Zlomila si první bederní obratel a v duchu škrtla plány, které měla pro tento rok, píše PNP. V dubnu chtěla absolvovat maraton v Paříži, největším cílem jí byl ironman na Havaji… Operovali ji v Ingolstadtu.

Pod rentgenem…

„Posbírala se, zakousla se do rehabilitace a tréninku, a s destičkou a čtyřmi šrouby v kříži absolvovala 127 dnů po zákroku dálkový pochod na 100 kilometrů v Berlíně, jako první žena v cíli za osmnáct hodin,“ líčí list. Teď se chystá na stejně dlouhý pochod 28. července v Mnichově…

Hasili přes hranici

Poblíž Rancířova u obce Dešná v okrese Jindřichův Hradec sklízel v úterý odpoledne rakouský zemědělec obilí. Z motorového prostoru kombajnu náhle vyskočily plameny. Vyjel na cestu a alarmoval záchranné složky, napsaly linecké OÖN a Volksblatt. Vzhledem k blízkosti Rakouska zaznamenala tísňové volání zemská centrála v Tullnu, vyrozuměla hasičské jednotky obce Raabs na Dyji a jihočeskou hasičskou záchrannou službu, která na místo vyslala jednotku z Dešné, líčí OÖN. „Po příjezdu skupin kombajn hořel naplno a podle velitelství ve Waidhofenu došlo k nebezpečným situacím. „Kvůli velkému horku explodovala pneumatika a hořící byla odhozena do pole,“ cituje list Veroniku Sauerovou z Raabsu. Hořet začalo i strniště. Byly vyžádány další stříkačky z Rakouska, zemědělec, který poblíž pracoval s kultivátorem, přispěchal a v poli vyoral brázdu, aby se oheň nemohl šířit, píše linecký deník. Podle něj bylo v akci 65 členů čtyř dolnorakouských a českých hasičských jednotek až do večera.

Zase problém žebrání

„Tísnivý pocit mají pasovští občané při procházení pěšími zónami města už roky. Především v létě tam potkávají pravidelně žebráky, kteří s tělesnými postiženími, ale i agresívně prosí o peníze,“ píše PNP. „Pro kolemjdoucí je to většinou konflikt mezi potřebou pomoci a obtěžováním, také proto, že policie pravidelně varuje před obdarováváním často organizovaně vystupujících žebrajících většinou východoevropského původu.“

Pořádkový výbor zastupitelstva města projednával v úterý návrh CSU k omezení různých forem žebrání. Při tom se podle PNP objevila řada právních problémů, kvůli kterým byl podnět prozatím odložen. Jedním je, že v Německu není žebrota trestná, a komunální nařízení, které by ji generálně zakazovalo, by při právním přezkumu neobstálo. Pouze agresivní žebrání by mohlo být v jednotlivých případech sankcionováno vykázáním z konkrétního místa. „Nyní se má alespoň k většímu odstrašení přibývajících skupin v zónách víc prezentovat policie,“ končí list.

Potrestaný hrdina

Hasili do večera…

„Vyvezl svou hořící cisternu se 34 000 litry benzínu a nafty loni 17. července z obydleného prostoru u Schrobenhausenu na silnici B300, aby zabránil katastrofě (náš web informoval). Nyní byl 50letý řidič z Memmingenu, tehdy oslavovaný jako hrdina, odsouzen za ,nedbalostní žhářství´ k peněžitému trestu 3200 eur,“ napsala PNP.

