, musela být vyměněna. Dílo Rabengrubských je složeno z osmnácti částí z jedlového dřeva, je vysoké sedmnáct metrů a oplechované.

Ještě rozměrnější je dílo vítězů v kategorii Technika a design – 135 tun těžký a 66 metrů dlouhý most, který spojuje budovy Oberbanky na lineckém nábřeží. Stál 2,1 milionu eur. Stavěla jej mimo jiné kovofirma Riegler ze Steyru. „Je opravdu ukázkový,“ říká šéf firmy Eduard Riegler. Naopak „mini“ je další oceněné dílo, ručně dělaný prsten s brilianty lineckého šperkaře Christiana Oucherifa ze starého zlata klientky - destičky a pěti proužků. „Každý kus vzbuzoval nějakou vzpomínku,“ říká zlatník. „Pokusil jsem se z nich udělat jeden celek.“ Prsten o váze 40 gramů je osázen 120 brilianty a Oucherif odhaduje jeho cenu na 14 000 eur.

Porota vybírala z téměř stovky návrhů ve čtyřech kategoriích. Vítězové získali prémii 2500 eur, druzí 1500, třetí 1000 eur.

Vzpomenou Stiftera

Zemřel před 150 lety.

Horní Rakousy chystají na příští rok řadu akcí, kterými vzpomenou svého (a taky českého) významného spisovatele, malíře a pedagoga Adalberta Stiftera, od jehož smrti uplyne 28. ledna 150 let, napsaly OÖN. Doplnily slova zemského hejtmana Thomase Stelzera, že na rozdíl od jiných kulturních projektů nebude „Stifterovi“ rozpočet krácen: „Stifterův rok se může konat tak, jak je navrhován,“ řekl.

Na programu se budou podílet i Stifterův institut a zemské literární muzeum sídlící v lineckém Stifterově domě. Tak 29. ledna se tam bude hamburská expertka Karin Wozonigové věnovat korespondenci spisovatele a jeho přítelkyně Betty Paolisové, politicky zabarvené revolučním rokem 1848. Z posledních Stifterových dopisů bude 30. ledna číst Axel Milberg, komisař z kriminálního seriálu Místo činu, atd.

Samotný Stifterův dům jako instituce oslaví v příštím roce 25 let trvání. „Zařízení za tu dobu uspořádalo 1627 akcí, které navštívilo více než 100 000 lidí,“ dodává linecký list. (www.stifterhaus.at)

„Ne“židle zmizí

Židle nežidle se odstěhují…

Dvě léta poutaly na Dunajské promenádě v Greinu pozornost kuriózní „sedačky“, zhotovené v rámci uměleckého projektu místních dílen Lidové pomoci, která „nemožnými židlemi“ chtěla upozornit na problémy, s nimiž se v běžném životě setkávají zdravotně postižení. „35 různých židlí předávalo poselství o bezbariérovén pohybu – a o práci lidí s intelektuálním omezením, kterou v dílnách odvedli. Nyní se tyto objekty velké symbolické síly mají ,usadit´ v soukromých zahradách,“ uvedly OÖN. Byly definitivně sneseny a hledá se pro ně nový domov. Komu by se líbily, může je získat za 120-150 eur za kus. Výtěžek připadne chráněným dílnám v Greinu, které za ně chtějí realizovat nové umělecké projekty, uzavírá list.

Zaříkávač zvířat

Expert Manser rozumí kravám.

Rozumět signálům, které denně „vysílají“ zvířata a z nichž lze vyčíst četné informace o jejich zdravotním stavu, spokojenosti, výživě i výkonnosti, učí „trenér“ Christian Manser ze Zemědělského centra ve švýcarském St. Gallenu. „Rozhodující pro zemědělce je brát tyto signály v úvahu při denní péči, a je-li to třeba, reagovat na ně konkéítními opatřeními,“ uvádějí linecké OÖN v úvodu informace, že Manser bude učit těmto signálům rozumět 24. listopadu od 9 do 16.30 hodiny v bioškole v Aigenu-Schläglu. Dopoledne přednese impulsy k tématu Potřeby našich krav, odpoledne bude v bioprovozu Stefana Bindla věnováno praktickým pozorováním a výkladu zjištění. Ohlášení se k účasti na akci a informace na Bioschule Schlägl 07281 / 62 37 nebo info@bioschule.at.

