Dva měsíce po zahájení očkování nedostalo sérum ani třetina starších 85. Ještě v únoru vyhlášený cíl proočkovat do konce března 17 % populace je daleko, jsou zatím na 5,5 procenta. Z obdržených 825 315 vakcín v zemi aplikovali jen 653 382, což je 79,20 procenta. V EU je to sedmé nejmenší číslo.

Přesto vláda po osmihodinovém jednání s experty, stranami a zemskými hejtmany vyložila optimistickou perspektivu nadcházející týdnů, píší OÖN. “Ministr zdravotnictví Rudi Anschober chtěl vzhledem ke stoupajícím počtům nakažených spíše zostřovat opatření než rozvolňovat, hejtmani, kteří ,odnášejí´ nevoli občanů z pokračujícího lockdownu, chtějí ale prosadit uvolnění. Hejtman Vorarlbergu, země s nejmenší sedmidenní incidencí 70, prosadil, že od 15. března otevřou gastronomii.” Ve Vídni se rozhodli zřídit veřejné předzahrádky, aby gastronomům, kteří nemají vlastní, umožnili znovuzahájení provozu.

V celém Rakousku budou restaurace moci od 27. března obsluhovat hosty venku. Vstup do zahrádek bude jen na předložení negativního testu. Podle OÖN se proslýchá, že bude stačit “samotest”.

Vláda sází na pokračující testování, ve kterém je Rakousko už teď “mistrem světa” údajně se dvěma a půl milionem testovaných týdně. Restaurace se mají otevřít od dubna. Už od poloviny března se děti a mladiství budou moci věnovat sportovním aktivitám.

Odmítli “dědictví UNESCO”

Braunau je hezký i bez glejtu.Braunau je hezký i bez glejtu.Zdroj: Deník/OÖN

Hannes Waidbacher, starosta Braunau, odmítl už před několika měsíci podílení se města na kandidatuře pěti míst k ocenění jako kulturní dědictví UNESCO (web Deníku informoval). Odůvodnil to tím, že přijetí na listinu hluboce zasahuje do života občanů a do svobody měst. “Nadhodnota” ze jmenování měla být podle něho široce diskutována s obyvateli, a na to vzhledem k termínu přihlášky nebyl čas.

Teď starostovo svévolné rozhodnutí kritizují hlavně Zelení. “V každém případě teď už ,ujel vlak´, města Burghausen, Schärding, Mühldorf, Wasserburg a Neuötting z oblasti Inn/Salzach podala novou přihlášku bez nejstaršího okresního města Innviertlu,” píše list. Kritika Zelených tedy spíš míří do budoucna, k případné nové kandidatuře Braunau. Kulturní výbor města dostal za úkol koncepci zpracovat. Všechny strany záměr podpořily.

Řidiči hříšníci

Jak píše linecký Volksblatt, loni v Rakousku ubylo některých přestupků v dopravě. Počet trestů za řízení pod vlivem alkoholu klesl z předloňských 30 930 na 25 705 (kontrolovaných bylo přes 1,22 milionu), ale s drogou jelo 5519 řidičů, což je plus 26,5 procenta. Překročení povolené rychlosti policie zjistila skoro v pěti milionech případů – čtyři miliony zjistila na radarech, 300 000 civilními hlídkami a přístroji sekčních kontrol.

Ministr vnitra Karl Nehammer upřesnil 113 313krát zdokumentované nedodržení bezpečného odstupu vozidel, 78 765 jízd bez bezpečnostních pásů (-19,6 %), 121 211 telefonujících šoférů (-2,2 %) a 5641 pochybení v zabezpečení dětí (-14,2 %). V nákladní a autobusové dopravě bylo stíháno 211 852 řidičů pro nedodržení doby odpočinku, technické nedostatky, přeložení nákladu a jeho nedostatečné zabezpečení. Další jízda byla zakázána 26 046 náklaďákům a autobusům.

Vrací se k životu

… a jede dál!… a jede dál!Zdroj: Deník/PNP/privat

Pro Karstena Pfeifera (48) z Landau byl sport vyrovnáním k sedavému zaměstnání poradce. Zkoušel kdeco, až našel triatlon. Jeho cílem bylo v roce 2016 mistrovství světa Ironman 70.3 v Austrálii.

“V jediné vteřině bylo všechno jinak,” uvádí PNP. Při půltriatlonu u rakouského Röckensee vjela žena z malé vedlejší silnice na trať závodu a přehlédla ho. Brzdil, co mohl, ale narazil čelně do auta. Ochrnul po zlomenině obratle od ramen dolů. Nemohl tam pohnout jediným svalem a nic necítil.
“Ještě několik týdnů předtím vytrénovaný atlet vysoký 187 cm a s klidovou tepovou frekvencí 36 zaběhl osobní rekord v půlmaratonu a byl perfektně připraven na závod u protinožců, a teď byl upoután na lůžko, odkázán na pomoc druhých,” popisuje list v rozhovoru emoční “horskou dráhu” jeho neklidných pěti let v nemocnicích, při rehabilitacích, ambulantní fyzioterapii. Učil se třeba jen sedět, o vstání nebo chůzi mohl jen snít. ”Žádný lékař nebo terapeut nemůže předpovědět, jak a co po takovém zranění zase půjde a s jakou léčbou lze dosáhnout nejlepšího pokroku,” říká.

Vstání a chození je mu stále vzdálené celé ,světelné roky´. Nyní třikrát týdně absolvuje ambulantní terapie v Eichendorfu a otázkou chůze se prý vážně nezabývá. Pravděpodobnost, že k tomu nedojde nikdy, je prý v jeho případě extrémně vysoká. “Neumím vyhodnotit, jak bych naložil s tím, že jsem desítky let investoval do takového snu a pak jej nedosáhl. Obávám se, že bych ztratil smysl pro ocenění toho, co dnes ještě mohu,” říká. “Koncentruji se zkrátka jen na pokroky, které leží přímo přede mnou..”

Práce, nyní z homeoffice, ho drží. Našel si ale další cíl posunu, v posledním roce se hodně pohyboval na handbiku, ručním kole. Nějaké soutěžení už pro něho nemá význam, kolo je pro něho čistě pohybovou terapií k udržení se fit, a baví ho. “Ambiciózní ale zůstává. Chtěl by letos jezdit delší túry, posbírat víc metrů výškového rozdílu, získat větší pohybový radius.”

A doma bloguje, po internetu popisuje své strategie léčby a konzultuje zkušenosti s jinými rekonvalescenty. “Jít takhle ven s problémy mi pomáhá zvládat situaci a držet na vyšší úrovni hladinu energie,” vysvětluje. Nechce prý při hledání optimální cesty nic nechat nevyzkoušené… Foto: Deník/PNP/privat