Málo placená práce

Daňové zatížení rakouských zaměstnanců patří k nejvyšším v Evropě, informují OÖN. Na každé euro čistého průměrně vydělávajícího připadá 89 centů státních daní a odvodů (včetně sociálního pojištění), upozornila liberální Denkfabrik Agenda Austria. "Jen v šesti zemích dostávají lidé ,na ruku´ méně – v Itálii, Francii, Maďarsku, Nizozemsku, Německu a v Belgii odvádějí kolem 1,17 eura," uvedly OÖN. Průměr států OECD je 62 centů. Nejnižší odvody mají Irové – 37 centů z eura.

Agentura připomíná, že se tyto srážky lidem vracejí například ve zdravotní péči a veřejném školství. Tyto vymoženosti jsou v mnoha případech dobré, „ale částečně by prokazatelně mohly být opatřeny levněji“. Denkfabrik apeluje na vládu k redukci celkových nákladů na cenu práce.

Méně krádeží kol

Počet ohlášených krádeží bicyklů v Rakousku loni potřetí za sebou klesl – na 24 795, píše Volksblatt. 61 procent kol zmizelo ve velkých městech – ve Vídni 7983, následoval Štýrský Hradec 2148. V poměru k počtu občanů byly ztráty nejvyšší v Salcburku, kde bylo odcizeno 83 kol na 10 000 obyvatel, dále v Innsbrucku 79, ve Štýrském Hradci 76, v Klagenfurtu 70. Celkový pokles krádeží vysvětuje Dopravní klub rostoucím povědomím bicykly vždy zamykat dobrým zámkem a lepšící se kvalitou odstavných míst. Na Hlavním nádraží ve Vídni je například hlídaná garáž pro 760 kol, na nádraží v Salcburku mají zamykatelné boxy.

Objasněnost ohlášených krádeží byla jen sedm procent, pořád ale šlo o 1800 kol, která se mohla vrátit vlastníkům. „Černá čísla“ jsou ovšem mnohem vyšší, podle mezinárodní kriminalistické studie z roku 2005 až osmkrát, a nová zjištění z Rakouska ukazují na ještě vyšší násobky, uvádí list a dodává, že ve státě je celkem asi 6,5 milionu kol.

Odcizili 150 nákupních vozíků

Neobvyklou kořist získali neznámí pachatelé o Velikonocích na parkovišti supermarketu v Řeznu, píše PNP. Odcizeno tu bylo asi 150 nákupních vozíků, jejichž cena je podle policie 12 000 eur. Byly uloženy v odstavných přístřešcích, kde bývají připraveny pro zákazníky. Vyšetřovatelé podle pasovského listu dosud nemají žádné poznatky například ke způsobu odtransportování nezvyklého nákladu.

Veteráni „se nosí“

Na bavorských silnicích se pohybuje stále víc oldtimerů. „K začátku roku bylo v zemi připuštěno k provozu 88 324 vozidel s historickými poznávacími značkami,“ uvádí PNP. To je o 9000 (+11,5 procenta) víc než předloni. List vysvětluje, že písmeno H na konci značky smějí mít jen vozidla, která jsou pokládána na „historické kulturní dědictví“ a jsou starší 30 let. Jejich majitelé mají zvýhodněné pojištění a daň. Takto označených osobních aut je téměř 79 200, patří sem ale také nákladní automobily, autobusy, motocykly a přívěsy. V celém Německu bylo oldtimerů k novému roku celkem 477 386, tedy necelé procento ze 63,7 milionu registrovaných vozidel.

Staré značky se vracejí

Staré espézetky se vracejí k sousedům.

Do Bavorska se za pět let po povolení ministerstva vnitra vrací 70 bývalých okresních poznávacích značek motorových vozidel, zrušených při územní reformě v roce 1972. Je to nejvíc v celém Německu. Poptávka po nostalgických zkratkách roste obrovsky – například v hornobavorském okrese Neuburg-Schrobenhausen bylo ke konci roku 2013 přiděleno 1665 starých označení s písmeny SOB, letos k 31. březnu už 8236. Předtím bylo pro okres jednotné označení ND. V okrese Kelheim je zvlášť oblíbený návrat ke značce MAI pro někdejší Mainburg – je jich už na 9500, téměř o třetinu víc než v roce 2015. V bývalém dolnobavorském okrese Viechtach měsíc po schválení návratu označení VIT vydal okresní úřad v Regenu 562 staronových čísel. Dalších 275 už je rezervováno.

Žaluje, že nebyl povýšen

Bývalý komoří Viechtachu Erhard Englmeier (65) žaluje už potřetí město u správního soudu v Řeznu. Bývalý dlouholetý úředník byl špatně hodnocen, podle názoru rady města kvůli chybám a malé výkonnosti, od roku 1990 nebyl „povyšován“ do vyšší mzdové třídy a nakonec byl v roce 2014 jednomyslným rozhodnutím rady „odeslán“ proti své vůli do důchodu. Obě okolnosti napadl žalobami a vyhrál – město mu muselo doplatit „zamrzlé“ mzdy ve výši desítek tisíc eur a korigovat jeho hodnocení kvůli formálním chybám, píše PNP. Podle právního zástupce žalobce Josefa Oswalda má spor zásadní právní význam, protože „normálně následuje povýšení úředníka během osmi až dvanácti let“. Exkomoří, který spravoval finance města více než tři desetiletí, ale musel od roku 1990 setrvávat ve mzdové třídě A12, zatím co jeho kolegové v obdobné pozici v jiných městech dosáhli na vrcholový stupeň „vyšší služby“ A13.

Nyní zažaloval o doplacení plné mzdy za penzionování dva roky před zákonnou hranicí. Požaduje 17 000 eur. Při jednání u soudu řekl úřední lékař, že v dané době Englmeier neměl kvůli zdravotnímu stavu žádnou šanci na další zaměstnávání, ani žádné vyhlídky na uzdravení v dohledné době. V úvahu prý nepřicházelo ani jeho jiné zařazeníí na úřadě, kromě jiného také proto, že to sám poškozený nechtěl. Velký senát řezenského soudu rozhodnutí ve věci odložil. Výrok obdrží žalobce a město Viechtach písemně.