Úřední soud ve Pfaffenhofenu rozsudek odůvodnil tím, že obviněný problémy s autem zpozoroval už před zahořením a měl v jízdě proto pokračovat až po zjištění příčiny. Podle výpovědi zastavil, aby posvačil. Při tom zahlédl kouř za levým zadním kolem a usoudil, že se přehřálo. Když se dým rozptýlil, rozjel se, brzdy vyzkoušel a pak v jízdě pokračoval. Až když guma praskla, zjistil, že něco není v pořádku. Z pneumatiky vyšlehly dvoumetrové plameny a on alarmoval policii, když mu bylo jasné, že ručním hasičákem oheň neuhasí. Policie ho tehdy s hořící soupravou telefonem vynavigovala z města, které vůbec neznal, a cisternu uhasili hasiči mimo intravilán. Vyšetřování ukázalo, že příčinou nehody byl defekt na ložisku kola. Policie nejprve vyslovila odvážnému řidiči uznání a město mu dokonce chtělo uspořádat děkovnou oslavu, dodává PNP.

„Je mi líto, co se tehdy stalo,“ řekl obviněný u soudu. Dnes prý ví, že udělal špatné rozhodnutí.

Příběh popsal deník Donaukurier z Ingolstadtu. Málem tragická jízda měřila 50,3 kilometru. Z rafinérie vezl muž pohonné hmoty do Röthenbachu v Allgäu. Když u Oberstimmu ve 13.05 hodiny zastavil a chtěl si ze schránky na straně spolujezdce vzít svačinu, zpozoroval vzadu na soupravě kouř. Pokoušel se zavolat na spedici, pro kterou skoro dvacet let jezdí, ale ve firmě měli polední přestávku. Vyčkával, myslel si, že se mu zavařila brzda. Dým se rozptýlil a po asi dvanácti minutách znovu sedl za volant. Nastartoval, krátce jel, brzdil, všechno se zdálo být v pořádku. Jeho údaje následně potvrdila i policie po vyhodnocení digitálně zaznamenaných dat provozu.

Znalec z Ulmu zjistil defekt na ložisku kola na řidičově straně na poslední ze tří os. Podle něho se taková závada objevuje náhle, neohlašuje se a pro řidiče je těžko odhalitelná, zejména jako v tomto případě vozu o 428 koních s automatikou. Tahač dnes překonává odpor defektního návěsu snadno, jeho kola se otáčejí, zahřívají se a pneumatika se někdy vznítí. Varovnými systémy ještě vozidla vybavena nejsou. Souprava byla dva měsíce před nehodou přezkoušena. Znalec ale také řekl, že když řidič neví, co mu kouří, musí dát auto do dílny, zejména když veze nebezpečný náklad.

Svědek, který jel za návěsem od Waidhofenu, vypověděl, že kouř a plameny viděl, troubil a dával světelné signály, ale řidič před ním v kabině s běžící klimatizací a puštěným rádiem (zřejmě) nic nezpozoroval. Zvolil tísňové volání a byl vyzván k následování vozidla. Když zastavilo, jeho šofér vystoupil, šel k zadní části zjistit, co se tam děje, znovu nasedl a odjel. Podle zjištění policie mu „obhlídka“ trvala asi dvacet sekund.

Soud nakonec přihlédl k čistému rejstříku obviněného a vedle nízkého trestu mu nevzal řidičské oprávnění, ale jako „na pamětnou“ mu uložil zákaz řízení na jeden měsíc.

Losovali hroby

Na starý hřbitov přibudou noví mrtví.

V hornobavorském Berchtesgadenu losovali jako první samospráva v SRN hrobová místa na staletém hřbitově – 200 do země, 60 urnových, napsala PNP. Ucházelo se o ně 280 občanů. List vysvětluje, že na hřbitově otevřeném v roce 1685 už desítky let žádné hroby nově nepřidělili. Losováním nabídky chce město dát rovné šance všem, uvedl list.

Zájemci si mohli místa vyhledat na plánku na internetu nebo přímo v areálu hřbitova. Přidělovány budou v pořadí, jak je určí los. První v losování – žena - dostane šanci první volby.

