V obci už jeden větrný park stojí. Jeho dvě věže ale dosahují výšky jen 80 metrů. Nové zařízení by podle Donata „masivně přetvořilo obraz krajiny" a negativně působilo na tažné ptáky a zvěř, například na rysy, píší OÖN. Ombudsman kritizuje i to, že zamýšlená elektrárna má stát jen asi osm kilometrů od největšího větrného parku Rakouska Sternwind ve Vorderweißenbachu. Podle vzorového plánu alternativních zdrojů Horních Rakous je navíc v kategoricky negativní zóně. Tento dokument má ale jen doporučující charakter, dodává list.

Starosta obce Karl Winkler (ÖVP) nechává rozhodnutí na zemské vládě. Padnout má v novém roce.

Problém nočního vyzvánění

V Linci se vehementně diskutuje o žalobě občana bydlícího v blízkosti zdejšího dómu proti nočnímu vyzvánění jeho zvonů. Vídeňský právník Wolfgang List, který žalobce zastupuje, má jasno – zdraví jeho mandanta zvony ohrožují. Základní právo na zdraví je nadřazeno všem dalším právům. „K jednání, k němuž dojde pravděpodobně v únoru u zemského soudu, chce přivést znalce z oboru medicíny, ale také více svědků, kteří údajně vyzváněním trpěli," píší OÖN.

Podle měření hluku dosahuje noční vyzvánění až 77 decibelů. Podle Lista je ale v osídleném území povoleno jen 50 decibelů. Tento argument odmítá právník diecéze Wolfgang Graziani-Weiß. Podle něho má dóm zvláštní určení, takže decibelová hranice se jej netýká. „Už víc než sto let zvony ohlašují čas. Touto dlouhou dobou získala diecéze právo zasahovat jejich zvukem i pozemek žalobce," říká a odmítá údajné ohrožení zdraví – to by prý muselo být v Linci opravdu hodně nemocných.

Podle předsedy institutu státního práva na Keplerově univezitě Andrease Janko jde ve věci hlavně o stavebněprávní problém. Otázkou prý je, zda stavební povolení stavby chrámu zahrnuje i odbíjení zvonů. Pokud by tomu tak bylo, nemá podle něho žaloba proti němu šanci. V opačném případě budou klíčové posudky znalců. Graziani-Weiß  míní, že pokud je nějaká stavba kostela povolena, pak zpravidla i s režimem vyzvánění.

„Situačně pružné" slovem roku

Pojem „situačně pružné" – tedy „dle situace" - se v Rakousku stal slovem roku 2014. Ministr obrany Gerald Klug (SPÖ) jím v úvodu tiskovky vlády v únoru naznačil možnou nepřítomnost kancléře a vicekancléře. „Populárním se výrok stal mimo jiné svou pregnantní nezávazností, která umožňuje různé ironické výklady," vysvětlila jeho volbu 42 procenty hlasujících jury pod vedením Rudolfa Muhra z centra výzkumu německého jazyka Univerzity ve Štýrském Hradci.

Na druhém místě skončila "Hypotopia". Tak nazvali studenti vídeňské Technické univerzity své „miliardové město", které vytvořili jako model k pochopení, co by se dalo postavit z oněch 19 miliard eur, které rakouský stát možná bude muset vydat kvůli úpadku Hypo-Alpe-Adria Banky. Podle poroty model umožnil představu o míře škody.

Ne-slovem roku je "Negerkonglomerat", kterým označil Andreas Mölzer (Svobodní) v jedné své volební řeči v kampani do Evropského parlamentu svůj názor na rostoucí chaos v EU. Výraz je rasistický a silně znehodnocující a ve veřejném vystoupení by neměl mít místo, řekla porota.  Na druhém místě jsou "GrünInnen", ironicko-znehodnocující výraz mířící proti Zeleným a jejich zasazování se za rovnost pohlaví i ve vyjařování. Slovem mládeže 2014 je "Selfie", užívané pro trend sebeprezentace mladistvých na sociálních sítích autoportréty z mobilů. Druhý je "fail", vyjadřující hrubou chybu nebo selhání.

