B – řidičák si mladík udělal jako většina vrstevníků v osmnácti. Nošení naslouchátka má v průkazu zapsáno jako povinnou podmínku, podobně jako je tomu u brýlí.  Cesta k získání oprávnění řídit autobus v dopravním podniku jeho otce ale ještě byla dlouhá. Začala ostatně už při hledání učení v oboru, který by odpovídal jeho talentu a šikovnosti v zacházení se stroji. „V Horních Rakousích je očividně nemožné najít podnik, kde by si udělali čas věnovat se práci s takto hendikepovaným," cituje linecký list otce Josefa Chalupara. Rodina takové místo našla až v Mnichově, kde jedno učiliště nabízí 27 rozdílných učení pro neslyšící. Tam se Martin vyučil truhlářem a jezdil po montážích. Dnes pracuje na magistrátu v Linci.

„Největší výzvou, kterou ale před sebou stále vidí, je být brán jako zdravý samostatný člověk," pokračuje list. „Slyší sice jen 40 až 50 decibelů, tedy zhruba klakson,  a bez posunků se s pasažéry sotva může bavit, ale je duševně zcela normální. Teď je před ním konečně i konkrétní řidičský cíl – v únoru poveze skupinu cestujících do Německa."

Práce osvobozuje…

Proslulý nápis z bran koncentračních táborů Třetí říše „Arbeit macht frei" „zdobí" dům lidoveckého politika Svena Skjelleta v Deutschlandbergu. Předseda korutanské ÖVP Gabriel Obernosterer ujistil, že nápis bude okamžitě odstraněn, píše linecký deník OÖN. Dodává, že pro magazín News Skjellet nápis ještě obhajoval – dům prý koupil v roce 2010 od svého otce a štít s inkriminovaným nápisem dosud neodstranil, protože je vzpomínkou na otce. Ten přišel do Rakouska z Berlína bez prostředků, tvrdě musel pracovat, a v tomto smyslu je prý třeba také chápat nápis na domě. Postranní myšlenky na Osvětim prý rozhodně neměl. Obernosterer připustil, že dosavadní umístění štítu lze nejspíš přisoudit nevědomosti – Skjellet prý nikdy nebyl v podezření ze zastávání zavrženíhodné ideologie.

„Vysazené" děti

Devítiletá dvojčata z Bulharska a jejich 13letý bratr byli 2. ledna 2. ledna svěřeni do péče úřadu pro ochranu mládeže poté, kdy prosili v domově důchodců ve Vídni o jídlo . „Zřejmě byli opuštěni otcem, když už nechtěli žebrat," řekli zástupci odboru deníku OÖN. Všichni sourozenci měli u sebe rodné listy, na jejichž rubu byla ručně psaná poznámka v bulharštině: „Volní k adopci," potvrdila mluvčí úřadu Herta Staffaová. V domově důchodců v Leopoldstadtu se našel někdo, kdo byl schopen se s dětmi domluvit v jejich rodném jazyce. Chlapci mu řekli, že otec odešel a oni jsou ve Vídni sami.

Děti byly umístěny do zařízení, které se stará o osamělé děti. Jeho vedoucí Norbert Ceipek vešel do kontaktu s bulharskými úřady a 14. ledna trojici doprovodil do Sofie. Tam byly umístěny do obdobného zařízení. „To se nyní snaží zjistit, zda děti mají příbuzné, kteří by se jich mohli ujmout, otce hledají bulharské orgány.

Jak dlouho byli nezletilí ve Vídni, mluvčí nevěděla. Zřejmě prý ale byli předtím v Řecku, kde se možná dál nachází jejich matka.

Obchodníci pláčou

Hornorakouští obchodníci loni prodali méně než předloni. Nominálně sice utržili o procento víc, ale při zohlednění inflace obrat poklesl o 0,9 procenta. Bilance je ovšem velmi rozdílná – 19 procent obchodníků se radovalo z obratu o více než deset procent vyššího než v roce 2012, stejnému počtu o deset procent poklesl. Celkově obrat nestoupl ani polovině – jen 45 procentům.  Reálně se zvýšil jen drogeriím, potravinám a obchodům s obuví. Nejhůř – o 3,9 procenta – propadla hračkářství. Obchod se sportovními potřebami utržil o 2,3 procenta méně.

Nekuřákům přitížili

Ústavní výbor rakouské Národní rady přijal „autentickou interpretaci" – vlastní výklad – tabákového zákona, napsal list Volksblatt. Ta deklaruje, že nekuřáci musejí akceptovat cestou na toaletu nebo do hlavní části restaurace krátký průchod oblastí vyhrazenou kuřákům.

SPÖ a ÖVP takto reagovaly na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který loni konstatoval, že oddělení prostor v restauracích nebo kavárnách je se zákonem konformní jen tehdy, pokud nekuřáci nebudou nuceni procházet zakouřenými místnostmi.  Následovaly protesty provozovatelů, kteří předtím své lokály přestavěli, aby nové normě vyhovovali, a teď by museli investovat do nových opatření. Podle vlády správní soud rozhodl v rozporu s úmyslem zákonodárců.

Kritikové zákona dál zdůrazňují, že neposkytuje prakticky žádnou ochranu těm v gastronomii nejohroženějším – číšníkům. Tabákovému kouři podle kolektivních smluv nesmějí být vystaveny pouze těhotné – a nemají se v něm pohybovat učni…

Bavoři pod drobnohledem

Statistický úřad zveřejnil v ročence i některé kuriózní údaje. Průměrný Bavor měl v roce 2011 43,2 roku, v roce 2031 to bude 46,7 roku. Muži v roce 2009 vážili průměrně 82,9 kg, ženy 67,1 kg. V zemi bylo začátkem minulého roku registrováno 9,1 milionu motorových vozidel – v roce 1970 jen 3,14 milionu. Více než každý druhý bavorský produkt je prodáván v zahraničí – 51,3 procenta. Nezaměstnaných je 3,7 procenta obyvatel (v roce 2005 ještě 7,8 procenta). Bavorská síť železnic měří 6310 km, tedy skoro jako z Mnichova do New Yorku. Předloni v zemi zemřelo 125 448 lidí, nejvíc na nemoci krevního oběhu. Uzavřeno bylo 61 768 manželství, v roce 2011 bylo 40,7 procenta obyvatel svobodných. O „kořalečním" datu 12. 12. 2012 se v Bavorsku narodilo nejvíc dětí toho roku – 409.

Přibylo firem

V Rakousku bylo loni založeno 28 565 firem, o šest procent víc než v roce 2012. Včetně privátních pečovatelů například o seniory se počet samostatně podnikajících zvýšil o tři procenta na 36 947 subjektů. Prezident Hospodářské komory Christoph Leitl ocenil zejména rostoucí podíl žen. Za deset let se zvýšil z 35,2 procenta na 43,5 procenta.

Loni připadlo 41,2 procenta založených firem na branže obchodu a řemesel, zbytek na obchod (24,8), informatiku a konzulting (20,3), turistiku a průmysl volného času (7,8). „Podle Hospodářské komory je po pěti letech stále ještě 70 procent založených subjektů dál na trhu," píše list OÖN.