Kliknutím zvětšíteDeník OÖN vysvětluje, že rysi Juro a Freia byli odchyceni v přírodě ve Švýcarsku pro rakouský park, aby pomohli oživit tamní populaci těchto chráněných šelem. V Kalkalpen ale narazili na pár lineckých myslivců, kteří si tu pronajali revír od stavebního fondu katolické církve, a ti je upytlačili. Prý nechtěli, aby rysi sežrali „jejich“ srnčí. Za to pak manželé byli odsouzeni.
Na místě, kde byl rysí párek v parku vypuštěn na svobodu, bude teď odhalen jeho pomník. „Ředitelství národního parku brzy našlo pro projekt správného autora. Uměleckého kováře Karla Bureše z Pardubic váže úzké přátelství ke ,kovotepeckému papeži´ Alfredu Habermannovi, který závěr života trávil v předalpské oblasti Dolních a Horních Rakous a Štýrska a zemřel ve Waidhofenu. Bureš zastává názor, že v každém umění musí být poznatelná také příroda,“ píše list a cituje Bureše: „Sochař, který neovládá tradiční řemeslo, je jako spisovatel, který nezná pravopis.“ A protože pro českého umělce je příroda vysokou hodnotou, měl Franz Sieghartsleitner z národního parku obrovskou radost, že Bureš převzal tento úkol. „Kovový rys má být trvalou vzpomínkou na tragické události, které náš projekt zdomácnění divokých zvířat u nás dovedly na pokraj zhoucení,“ uvedl Sieghartsleitner v lineckém listě.
OÖN pokračují, že Bureš zpracoval skulpturu ve své dílně z třímilimetrového plechu. Představuje rysa, který se při lovu elegantně plíží ze svahu. „Zvolil jsem vědomě velmi realistické zpodobnění, protože chci všem lidem, turistům, domácím, rodičům i dětem, vzdělancům i analfabetům ukázat, jak jedinečnou hodnotou je, když ještě jsou divoká zvířata,“ říká autor a požaduje: Hospodářské zájmy člověka musejí zůstat v pozadí.
„Poté, kdy skulptura rysa v životní velikosti sklidila při mezinárodním setkání kovotepců v srpnu na českém hradě Helštýně velké uznání odborného světa, teď bude přepravena do Rakouska. Financován bude tento památník z rozpočtu národního parku a z příspěvků sponzorů,“ uzavírají OÖN.
E-auta bez jaderné elektřiny?
Ve Freistadtu v Salzhofu sledovalo více než 200 zájemců diskusní kruh expertů ke světlům a stínům e-mobility s podtitulkem „Ano, jistě, ale…“, napsaly OÖN.
Z jejich zprávy zaujalo resumé Manfreda Dopplera z Anti-atomového výboru: „Z pohledu naší organizace je e-mobilita obohacením tehdy, když proud, který používá, je prokazalně produkován z obnovitelných zdrojů v Rakousku. Momentálně končí v akumulátorech rakouských e-aut příliš mnoho elektřiny z atomových a fosilních elektráren především z Čech. Pro Anti-atomový výbor je každopádně jasné: atomová elektřina nemá v e-autech místo!“
Mají známku ze dřeva
Rakousko má první poštovní známku ze dřeva. Má nominální hodnotu 6,90 eura a vyšla jednorázově nákladem 130 000 „výtisků“, napsaly OÖN. Je na ní znázorněn dub zimní z Breitenfurtu ve Vídeňském lese, a z tohoto stromu, asi 210 let starého a 30 metrů vysokého, také bylo celé vydání zhotoveno. Známka vyšla ke 20letému jubileu spolkových lesů. Informace na www.post.at.
Učitelé prý málo učí
Studie OECD ukazuje, že téměř polovina rakouských učitelů je starších 50 let. V národních školách tvoří 91,6 procenta personálu ženy . „Ve srovnání 43 zemí je nápadné, že rakouští kantoři učí méně hodin než jejich kolegové za hranicemi,“ uvádějí OÖN. Na základních a středních školách je to za rok průměrně 589 hodin, zatím co průměr OECD je 662 hodin. V nářodních školách je rozdíl menší – 779:794.
Starších 50 let je v Rakousku 43 % učitelů, v OECD jen 35 %. Zemí „pedagogických metuzalémů“ je Itálie, kde nad 50 let je 64 procent kantorů a mladších 30 let jen jedno procento.
