Co bude po výstavě?

Ve Freistadtu pravděpodobně začátkem května dokončí adaptace prostor, které loni sloužily k přeshraniční zemské výstavě, v Bad Leonfeldenu jsou teprve na začátku. Z historického občanského špitálu a tzv. Eyblových domů se 600 metry čtverečními výstavních prostor by mělo být od jara 2015 městské muzeum, ale jeho koncept se teprve připravuje.

Pomalý postup zlobí například národopisce Wernera Lehnera (71). „Pro zemskou výstavu dal k dispozici část své sbírky – v tzv. ,Vyšebrodské světnici´ byla prezentována historie vyhnání," píše deník OÖN. Věci v místě zůstaly, ale prostor je nyní uzavřen a výstavní architektura včetně podlah a dveří je odstraňována. „Byl jsem ujištěn, že po výstavě dostanu ještě víc prostoru, ale teď tomu přestávám věřit," stěžuje si Lehner.

Shromažďuje už 50 let objekty a dokumenty všech epoch z příhraničního regionu. Od roku 1982 je partnerem spolku „Starovyšebrodských´  a udržuje úzké kontakty k Česku, popisuje list.  „Stejně dlouho se debatuje o malém muzeu pro jeho impozantní sbírku. Teď je jeho trpělivost u konce. Když prý dál nebudou nic dělat, věnuje všechno Zemským muzeím a tím pro něho věc konečně skončí, říká."

Reinhold Kräter ze zemského kulturního ředitelství, které leonfeldenské muzeum odborně doprovází, prosí o trpělivost. Jeho koncept se teprve tvoří, vybavení zemské výstavy bude částečně dál využito. Do podzimu by měla být připravena putovní výstava k historii pomoci prchajícím z dříve komunistického Československa. Při tom budou prezentovány i plány na městské muzeum. „Bude postupně oživováno. V muzejní oblasti to ovšem trvá o něco déle," říká.

Reformují řeč

Rakouská komise pro úpravu písemného styku připravila normu, která má být prozatím osnovou pro výuku obchodní korespondence na odborných školách a doporučením i pro další formální psaný kontakt a úřední dokumenty.  Návrh vzbudil rozruch, který se institut norem Austrian Standards snaží uklidnit tím, že tzv. ÖNORM A 1080 je ještě diskutován a není závazný, píší OÖN.

Jádrem sporu je zejména kapitola k obsahovému uspořádání textu. „Každý text musí být bezprostředně hlasitě přečtitelný," uvádí. Radí například upustit od pravidla „dvojitého" psaní v podobě „ten/ta učitel/ka", zavedeného od roku 1981. Norma stanovuje pravidla „k pohlaví citlivého (rovnoprávného) zacházení s jazykem". Místo zmíněných lomítek, pomlček a závorek mají být obě pohlaví oslovována odděleně a plně, a to ženské na prvním místě. Generální klausule ve sdělení pak má umožnit uplatnit mužský tvar pro obě pohlaví v celém dokumentu.

U akademických titulů se připouští užívání i ženských tvarů (doktorka), ale vyslovování zkratek je vždy neutrální a má platit pro obě pohlaví (tedy ne „magistra").

Rakouský svaz vysokoškoláků/vysokoškolaček vyjádřil zklamání z toho, že „ve 21. století se někdo pokouší o normu rezignace na ženské označení", mluvčí žen SPÖ Gisela Wurmová říká: „Kdo ženy nejmenuje, ignoruje je. Řeč musí zkrátka odrážet společenské reality."

O návrhu se dál v komisi diskutuje. Všichni, kteří se vyjádří, budou pozváni na společné zasedání. Norma musí být přijata jednomyslně.

Sběratel kostí

V burgenlandském Eisenstadtu byl k peněžitému trestu 480 eur za rušení klidu mrtvých odsouzen 48letý muž, který podle vlastní verze se svolením 80letého kostelníka „zachránil" z komory farního kostela 111 lidských kostí – 56 lebek a 55 stehenních kostí.

Kostelníkovi prý řekl, že kosti chce pro muzeum, které je ale dodnes jen v jeho hlavě, píše deník OÖN. K údajnému „povolení" soudkyni řekl, že kostelník byl pro něho spojovacím článkem k faráři a není jeho úkolem se ho ptát, zda k něčemu takovému vůbec mohl svolit.

Kosti objevil policista v civilu na bleším trhu v Kemetenu, kde s nimi nezaměstnaný obviněný, který se označuje za volného umělce, případně muzikanta, prý chtěl dělat reklamu pro své soukromé muzeum. Ostatky byly označeny lístkem „ne na prodej", ale policistovi na dotaz, zda je taky prodává, obviněný odpověděl, že ano, že je to jen otázka peněz.

Obviněný prohlásil, že k zaplacení trestu nemá peníze, takže prý může rovnou nastoupit do vězení. Soudkyně mu vysvětlila, že si trest taky může odpracovat obecně prospěšnými pracemi.

