Kapela se zúčastnila mezinárodní Steuben Parade, tradičního pochodu pořádaného každou třetí sobotu září po Páté avenue. Slavnost založili v roce 1957 Američané německého původu, kteří chtěli udržet tradice své rodné vlasti. Cesta Mühlviertelských byla „upletena“ nynějším viceprezidentem Warner Bros Musikstudios Michaelem Drexlerem, který pochází z Ulrichsbergu a vždycky se rád vrací ke klavírním koncertům.

„Po přísném výběrovém řízení dostala kapela Ulrichsberg zelenou a 50 muzikantů s nástroji a s deseti lidmí doprovodu včetně starosty Wilfrieda Kellermanna vyrazila za oceán. Po dvacetihodinové cestě mohla výprava ještě v noci obdivovat skyline Manhattanu. Druhý den následovalo přijetí před City Hall, jízda k Soše Svobody a galavečer u Hudson Riveru. Vrcholem byla účast při Steuben Parade, kde kapela imponovala lidovými melodiemi a souhrou. Zájezd dozněl na Oktoberfestu v Central Parku, pořádaném po bavorském vzoru, jen otevírací doby večer prý byly příliš krátké – provoz končil už ve dvacet hodin. Zato byli muzikanti fit pro hraní při budíčku v Queens,“ pokračuje list.

Uzavírá, že vystoupení v New Yorku vzbudila pozornost také rakouského velvyslance a ten kapelu spontánně pozval k přijetí spolkového prezidenta Alexandera Van der Bellena, který se právě účastnil Valné hromady OSN.

Díky i za houby

Díky bohu i za houby!Zdroj: Deník/repro

Ve Waidhofenu měli v neděli slavnost díkůvzdání za úrodu. Zemědělci přinesli do kostela v Zellu dožínkový věnec - a na vedlejším oltáři vyloženém zelenými větvičkami stromů a mechem vyráželo množství lesních hub, píší OÖN.

Vysvětlují, že už dvacet let křižuje farář Reinhard Kittl dny přede mší okolními lesy s košíkem a sbírá všechny jedlé houby. Kostelnice Gertraud Schneckenleitnerová pak zdobí oltář bedlami, hřiby, holubinkami, syrovinkami a vším možným, co ještě páter přinese jako boží dary. „Houby jsou věda,“ říká Kittl v deníku. Odbornými knihami z knihovny se „pročetl“ na jednoho z nejuznávanějších mykologů Horních Rakous. Letos našel pro výstavu sto různých druhů, z nichž 85 jedlých snesl do kostela. V neděli je obdivovaly tisíce návštěvníků, kterým farář připravil ochutnávky pokrmů z hub.

Jeho letošní „houbí oltář“ by ale mohl být také poslední, pokračuje linecký list. Waidhofenský páter požádal diecézního biskupa Klause Künga o své penzionování k 1. prosinci. Ten ještě neodpověděl, ale věčně to nemůže trvat – vzhledem k nedostatku kněží je nejisté, kdy Zell dostane zase nového duchovního, kterému Kittl chce v začátcích dobrovolně pomáhat. Pravděpodobná je prý fúze s městskou farou. „Pak už bych jako důchodce oltář z hub nestavěl,“ říká Kittl, a OÖN dodávají: I v tomto je těžké za něho najít následovníka, protože ten by taky musel znát všechny houby…

Na snímku jsou Reinhard Kittl a kostelnice Gertraud Schenckenleitnerová u raritního oltáře.

Česká prasata zlobí za humny

Obtížní „pendleři“ dostávají zemědělce okresu Rohrbach do ráže. „Nejde ale o migraci, teď před volbami tak rozebíranou – myšlena jsou divoká prasata, která přecházejí z jižních Čech do Mühlviertlu a zemědělcům způsobují značné škody. Celé hordy jich přebíhají uprostřed sklizňové sezony přes hranice a pochutnávají si na polních plodinách,“ píší OÖN a citují biopěstitele Floriana Schöftnera z Afieslu, jehož pole jsou od české hranice coby kamenem dohodil: „Letos máme v kukuřici výpadek kolem třiceti procent. Na zelených plochách prasata řádí vlastně celý rok, tam máme asi deset procent ztrát. Bez oplocení už to nejde…“

Jediným účinným prostředkem proti divočákům je ostřejší lovení, proto je Schöftner v kontaktu s místními myslivci – chce si i sám udělat lovecké zkoušky. Okresní šéf svazu Martin Eisschiel, sám také zemědělec, říká, že letos mluví jeho kolegové o zvlášť silném přemožení prasat. „Od Schwarzenbergu dolů až k Schöneggu s nimi máme v celém příhraničí velké problémy. V masivním lovu pokračujeme a vedeme naše myslivce k tomu, aby stříleli i všechny svině, které dostanou před hlaveň…“

Okresní mistr lovu tvrdí, že v příhraničí je tolik divočáků proto, že v Česku je obvyklé pravidelné krmení prasat nájemci honiteb, aby měli hodně zvěře k lovu. Navíc prý mají rakouští myslivci svázané ruce, protože prasata nemohou dostatečně efektivně lovit – honit je v příhraničí vlastně nemohou, protože hranice nesmějí překročit. Proto se populaci černé na Šumavě tak daří – k zoufání zemědělců.

Za škody v zemědělství podle zákona odpovídají myslivecké organizace. Rozsah ztrát oceňuje okresní agrární komora. „Čertovo kopýtko je ale v detailu, že většinou jsou zemědělci a příslušní myslivci dobrými známými. Ve smyslu dobrého soužití a k uchování klidu ve vsi rezignuje mnoho sedláků na hlášení škod. Na mnoha místech se také vžilo, že majitelé pozemků a myslivci zkoušejí společně výčet škod minimalizovat – například opravou rozrytých luk,“ uzavírá linecký deník.

Bundestag „ztučněl“

Nově zvolený německý bundestag, parlament, má 709 poslanců, o 79 víc než dosud. Občany to bude stát každoročně o dobrých 50 milionů eur víc: dodatečné diety, výdaje na spolupracovníky, na kanceláře, na činnost poslaneckých klubů za celé čtyřleté volební období do roku 2021 přijdou na více než 200 milionů eur, napsala PNP s odvoláním na údaje svazu daňových poplatníků.