Na vzdělání dětí vydává rakouský stát víc peněz než ostatní země – za celou školní docházku od národní po vysokou školu to bylo v roce 2014 průměrně na žáka 14 549 dolarů, v OECD v průměru jen 10 759. Přitom Rakousko dává na školství 4,9 procenta HDP, OECD 5,2. Na jednoho rakouského učitele obecné školy připadalo průměrně dvanáct žáků (OECD 15), v dalších třídách základky devět (OECD 13). V jedné třídě obecné školy sedělo v Rakousku průměrně 18 dětí (OECD 21) – méně jich bylo jen v Řecku, Lotyšsku a Lucembursku. Ve vyšších třídách základních škol byl v Rakousku průměrný počet žáků 21 (OECD 23).
15 % Rakušanů ve věku 25-64 let má jen základní vzdělání (OECD 22 %). Na rakouských vysokých školách studuje 16 % cizinců, což je po Lucembursku (46), Novém Zélandu (21), Británii (19) a Švýcarsku (17) nejvíc. Průměr OECD je šest procent.
Nástupní plat rakouských učitelů obecných škol byl v roce 2015 kolem 34 000 dolarů ročně, v OECD 30 800, maximálně 66 500 (OECD 52 700). Na druhém stupni to bylo v Rakousku od 35 500 do 68 800 dolarů, v OECD od 32 200 do 55 100. Na druhé straně bral rakouský učitel na národce jen 72 % průměrného platu akademika, na druhém stupni 85 %.
Doplaváno jest
V sobotu 16. září bude letos poslední plavení dříví na historickém Schwarzenberském kanále u Ježové na česko-rakouské hranici. Z rakouské strany se zájemci sejdou k procházce s průvodcem ve 13 hodin na parkovišti v Oberhaagu (Aigen-Schlägl), plavení začne ve 14.30. „Bude k němu vítán nejen každý divák, ale každá pomocná ruka,“ píší OÖN. Akci zpestří česká folklorní skupina, dopolední program bude patřit českým státním lesům. (www.boehmerwald.at)
Svátek kol
K začátku Evropského týdne mobility oslaví Linečané v sobotu 16. září od 10 do 13 hodin na Hlavním náměstí opět jízdní kolo, uvedl list magistrátu. Akci pořádají Radlobby a Klimabündnis OÖ. Kromě velkého blešího trhu cyklistických potřeb nabídne řada organizací informace kolem bicyklů, trvale udržitelné mobility a recyklingu. Kolem desáté hodiny má na náměstí dorazit hvězdicová jízda cyklistů z více než 50 hornorakouských obcí. Připraven je bohatý rámcový program, jehož vrcholem bude projížďka všech účastníků městem od 11 do 12 hodin. (www.radlobby.at/linz/radparade)
Pro vnoučka na koni
Protože slíbil vnukovi, že ho ze školy vyzvedne na koni, míří Hans Watzl (62) z Abenbergu ve středním Francku v sedle až do Münsteru. "Slib se musí dodržet," řekl, a to prý i když sedmiletý Hannes bydlí "pěkný kus daleko", píše PNP. Vnouček na nápad řekl: "Dědo, to je ,cool´…" Kromě Hannese chce Watzl vyzvednout ve škole i pětiletou Esther.
Vášnivý „koňský turista“ už má za sebou víc dlouhých túr, ale tahle je s 550 kilometry nejdelší. Razí na ni s islandskými koňmi, šestiletým valachem Solfarim a osmiletou Flügou, kteří mu střídavě slouží k jízdě a k nesení zavazadel. Na cestu je trénoval od dubna. Rozplánoval si ji na 23 cestovních dnů – denně odjet 17 až 35 kilometrů a každý šestý den udělat pauzu. Odstartoval před týdnem, 1. října chce být v Münsteru. Je vybaven mapou, kompasem a GPS.
„Času má dost, protože vystudovaný strojní inženýr je od ledna ve starobním pracovním režimu. V práci seděl jen u psacího stolu, proto je prý pro něho tím nejkrásnějším vydat se do přírody s přáteli – koňmi,“ uzavírá PNP.
Na snímku sedí Watzl na Solfarim, vedle stojí Flüga.
Přijde vichr?
První podzimní vichr tohoto roku by mohl ve středu 13. září přinést rekord ve výrobě energie z větrných elektráren, napsala PNP. "Pokud se počasí vyvine tak, jak meteorologové předpovídají, mohl by koncern Eon ze svých zařízení dostat do sítí kolem 39 000 MW." Šéf německého Eon Robert Hienz říká, že naplní-li se aktuální očekávání a vítr výrazně zesílí na více hodin téměř v celém Německu, je šance, že ve středu mezi jedenáctou a sedmnáctou hodinou bude vytvořen nový rekord produkce z větrné energie. Dosavadní je podle údajů společnosti 38 000 MW v jednom dnu.
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