Volební kuriozity z Bavorska

Postará se hraběnka o obec?Po sečtení naprosté většiny hlasů v obecních volbách v Bavorsku uvedl pasovský deník PNP některé kuriozity.

Ve 23 místech se bude v neděli 30. března konat druhé kolo voleb starosty. Protikandidáta Renate Mooserové ve Wurmannsquicku museli vylosovat – oba její největší soupeři měli shodně 31,3 procenta hlasů. Ve dvou obvodech se utkají ve druhém kole kandidáti na okresního hejtmana.

V příhraničním Philippsreutu se stal starostou v prvním kole Helmut Knaus s náskokem pouhých 11 hlasů (266 dalo 51,06 procenta). Tato obec měla největší volební účast – 89,25 procenta. Z okresů volilo nejvíc lidí ve Freyungu - Grafenau (86,09 %). „Nejlínější" voliči byli v Dingolfingu (účast 39 procent).

S největším náskokem vyhrál křeslo starosty Franz Krah v Pockingu - o 70,87 % hlasů. Nejmenší rozdíl byl v Offenbergu (40,70:39,91 %).  Největší volební zisk vykázal Franz Watzinger v Erlbachu s 97,30 % hlasů – ten neměl protikandidáta. Na okresního hejtmana kandidoval sám Michael Fachmüller (Rottal-Inn) a získal 94,06procentní důvěru.

V dosud potvrzených výsledcích 172 obcí získalo křeslo starostky osm žen (4,65 %). Po 42 letech skončil starostování Franz Pichlmeier ve Falkenbergu, jemuž bylo v den voleb 74 let. Nejmladším starostou je Martin Pichler (26) v Markt Schönbergu.

Nová starostka Tüsslingu v okrese Altötting, hraběnka Stephanie Bruges von Pfuel (52, na snímku), ušetří své obci pětimístnou sumu ročně – majitelka zámku a lesů se chce zříci starostenského platu. Deníku PNP to avizovala už koncem listopadu, ale požádala, aby to list nepsal, protože nechtěla získat nefér výhodu proti dalším kandidátům. Získala 81,9 procenta hlasů a po 52 letech ukončila „vládu" SPD v obci. „Jakkoliv se svůj šlechtický stav snažila ve volbách nedávat znát, ,promifaktor´ ji doběhl - v pondělí po volbách na ni v 7.30 čekal u brány zámku s jejím volebním plakátem sběratel autogramů z Berlína," dodává PNP.

Potrestaní lékaři

Za usmrcení z nedbalosti byli ve Vídni odsouzeni dva lékaři k peněžitému trestu po 15 000 eur a náhradě nákladů řízení. Je jim kladeno za vinu, že nerozpoznali symptomy srdečního onemocnění u 35letého uchazeče o azyl Zelimkhana Isakova v předávací vazbě ve Vídni. Dva dny před plánovaným odsunem do Ruska 27. září 2012 zemřel na infarkt. Byl ve vazbě od 30. června 2012 poté, kdy byl přistižen policejní kontrolou bez platného dokladu. Poté se zjistilo, že jeho žádosti o azyl nebylo vyhověno. Ve vazbě nejméně 60krát žádal o lékařskou pomoc mimo jiné při bolestech na hrudi, ale žádný ze tří úředních lékařů nepovažoval za nutné udělat mu EKG, ačkoliv měli přístroj k dispozici, píší OÖN. Nejčastěji ho vyšetřovala 55letá lékařka z východu Evropy, která s ním dokonce mohla mluvit rusky. U soudu řekla, že podle ní byl schopen vazby.

Její dva kolegové připustili, že vyšetření EKG u čečenského běžence mělo být provedeno. Jeden z nich, praktický lékař specializovaný na tělovýchovné lékařství, uschopnil  poškozeného 1. července 2012 k výkonu vazby. Podruhé zapsal 14. září do jeho karty, že trpí tři dny bolestmi na hrudi. Pacient je ale neupřesnil a směřoval je k podbřišku, nenaznačoval symptomy srdečních problémů. „Lékař se musí spolehnout na to, co mu pacient říká. Kdyby byl gesty naznačoval bolesti u srdce, byl bych reagoval," ujišťoval.

Psychiatrovi, který se s Čečenem setkal třikrát nebo čtyřikrát, poškozený taky vyprávěl o bolesti na hrudi, ale ten je pokládal za doprovodný projev „negativní somatické citlivosti" . K vyšetření EKG nebyl příslušný. Při dalším setkání mu vězeň navíc výslovně řekl, že bolesti nemá.

Zmíněnou lékařku soud zprostil obžaloby s tím, že podle kardiologického posudku by ani při jejím EKG několik desítek minut před smrtí pacienta se infarktu nedalo zabránit. Obžaloby byl zproštěn i psychiatr. Poznámku o bolestech na hrudi vysvětlil jako nešťastně formulovanou – byla prý ve zkratce, protože nemá k dispozici písařku…