Močůvka v autě

200 až 300 litrů močůvky uniklo v úterý z přívěsu za traktorem na silnici pasovské městské části Patriching, napsala PNP. Kvůli práci na krajnici musel 32letý řidič soupravu brzdit, přičemž se mu otevřel horní otvor cisterny. Část nákladu vnikla otevřeným oknem do interiéru z protisměru přijíždějícího auta. „Vozidlo už nebylo použitelné k jízdě, bylo nutné jeho profesionální vyčistění,“ citoval list ze zprávy policie. Škody na autě jsou odhadnuty na asi 1500 eur. Místo následně zajišťovaly policie, hasiči a zasměstnanci stavebního dvora.

Rozhlasové poplatky poprávu

Kritici veřejnoprávních institucí v Německu se léta brání zpoplatnění rádia zavedenému v roce 2014. Modelu požehnal ve středu 18. července i ústavní soud v Karlsruhe, píše PNP. Jedna věc se ale senátu nelíbí – že lidé se dvěma byty, kteří dosud museli platit příspěvek dvakrát, jsou příliš znevýhodněni. Od vynesení rozsudku mohou požádat o osvobození od poloviny poplatku. Zákonodárce musí normu vylepšit nejpozději do poloviny roku 2020.

Viceprezident soudu Ferdinand Kirchhof řekl, že zavedení celospolkového vysílání programů dalo každému ve státě reálnou možnost jejich příjmu. To ospravedlňuje dodatečné finanční zatížení veřejnosti. To, zda jednotlivec nemá přijímač nebo nabídky nechce využít, v tom nehraje roli. Poplatek je nejdůležitějším zdrojem příjmu pro ARD, ZDF a Deutschlandradio, loni se jim tak dostalo skoro osmi miliardeur.

Občan nyní za tuto službu platí 17,50 eura měsíčně. Roku 2013 byl poplatek určen na obydlí nezávisle na tom, kolik lidí v něm žije, nebo zda vůbec televizor nebo rádio mají. Stěžovatelé systém mají za nespravedliný, protože například osaměle žijící je silněji zatížen než ten, kdo žije ve společenství více osob. Dřívější zpoplatnění vycházelo ze skutečného počtu přijímačů v domácnosti, ale to vyžadovalo kontroly, a model ztroskotával také na tom, že stále víc lidí využívalo veřejnoprávní nabídky přes mobil nebo internet.

Kde končí ochrana osobnosti?

„Tvrdohlavá ctitelka herce Hardyho Krügera ml. smí nadále tvrdit, že si s ním měnili veřejně polibky a něžnosti,“ napsala PNP. Rozhodl to 17. července Vrchní zemský soud v Mnichově. „Senát sice líčení žalované Leily H. shledal z velké části nevěrohodným, ale totéž platí o 50letém herci, který se v místopřísežném prohlášení ,zamotal´ do rozporů,“ uvedl list.

25letá obviněná může dál říkat, že s hercem „měli plány do budoucna“, další dvě tvrzení ale už nesmí beztrestně opakovat: že ji obletoval a že zamýšlel vzít si ji o svých padesátinách za maželku.

Původně Krüger žaloval šest výroků své ctitelky. Prvoinstanční okresní soud zakázal Leile H. dál tvrdit, že je hercovou přítelkyní, a že by s ní chtěl žít. V ostatních bodech žalobu zamítl a Krüger se odvolal. „Leily H. opouštěla soudní síň s pocitem vítězky. Pořádně jsme se líbali, to mohu říkat!“ prohlásila. Hardyho Krügera teď chce žalovat pro pomluvu, končí PNP.

Slepičí spor

Budou chybět i chlapečkovi…

Paní Ulrike Bartová z Ennsu drží pět let v malém kurníku na zahradě domku slípky Hexi, Mitzi a Susi. Roky se podle ní nic nedělo, lidé z okolí se dokonce poptávali, jak se drůbeži daří. „Začátkem roku 2017 byl s idylkou konec, sousedka si na slepice postěžovala u městské správy – prý ji jejich chov obtěžuje a jejich držení v obytné zástavbě není v žádném případě legální,“ popsaly OÖN.