XXL-doktor

Všechny tituly se mu tam ani nevejdou…

„Doktor, Doktor, Doktor, Doktor, Doktor, Doktor, Doktor Heinel, takto by se mohl, přísně vzato, představovat Norbert Heinel (67) z Traunu,“ napsal linecký Volksblatt. „Jenže to nedělá. Sedminásobný doktor (poslední titul mu byl propůjčen letos v říjnu) ,nevyzvání´ svou rekordní sbírku titulů zrovna největším zvonem…“

Také o jeho ostatních výkonech se člověk dozví spíš bokem, pokračuje list. Například, že už taky porazil Thomase Mustera v tenise, což by o sobě mohl tvrdit jen málokterý Rakušan. „Že se nad tím sám usmívá, vyplývá z toho, že utkání s pozdější světovou jedničkou se konalo už před hodně dlouhou dobou. Heinel byl tehdy Musterovým trenérem ve Štýrském Hradci. Thomas byl ještě chlapec, ale už tehdy bylo patrné jeho nezkrotné nadšení, říká doktor. Ze svého štýrského působení na hudební škole má i vzpomínku na jistého Wolfganga Sobotku – ten u něho absolvoval dirigentskou třídu. Mohl by prý dělat kariéru i jako dirigent, říká o dnešním ministrovi vnitra,“ popisuje deník.

Hudba Heinela také před asi 30 lety přivedla do Lince. Až do penzionování působil na Brucknerově univerzitě jako profesor interdisciplinární hudební vědy. K muzice sám přišel v šesti letech, kdy se začal učit na klavír. Ještě dnes účinkuje při klavírních večerech. „Láska k hudbě v něm žije stejně jako zdánlivě neutišitelná zvídavost a touha po vědění. Doktorské tituly v oborech filozofie, psychologie, pedagogika, teologie, hudební vědy, literární vědy a historie to dokládají. ,Chci zkrátka hodně znát,´ vysvětluje. A své znalosti předává dál, kromě jiného na seminářích univerzity třetího věku. Děklá to prý rád, a mnoho z jeho studentů chodí zejména kvůli němu,“ píše list.

„Jako vášnivý sportovec (je kvalifikovaným učitelem tenisu, instruktorem lyžování a ovládá karate) se denně udržuje fit hodinou vytrvalostního a silového tréninku. Totéž platí i pro ducha: ,Mozek je přece také jenom takový sval, který je třeba trénovat,´ říká. A je toho nejlepším příkladem – už se chystá na doktorský titul číslo osm, ze sociologie,“ uzavírá Volksblatt. Na snímku je ještě jeho starý doklad. Bez posledního Dr…

Den neprávem v base – 100 eur?

Spolkový ministr spravedlnosti Heiko Maas (SPD) je pro lepší odškodňování obětí chybných soudních rozsudků, píše PNP. Míní, že kdo přijde nevinně do vězení, často ztratí všechno – zaměstnání, rodinu, osobní a materiální existenci. Justice se musí k těmto velmi vzácným, ale těžkým chybám postavit čelem. Stát musí dělat všechno pro to, aby poškození mohli do nejdřív zase vést občanský život. Nesmějí být ponecháni sami sobě, když se znovu ocitnou na svobodě. Je nutné promyslet jim možnosti různých úlev a nabídnout podporu.

S návrhem ministr přišel na konferenci zemských ministrů spravedlnosti v Berlíně – i proto, že zvýšené náklady za takové omyly soudů by musely nést spolkové země. Zasedání má projednat návrh na zvýšení paušálu za jeden den nedůvodněného věznění z 25 na 35 eur a na jeho další dynamické zvyšování. „To by byl důležitý přínos k posílení pověsti justice,“ řekl berlínský senátor Dirk Behrendt (Zelení). „I když lze odnětí svobody materiálně jen těžko odškodnit, bylo by zvýšení sazby významným znamením směrem k poškozeným.“ Připomněl, že jen v Berlíně loni dostalo 59 lidí odškodnění způsobené nematerální újmy vězněním nebo vazbou. Celkově šlo o 3692 dnů za mřížemi.

Německá advokátní komora má navrhovaných 35 eur za den za příliš málo a usiluje o sazbu 100 eur. Její prezident Ulrich Schellenberg poukázal na srovnání s Evropou – tak nevinně uvěznění Holanďané dostávají za den 80 až 105 eur. Také zacházení s propuštěnými chybně odsouzenými by mělo doznat změn: každý pachatel trestného činu, který vyjde na podmínku, dostává k ruce pracovníka justičního dohledu a pomoc při resocializaci, ale nevinně uvězněného stát ponechává sobě samému.

Účastníci konference kritizovali také často dlouhotrvající řízení.

Vánočně pomalují dům

Vánoce na pěší zóně v Pasově.

