Podle ředitele firmy Ernsta Kollera, který stál v čele skupiny vyvíjející projekt, zařízení umožní natočit tisíc půllitrů za hodinu, což enormně zkrátí čas čekání. Kromě toho umožňuje nastavit pěnění ideálně podle potřeby a přání. Pro letošek počítá podnik se šesti zaměstnanci s prodejem 50 Beerjetů za celkem 1,3 milionu eur – momentálně může souběžně pracovat na výrobě 20 kusů. Do roku 2018 by měla roční produkce stoupnout až na 500 kusů. Od objednávky k dodání by neměly v budoucnu uplynout víc než tři týdny.

Prodloužili kouření v hospodách

Přes odpor hostinských chce rakouská koalice do konce týdne dokončit návrh zákona, který zakáže kouření v gastronomii. Diskutuje už jen o dvou otázkách – od kdy má novela platit a o formě a výši odškodnění hostinských, kteří po roce 2009 investovali do požadovaného stavebního oddělení prostor pro kuřáky a nekuřáky, píše deník OÖN. Gastronomové vyčíslili tato opatření na 100 milionů eur, což ministerstvo financí zpochybňuje. „Jedno je ale jisté, příští rok budou kuřáci ještě hájeni," uvádí list a cituje ministryni zdravotnictví Sabine Oberhauserovou: „Zákaz kouření od 1. ledna 2016 není realistický. Nepřijde v příštím roce, ale později." Proti zákazu jsou nadále Svobodní. „Je neakceptovatelným diktátem proti osobnostní svobodě rozhodování každého jednotlivce," řekl předseda strany Heinz-Christian Strache.
OÖN připomínají, že naprostý zákaz kouření v restauracích platí například v Irsku, Británii, Řecku, Bulharsku, Belgii, na Maltě, ve Španělsku, Maďarsku. Velká omezení jsou v Itálii, Lotyšsku a Nizozemsku. Ve Finsku a Švédsku mají kuřáci oddělené prostory, ve kterých nesmějí konzumovat jídla ani pití. V Německu, kde je ochrana zdraví věcí zemí, je absolutní zákaz jen v Bavorsku, Severním Porýní – Vestfálsku a v Sársku. „Česko je jedinou zemí Evropské unie, kde není žádné omezení kouření v gastronomii," uvádějí OÖN a dodávají, že sankce za nedodržení stíhají někde hosty, někde provozovatele.

Děti v chudobě

Organizace Dětská liga v Rakousku tvrdí, že v zemi žije 280.000 dětí v chudobě. Jsou častěji nemocné a mají menší možnosti léčení, protože rodiče si nemohou dovolit zaplatit požadovanou spoluúčast, uvádějí OÖN. Chudý je každý šestý mladý člověk v Rakousku, 124 000 žije ve zjevné nouzi. „Jejich rodiče nemají dostatečný příjem, jsou v těžké pracovní situaci, děti žijí ve studených bytech, mnohé se samy musejí starat o sourozence, jsou pod enormní fyzickou i psychickou zátěží," říká sociální expert diakonie Martin Schenk. Tyto děti podle něho často trpí bolestmi hlavy, nervozitou, poruchami spánku, třikrát častěji jsou postihovány nemocemi krevního oběhu, pohybového aparátu, cukrovkou a psychickými onemocněními, kvůli čemuž umírají v průměru o pět až osm let dřív.
OÖN dodávají, že 78 000 mladých mezi 16 a 24 roky nemá zaměstnání, ani nechodí do školy. Více než 8000 dětí školní docházku každoročně končí předčasně. 30 000 dětí a mladistvých je permanentně odkázáno na podporu péče o mládež.

V dluhové pasti

U dluhových poradců v Horních Rakousích loni hledalo pomoc 13 092 lidí. Třetina z nich je mladších 30 let. Je mezi nimi sotva 20letý mladík, který 120 věřitelům dluží více než 70 000 eur, či azylant, který přetáhl své bankovní konto o 8000 eur, píší OÖN. V průměru mají dluh téměř 28 000 eur. Ještě před 10 lety bylo klientů dluhového poradenství „jen" necelých 7000.
Podle zemské radní pro sociální věci Gertraud Jahnové je stoupající počet důsledkem zvyšujícího se finančního tlaku na mladé – „potřebují" mobil, internet, auto, značkové oblečení, návštěvy fitcenter…
„Tlak skupin, který k takovému utrácení mladé vede, objasňuje krátký film ,One Broke Girl´, který bude mít 15. dubna premiéru ve Welsu," uvádějí OÖN. Podle Ferdinanda Herna z dluhové pomoci by měl posloužit školám jako úvod k tématu dluhů, přes který se učitelé k problematice dostanou.
Dluhy jsou podle expertů hlavně problém lidí s nižším školním vzděláním. Nikoliv ale proto, že ti s penězi v principu hůř zacházejí, ale proto, že vzdělaní většinou mají k dispozici sociální zázemí nutné k tomu, aby se z mizérie dostali bez pomoci dluhových poradců. Mladí dlužníci často nerozpoznají důsledky uzavření smlouvy, jsou náchylní půjčovat si na splátky na cestování, telefony nebo auta – a při takových půjčkách jsou často úroky i 15 procent ročně, připomíná deník. „Radní Jahnová si ale nemyslí, že by úkolem zákonodárce bylo takové splácení více regulovat. Podle ní by se v normě vždycky našla mezera. Míní, že je třeba lidem víc problém objasňovat," uzavírá list.

Putuje pěšky přes USA.Jde přes Ameriku

O pokusu 18letého Matthiase Klimy z Furthu im Wald přejít Ameriku už náš list psal. Mladík má nyní za sebou už 40 dnů cesty a v rozhovoru pro deník PNP z filiálky McDonald´s ve Versailles v Indianě potvrdil, že pokračují přesně podle plánu.
Nikoliv ovšem bez komplikací. Za „docela zlé překvapení" Klima označil úvodní zmatek u společnosti DHL, dceřiné firmy Německých drah, která „zašantročila" jeho vozík, na němž hodlal vézt zavazadla. V začátku cesty tedy vezl své saky paky v dětském kočárku, což se mu postaralo o pár kontaktů s americkou policií, kterou k podivné skupince alarmovali tísňovým voláním starající se kolemjedoucí řidiči – takový pohyb po dálnici prý ohrožoval dítě, které v kočárku přepokládali, rozvádí PNP. Pozitivní pocity má mladý cestovatel naopak ze setkání s lidmi, kteří ho a jeho spolucestujícího spontánně ubytovávají.
Na otázku PNP, jestli má po tolika kilometrech pořád ještě chuť jít dál, mladík říká: „Je to vlastně jedno, jestli ji mám, nebo ne, jdeme tak jako tak…" Jen v deštivých dnech prý je té chuti míň. Nohy si na zátěž zvykly, víc starostí mu ale dělají nadcházející etapy - už slyšeli varování před tornády. Obávají se i horka v letních měsících.

Stávka bavorských školek

Asi 400 předškolních zařízení v Bavorsku zůstalo ve středu uzavřeno, více než 3000 zaměstnanců nastoupilo na výzvu odborů Verdi k varovné stávce za vyšší mzdy. Vychovatelka dětí bere asi 2433 eur hrubého, což je podle Verdi příliš málo k uživení rodiny. Stávkujícím jde ale také o zvýšení společenské prestiže jejich povolání – veřejnost školky a jesle často pokládá za pouhé „úschovny" dětí, s nimiž si personál celý den jen hraje. Přitom podle vedoucí školky v centru Pasova Ulrike Putzové k jejich úkolům patří i dokumentace pozorování každého dítěte, vedení výchovných rozhovorů s nimi, atd. Protože do jeslí přicházejí stále mladší děti, patří k úkolům pečovatelek i měnění plenek, uvádí Putzová v PNP. Verdi bojuje za zařazení vychovatelek do tarifní skupiny s minimálním příjmem 2756 eur hrubého, vedoucích sil pak do skupiny od 2991 eur.
Vzdělávání vychovatelek trvá čtyři až pět let. Tři první roky nemají žádný příjem, od čtvrtého roku berou kolem 1300 eur hrubého. Podle tarifní smlouvy veřejných služeb mají vychovatelky v komunálních školkách průměrně 2544 eur, vedoucí malých zařízení do 69 míst 2762 eura, ve větších 3107 eur.

Nával na medicínu

K přijímacím zkouškám na medicínu v Linci se přihlásilo 597 uchazečů, z toho 359 žen. Přijato bude 60 lidí, píší OÖN. Na všechny rakouské fakulty (Linec, Vídeň, Štýrský Hradec, Innsbruck) chce celkem 14 041 zájemců, o 11 procent víc než loni. K dispozici mají opět 1560 studijních míst. 75 procent míst je vyhrazeno pro rakouské maturanty, 20 procent pro uchazeče z dalších zemí EU, pět procent pro žáky ze třetích zemí. Přijímací zkoušky budou jednotně 3. července vedeny podle jednotných testů. Ty jsou zpoplatněny 100 eury.

Darovali krevní plasmu

Linecké Plasmacentrum iniciovalo společně s organizátory výstavy plastinátů Svět těl v linecké tabačce akční den odběru krevní plasmy. „Přišlo 274 lidí z Lince a okolí a dvanáct sestřiček muselo ke zvládnutí náporu svůj pracovní den prodloužit na dvanáct hodin," píší OÖN. „Jako poděkování dárci dostali volné vstupenky na výstavu, která bude denně otevřena až do 27. května, a biografii objevitele plastinace dr. Gunthera von Hagense."