V předvolbě Slova roku došlo 2120 návrhů, volilo 36 040 hlasů.

Na Luzném les žije!Úspěch fotografa

Sedmnáctiletý Ingo Zahlheimer (na malém snímku vpravo) z Auerspergova gymnázia v Pasově se prosadil do trojice finalistů hned za vítězem kategorie 15-17letých při 50. ročníku fotografické soutěže "Wildlife Photographer of the Year 2014" (WPY) v Londýně se snímkem „Zmrtvýchvstání lesa". Ukazuje, jak mezi uschlými stromy na Luzném v Národním parku Bavorský les dorůstají mladé stromky. Vítězným autorům gratulovali v Národním hiostorickém muzeu také vévodkyně Kate (vlevo), držitel Oscara Mimořádný talent z Pasova.Richard Attenborough a další osobnosti.  Organizátorům soutěže došlo 41 000 soutěžních snímků.

„Myslím v motivech," říká výjimečný talent od sousedů. Fotografuje devět let přírodu s Nikonem D700 a vyvěšuje své práce na vlastní www.ingozahlheimer-photography.de. Chtěl by studovat biologii. Po maturitě se ale chystá strávit podzim a zimu se svým fotomentorem Andreasem Hattingerem z pasovského fotoklubu na Špicberkách – při hledání dalších motivů, zaznamenává PNP.

Ministr podpořil barda

Správa „pohádkového zámku" Neuschwanstein krále Ludvíka II. letos v létě zakázala Kayi Reinhardtovi (53) hrát na niněru v blízkosti této turistické atrakce. Stával a zpíval po léta po 60 až 70 dnů v roce v historickém kostýmu historické písně u Mariánského mostu proti zámku a byl šťastný, že má práci – za pár eur do klobouku, napsal deník PNP. Zákaz vnímá jako nespravedlnost a obrátil se proto na petiční výbor bavorského sněmu. Hrou prý přispívá ke kulturní gramotnosti a je připraven odvádět ze svých vystoupení poplatek.

Bard má přízeň ministra.Historik Reinhardt byl ředitelem muzeí v Schongau, Ulmu a Marktoberdorfu. Když ve snaze o další angažmá neuspěl, přesedlal a osm let pracuje jako volný novinář a muzikant. U Neuschwansteinu ho lidé poslouchali, fotografovali, někteří průvodci už ho zakomponovali do prohlídek. Před dvěma roky si ho zavolal tehdejší správce zámku a následně mu udělil písemné povolení hrát v prostoru. Nové vedení ale žádné umělce u objektu nehodlalo trpět a 8. srpna rozbalil svůj nástroj na mostě naposledy. Bavorská zámecká správa zákaz odůvodňovala tím, že nechce vytvářet precendens, dostává prý spoustu žádostí o povolení vystupovat na tak frekventovaném zámku. Začátkem minulého roku proto rozhodla žádná vystupování nepovolovat.

Nyní ministr financí Markus Söder (CSU) zákaz hraní pro „barda z Neuschwansteinu" zrušil. Prý to ale neznamená, že by měl nárok na své dosavadní místo u Mariánského mostu, dodává deník PNP.

Zruší povinnost rakví?

Bavorský sněm přezkoumává odstranění zákonné podmínky pohřbívání do rakví, aby vyšel vstříc muslimům, píše PNP. Příslušný výbor vyhlásil na návrh Zelených veřejné slyšení k tomuto právu. Pozváni k němu mají být zástupci obou největších církví a muslimských a židovských obcí, uvádí pasovský list. Po něm mají poslanecké kluby probrat, zda podle nich je či není třeba normu měnit. Poslankyně Zelených Ulrike Goteová připomněla, že více dalších spolkových zemí už tuto povinnost zrušilo, nebo přinejmenším umožnilo výjimky. Neomezeně platí povinnost pohřbívání do rakví jen v pěti zemích. Muslimové se zpravidla nechtějí nechat pohřbít v rakvi, ale zabaleni v šátku. Podle Goteové by se to rodinám žijícím v Německu často už po dvě, tři generace mělo umožnit.