Katrin Pernpointnerová, majitelka LivingArt v tzv. Kantnerově domě na pasovské pěší zóně, oznámila, že i letos připraví „opulentní vánoční dekoraci“ objektu, tentokrát prý pravděpodobně naposledy, píše PNP. Chystají to už na pátek, poprvé „v partyzánské akci, ,za noci a mlhy´ ,“ řekl Alex Lehder z Millennium Visions, které výzdobu Rindermarktu organizují.

Jejich dekorace vzbudily v minulých letech rozruch. Zatím co premiéra s fasádou „cukrářského domečku“ skýtala většině pastvu pro oči, druhé vydání na motto Alenka v říši divů rozdělilo příznivce a odpůrce tak, že hrozily i útoky na výzdobu. Jedni vnímali dům jako grandiózní, jako klenot, druzí jako nechutný kýč, ostudu, radnice pak jako přestupek, protože nebyla podána žádost o změnu památkového objektu. Pro zachování dekorace zase vznikla petice přátel tohoto Wunderlandu…

Dodají miliony stromků

Asi tisíc pěstitelů vánočních stromků v Rakousku je připraveno dodat na trh dva a půl milionu tuzemských jehličnanů a pokrýt tedy téměř 90 procent potřeby, uvedly OÖN. Milion z nich přijde z Dolních Rakous, na které připadá 54,4 procenta výsadbových ploch této komodity. Jedle kavkazská prý extrémní sucha v hlavních oblastech dobře přečkala, ujišťují producenti. Kořeny tohoto stromu jsou schopny proniknout do hloubky až čtyř metrů, kde najdou dostatečnou rezervu vody. Hůř dopadly mladé stromky, které ještě moc nezakořenily.V mnoha územích zaznamenali pěstitelé jejich až 80procentní ztráty.

Za jedli kavkazskou prý budou letos zákazníci platit podle vzhledu stromku a místa prodeje 10 až 35 eur za metr, za smrček 7-14 eur. Přímý prodej na statcích začne v úvodu prosince, stánky třeba ve Vídni otevřou 12. prosince.

Čtyři dny v trhlině

Místo dramatu horolezce na Dachsteinu.

Rakouská a německá média se rozepsala o úspěšné záchraně 45letého horolezce z Duisburgu, který v sobotu sklouzl při túře na Dachsteinu do asi 30 metrů hluboké skalní trhliny a nemohl se sám dostat ven. Musel tam v mrazivých podmínkách vydržet pět dnů, uvedla PNP.

„Když se do pondělí neohlásil otci, ten v tušení něčeho zlého oznámil jeho pohřešování policii v Duisburgu. Ta zjistila stanoviště jeho pronajatého auta a vyrozuměla rakouské kolegy, kteří ve středu našli sněhem zasypané vozidlo u Gosausee v prostoru Gmundenu. Ještě týž večer nastoupili alpští záchranáři do hledací akce. Kvůli akutnímu lavinovému nebezpečí při půldruhém metru nového sněhu ale po setmění nepokračovali.

Tu noc se muži v trhlině konečně podařilo vyslat tísňové volání z mobilu. Spojení ale bylo tak špatné, že se kontakt přerušil. Pomocí SMS se záchranářům podařilo jej znovu navázat a horolezec jim přesně popsal svou polohu. Přes těžké podmínky a v akutním ohrožení vlastních životů okamžitě znovu začali hledat. Brzy ráno ve středu našli horolezce živého, se zraněními zad a kotníku. S denním světlem ho pak vyprostil vrtulník,“ dodal pasovský list.

Autor: Vladimír Majer

9.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nespočet soubojů s hořovickou obranou svedl Michal Klivanda (uprostřed) a svůj výkon ozdobil i jedním gólem.
27

OBRAZEM: Slavoj napsal vítěznou tečku za podzimem

Ilustrační foto.

Veterináři varují: Ptačí chřipka se může vrátit

Pachatelé masakru v Horusicích stojí před soudem

Tábor - Po více než dvou letech začal Krajský soud v Táboře hlavní líčení ve věci dvojnásobné vraždy v Horusicích z podzimu roku 2015. 

Kapličtí basketbalisté doma ustáli nálet píseckých sršňů

Kaplice – Sobotní podvečer patřil v Kaplici basketbalu. Místní Spartak přivítal v dalším kole oblastního přeboru C tým píseckých sršňů.

Každý něco umí, ale bojíte se, myslí si autor

Český Krumlov – V roce 1988 přijel Jorge Zúñiga Pavlov do Československa až z Chile, odkud utekl jako disident vlády generála Pinocheta.

Události, které v týdnu čekají Jihočechy

Jižní Čechy – V pondělí by na táborské radnici měli otevřít obálky firem, které se přihlásily o veřejnou zakázku stavby lávky přes Budějovickou ulici v Táboře.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT