Ve středu 30. července, v první den prázdnin, mohou všichni žáci v Bavorsku s alespoň jednou jedničkou na vysvědčení jezdit po celých 24 hodin zdarma regionálními spoji německé dráhy (DB Regio). Mohou také k odjezdu vlaků bezplatně cestovat mnichovskou a norimberskou městskou železnicí. Jízdy mohou libovolně často přerušit. Kopii vysvědčení a osobní doklad musejí mít s sebou.  K akci se připojila i řada dalších poskytovatelů hromadné dopravy.

Umět jazyk je základ

Aktuální zpráva o integraci přistěhovalců do Rakouska mimo jiné zdůrazňuje potřebu jazykové přípravy dětí. Cílem je dosáhnout znalosti němčiny už před nástupem do školy, píše deník OÖN. Výuku německého jazyka ve školkách spolková vláda od příštího roku podpoří ročně 20 miliony eur místo nynějších pěti milionů, stejnou částku poskytnou jednotlivé země. To by mělo zajistit, že každé dítě nastupující do obecné školy bude moci sledovat výuku. Naposledy byly řečové deficity zjištěny u zhruba čtvrtiny pětiletých, tedy u asi 19 000 dětí. Po jednoroční podpoře ve školce se dostatečně německy naučilo 80 procent dětí. Zbývající 4000 prvňáčků by se měly doučovat řeči vedle vlastní výuky. Děti, které do školy nastoupí v průběhu školního roku, by měly absolvovat jazykové kurzy maximálně v délce jednoho roku. Týká se to asi 7300 školáků.

Zpráva o integraci apeluje i na řešení problému umístění absolventů základní školy. Práci nemá a ve vzdělání nepokračuje asi pět procent 15-24letých bez migračního původu, ale mezi migranty je to 15 procent.

Téměř pětina rakouského obyvatelstva má migrační původ. Loni to bylo 1,625 milionu lidí, z toho 428 000 se tu již narodilo. Nově přicestovalo 151 300 osob, z toho 60 procent z Evropské unie (17 700 Němců, 14 900 Maďarů, 13 500 Rumunů). Ze zemí mimo unii proud slábne (z Turecka  4500 lidí, z bývalé Jugoslávie 15 300). Asi 40 procent cizinců žije ve Vídni, druhý největší podíl mají Horní Rakousy (13,3 procenta – 201 700 osob, z toho 33 500 Němců, 31 400 Bosňanů, 23 100 Turků). Ve Welsu tvoří migranti 30,2 procenta obyvatelstva, v Linci 25,8 procenta.

Rodilá Rakušanka má v průměru 1,34 dítěte, žena s migračním původem 1,81 (Turkyně 2,18).

Cizinci špatně řídí

Rakouský automotoklub ÖAMTC varuje: Třetina řidičů, kteří mají na dálnicích nebo rychlostních silnicích nehodu, je z ciziny, píše deník OÖN. Na typických tranzitních cestách jako A4, A8 nebo A10 je to dokonce každý druhý. Experti proto doporučují umístit vícejazyčná upozornění nad řadicími pruhy například na dálniční odpočivadla, aktuální nebezpečí atd. , přehledná dopravní značení především v obcích a víc kontrol policií.

Obzvlášť často mají na nehodách v Rakousku podíl řidiči z Německa, Rumunska, Maďarska, Bosny a Turecka. Mnoho projíždí dlouhé trasy, k jejich nedostatečným místním znalostem se přidávají chybné údaje z navigace, neznalost rakouských pravidel silničního provozu, únava a mikrospánek.

Dálniční společnost Asfinag namítá, že její investice do větší bezpečnosti dopravy tvoří zhruba polovinu rozpočtu společnosti a počet nehod že klesá. Vícejazyčná upozornění na nebezpečná místa na nadhlavových ukazatelích jsou podle ní běžnou praxí. Možnost odpočinku u dálnic nabízí více než 250 motorestů. Asfinag dodává, že ačkoliv je 40 procent objemu dopravy v Rakousku vedeno po dálnicích, připadá na ně jen pět procent nehod.

Ubývá školáků

Ve školním roce 2012-13 chodilo v Bavorsku do základních škol 422 415 dětí, ve školním roce 2021-22 jich bude podle prognózy ministerstva školství pravděpodobně jen 408 900, píše PNP. Poklesem bude dotčeno zejména Dolní Bavorsko, kde se počet žáků sníží o 3624. Do plusu půjde jen Horní Bavorsko, kde přibude 3895 školáků.

Ohroženy jsou především menší školy. Ministerský předseda Horst Seehofer chce garantovat zachování každé, pokud si to obce a rodiče budou přát, ale Zelení v zemském sněmu o takových zárukách pochybují. „U každého obchodníka se zákazník zpravidla může spolehnout na možnost zboží vrátit, ale u Seehoferových ,garancí´ nic takového není, ty ničím kryty nejsou, zejména v případě 379 právně nesamostatných odloučených pracovišť škol," říká mluvčí klubu Zelených Thomas Gehring. Jejich udržení je nejdůležitější strukturálně politickou investicí, kterou prý stát může udělat, důležitější než všechny jiné drahé podpůrné programy, míní.

Slibovaná garance zachování škol navíc podle Zelených není zárukou kvality, protože stále více tříd je jednoduše slučováno. Na 551 ze 2259 bavorských škol se v některých třídách učí žáci více ročníků najednou. „Vzhledem k vyšším pedagogickým nárokům se v takových případech předpokládá financování až pěti přidaných vyučovacích hodin, ale ve skutečnosti vláda pokrývá nanejvýš dvě," dodává Gehring.