Také u sousedů stále hrozí rakovina

Linec - Rakovinná onemocnění jsou příčinou asi čtvrtiny úmrtí v Rakousku – každoročně na ně zemře kolem 20 000 lidí, z toho 11 000 mužů, uvádí Volksblatt ke Světovému dnu boje s rakovinou 4. února. Diagnostikována jsou ročně u asi 37 000 osob. Počet nově onemocnělých se během deseti let snížil u mužů o 20 procent, u žen o devět procent, úmrtnost poklesla u mužů o 14 procent, u žen o 8 procent. V roce 2011 mělo 4722 rakouských mužů zjištěnu rakovinu prostaty, což je asi čtvrtina výskytu těchto onemocnění. U zemřelých na rakovinu byla příčinou v každém jedenáctém případu. U žen mělo 30 procent rakovinu prsu (5349 případů), úmrtnost z tohoto důvodu poklesla za deset let o 21 procent. Pořád ale představovala 16 procent všech úmrtí žen na rakovinu.

Rakovina plic zahubila na 2400 mužů, přičemž její výskyt poklesl za deset let o 20 procent.  U žen se naopak zvýšil o 25 procent. 1300 pacientek v roce 2011 na ni zemřelo.

Třináct procent diagnostikovaných rakovinných onemocnění postihovalo tlusté střevo – 4348 případů, jedenáct procent v celkové bilanci úmrtí. Jejich výskyt ale proti roku 2001 poklesl o 24 procent, úmrtnost o třetinu.

Exploze rakoviny plic

O šokujících číslech v souvislosti s rakovinou píše pasovský deník PNP. V roce 2012 zemřelo v Bavorsku 1800 žen na rakovinu plic, průdušek a hrtanu, což je o 52 procent víc než před jedenácti lety! Jsou už tak u žen druhou příčinou úmrtí na nádory po rakovině prsu (2629) – předstihly počet obětí rakoviny tlustého střeva. Muži umírají nejčastěji na rakovinu plic (3488 lidí).

Alarmující vzestup výskytu rakoviny plic u žen je v první řadě přičítán častějšímu kouření, podíl má ale také rostoucí znečištění ovzduší jemným prachem.

V Bavorsku onemocní ročně rakovinou kolem 60 000 lidí, v celé SRN 490 000. V Bavorsku na ni v roce 2012 zemřelo téměř 32 000 pacientů, o 3,7 procenta víc než před jedenácti lety. Organizace Německá rakovinná pomoc odhaduje, že do roku 2050 počet onemocnění o 30 procent stoupne.

Hejtmanství si protáhne?

Na jaro plánované odstoupení zemského hejtmana Horních Rakous Josefa Pühringera se možná odloží – hlava sousední spolkové země zvažuje v lázních v Bad Ischlu, že zůstane a nastoupí i k volbám 2015, píše deník OÖN. Důvodem je prý těžká krize celostátní lidové strany v posledních týdnech vyvolaná nesouhlasem členů s názory předsedy strany Michaela Spindeleggera především na reformu vzdělávání.  Podle vedení zemské organizace by také do uvažovaného předání funkce už napevno designovanému nástupci Thomasi Stelzerovi na jaře bylo málo času, protože až v polovině února chce hejtman vyjednávat s městem Lincem „brizantní"  otázky zřizované lékařské fakulty a hospodaření Divadla hudby, tedy dvou „srdečních projektů" Josefa Pühringera, kterému krátce po volbách 2015 bude 66 let. Jisté je, že by nesloužil celé další volební období, ale definitivně by úřad předal 2017, nejpozději 2018, uvádí list. S tím ale podle něj přichází riziko, že instalování jakéhosi „půlfunkčního" hejtmana poskytne opozici vítané téma. A ještě něco OÖN připomínají: „Pühringer je teď na zenitu, ale nálada v politice se může rychle otočit. Jedna, dvě chyby, a mnozí řeknou, že měl radši odejít hned… V této situaci  mohou lidovci ve volební kampani signalizovat jen stálost – průlom a obnovu rozhodně ne."

Jubileum záchranářů

Před čtyřiceti lety, 1. února 1974, byla sanitka záchranné služby Červeného kříže v Linci se dvěma lékaři a dvěma asistenty zavolána k pracovnímu úrazu. Po tomto prvním zásahu byl provoz několik let testován a následně dále rozšiřován. Dnes má Červený kříž v Horních Rakousích 17 stanic rychlé pomoci. Lékař a asistent jsou tak u pacienta v průměru za 6:23 minuty, uvádí Volksblatt a bilancuje, že během čtyřiceti let byla služba volána ke 431 000 nasazení. Systém je financován ze zemského rozpočtu a rozpočtu obcí. Na snímku je první vůz služby v roce 1974.