Paní Bartová poznamenává, že před třiceti lety bylo úplně normální, že lidé měli na zahradě pár slepic, nikdy si na to nikdo nestěžoval. Správa na místo poslala znalce a ten chovatelku šokoval – drůbež prý musí pryč. Město jí to pak dalo písemně – držení slepic v obytné části není v souladu s územním plánem. Doufala, že to zvrátí okresní soud, ale nepochodila, a kasační stížnost není přípustná… Prostřednictvím advokáta požádala o mimořádnou revizi Nejvyšší soud z důvodu, že v těchto věcech podle ní chybí jednoznačná judikatura, ale podání bylo odmítnuto, předkládané otázky prý jsou dostatečně upraveny zemskými zákony. K Evropskému soudu pro lidská práva se žena už obracet nechce, ale slepice vydá teprve, až jí policie bude stát u dvěří…

Starostu Franze Stefana Karlingera prý rozhodnutí obecní rady, potvrzené dvěma soudními instancemi, tak úplně netěší. „Chtěl bych paní Bartové dopřát, aby si své slepice mohla ponechat,“ říká a apeluje na „důkladné rozmyšlení“ právní situace.

Superrallye veteránů

Maserati nebude chybět!

Ve čtvrtek 19. července v devět hodin vyrazí ze startovní rampy v Gröbmingu ve Štýrsku první ze 238 ušlechtilých vozů k Ennstal Classic, na trasu 26. ročníku rallye veteránů dlouhé 411 kilometrů a vedoucí po nejkrásnějších alpských silnicích země, píší OÖN. V pátek 20. července po 13.30 hodiny budou moci účastníky obdivovat do 16 hodin na náměstí ve Steyru. Předtím v 11 hodin peloton značek Aston Martin, Alfa Romeo, Bugatti, Bentley, BMW, Ferrari, Jaguar, Maserati, Mercedes, Rolls Royce či domácí Steyr-Puch dorazí k baroknímu kostelu kláštera ve Spittalu na Pyhrnu. Nesmí chybět ani Porsche, protože letošní ročník je ve znamení 70 let Porsche 356. Wolfgang Porsche v nejstarším exempláři „356“ z roku 1948 má také zahájit v sobotu 21. července v Gröbmingu Grand Prix.

Vedle cenných značek přitahují k Ennstal Classic také prominentní jezdci, pokračují OÖN. Letos jsou jimi vedle Wolfganga Porscheho a Dereka Bella, který bude pilotovat Bentley Blower z roku 1929, také Hans-Joachim Stuck (Porsche 356 Carrera GT), David Brabham (Chrysler 300), Jo Ramirez (Porsche 912), Mario Illien (Jaguar XK 120), Toni Mörwald (Pontiac Racer Speedster), Dieter Quester (BMW 328 Roadster), Peter Kraus (Aston Martin Ulster), Siegfried Wolf (GAZ GL1), bývalý ministr spravedlnosti Wolfgang Brandstetter (VM K 70), Gregor Bloeb a Nina Prollová (Alfa Romeo 1600 Spider) aj. „Speciálním hostem bude Ital Arturo Merzario, který v roce 1976 vytáhl z hořícího ferrari po havárii na Nürburgringu Nikiho Laudu – v pátek Mercario pojede v Niederöblarnu a v sobotu při GP v Gröbmingu závodní vůz Abarth,“ vypočítávají OÖN.

Během rallye ujedou historické vozy z let 1920-72 ve třech dnech kolem 900 kilometrů. Letos se přihlásilo 238 účastníků ze sedmnácti zemí s 52 značkami. Trasa vede přes Štýrsko, Solnohradsko, Horní Rakousy a Korutany. Řidiči nesmějí jet rychlostí vyšší než 50 km/h – při odchylce v setinách sekundy se jim připisují trestné body. Vyhrává ten, kdo jich bude mít nejméně. Počítá se se 100 000 diváky.