Těchto provozů v zemi ubylo mezi lety 2011 a 2016 celkem 14 procent, sdělilo na interpelaci SPD ministerstvo hospodářství. Podle něj zavřelo během pěti let 424 pekařství a 601 řeznictví, píše PNP.

Zemský cechmistr svazu řezníků Konrad Ammon jun. uvádí dvě hlavní příčiny úbytku – vedle těžkostí s hledáním učňů je to rostoucí počet předpisů a byrokratických povinností. „Podobně vidí situaci i mistr řezník Philipp Rosenstingl v Hutthurmu, který provoz vede už ve třinácté generaci. Zaměstnává momentálně šest řezníků. Říká, že neví, proč se nikdo tomuto řemeslu nechce učit – pro něho je to povolání snů. Chápe ale, že přemíra předpisů vede mnoho kolegů k ukončení podnikání – vysoké investice potřebné ke splnění nových norem se provozům se dvěma, třemi lidmi často nemusí vyplatit,“ pokračuje pasovský deník.

Nedostatek dorostu je velkým problémem i pro Christine Faltererovou, která provozuje ve třetí generaci pekařství v Trostbergu. Letos poprvé nenašla k 1. září žádného učně. Navíc musí bojovat s konkurencí diskontních shopů. „Cenově s nimi nemohu držet krok, protože moji dva učni mají přece dostat slušnou mzdu,“ říká.

Zemský cechmistr pekařů Heinz Hoffmann prý i přes nesporný pokles počtu provozů nechce mluvit o „umírání pekařiny“, spíš se prý jedná o strukturální změny v řemesle směrem k větším podnikům. Řešení vidí šéfové obou řemeslných uskupení v probuzení většího zájmu konzumentů o regionální rukou dělané pochutiny, o produkty řezníka a pekaře z místa. Takoví zákazníci ochotní zaplatit za ně přiměřenou cenu jsou i dnes, a dokud budou, budou i pekaři, kteří tyto potraviny s nadšením připravují, míní Heinz Hoffmann.

Někdo to pořád rád horké

I linecký deník OÖN zaznamenal výsledek hlasování 253 filmových kritiků z 52 zemí pro BBC o 100 nejlepších filmových komedií všech dob. Každý dotazovaný mohl uvést tři tituly. List pořadí označil za překvapivé, protože se v něm objevily i „orgie násilí“…

V žebříčku je němý film Safety Last! Američana Hala Roache z roku 1923 (ve známé scéně visí Harold Lloyd na rafice obrovských hodin mrakodrapu), ale i příběh zestárlého učitele Toniho Erdmanna z roku 2016 od Naren Adeiové. K tomu OÖN poznamenávají, že je to jediná německá komedie – a jeden z pouhých čtyř filmů režírovaných ženami (dále také Sedmikrásky Věry Chytilové z roku 1966). Nejvíc hlasů dostal titul Někdo to rád horké Billyho Wildera z roku 1959. Druhý je „Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu“ Stanleyho Kubricka z roku 1964 (v Čechách poprvé uvedeného podle Googlu v roce 2001), třetí Manhattan Woodyho Allena z roku 1979.

Proti tetování

Arturo Vidal.

Ingo Froböse, profesor prevence a rehabilitace v Německé sportovní vysoké škole v Kolíně nad Rýnem, tvrdí, že tetování může ovlivňovat výkonnost profesionálních sportovců, napsaly OÖN. „Kůže je největší orgán, jaký máme. Má funkci v dýchání, komunikuje s okolím a podobně,“ říká. „Injekcí barvy se trochu otravuje. Velkým problémem k tomu je, že inkoust nezůstává jen tam, kam je vpíchnut. Mnoho z barvicích látek se v posledku dostává do těla a může vyvolat záněty.“

Froböse prý nerozumí tomu, že šéfové fotbalových klubů vůbec tetování sportovců akceptují. Výkonnost kontrolují do detailů, a pak připustí třeba celoplošné potetování zad, kterým musí utrpět pocení, termoregulace…

Profesor Froböse dodává, že potetovány nejsou všechny fotbalové hvězdy, a uvádí příklad Christiana Ronalda. Ten nemá žádnou „kerku“ proto, že chtěl darovat krev pro jednoho fotbalového kolegu. „To ale čtyři týdny po tetováži není možné,“ uvádí.

Na snímku je Artuto Vidal.

Útočí na policisty

V Bavorsku bylo loni fyzicky napadeno v 7400 případech 16 450 policistů. Ve srovnání s předchozím rokem je to o deset procent víc, říká v PNP ministr vnitra Joachim Herrmann. Tzv. „říšským občanem“ (skupina lidí neuznávajících SRN a její orgány – Deník informoval) byl v říjnu ve franckém Georgensgmündu zavražděn 32letý policista, třináctkrát došlo k pokusu o usmrcení, téměř 2500krát k pokusu ublížení na zdraví, nepočítaje mnoho urážek… Počet zraněných policistů vzrostl o 16,3 procenta na téměř 2400. „Statisticky viděno byl násilí vystaven téměř každý druhý policista v zemi,“ dodává ministr a ujišťuje, že stát učiní vše pro to, aby policisty co nejlépe chránil.

Přibylo učebních míst

Od října 2016 do července 2017 bylo pracovním agenturám v Bavorsku ohlášeno kolem 99 000 učňovských míst, o 1700 víc než v předcházejícím roce. Počet uchazečů o místo naopak zůstal zhruba na stejné úrovni – bylo jich 77 000. Aktuálně hledá učební místo 19 000 mladých. K dispozici mají více než 34 000 příležitostí. Čistě matematicky tedy na sto neuspokojených žadatelů připadá 180 volných míst. Nejvíc je jich v obchodě, s výrazným odstupem následují hotely a pohostinství, potravinářství a mechatronika.

Do chat poletí drony

Bezpilotní e-drony o velikosti 3,2x3,2 metru by v budoucnu mohly nahradit vrtulníky při přepravě potravin a dalšího zboží na horské chaty, píší OÖN. V sobotu to předvedla firma IONICA v testovacím letu k Pinzgauer Hütte v Kitzbühelských Alpách se strojem naloženým 50kilogramovou zátěží. Přistál přesně na zvoleném místě. „Chceme využít moderní technologii k poskytnutí bezhlučného, nepáchnoucího a především přírodu šetřícího zásobování našich chat,“ říká v listě Günter Abraham, ředitel společnosti Naturfreunde Rakousko.

Drony mají být schopné transportovat rychlostí až 120 km/h metrákový náklad letem trvajícím dvanáct minut, při menší zátěži dokonce 20 minut. Minuta letu přijde na 30 eur. Trasu každého letu lze stanovit prostřednictvím GPS, dron tedy nemusí být při letu opticky sledován. Měl by obstát i ve větru až 55 km/h. Aktuálně je schopen dosáhnout výšky 1000 metrů.

„Zpěváčci“ podpoří malé Mexičany

Zpěvem pomohou malým Mexičanům.

Sängerknaben ze St. Florianu budou 3. září koncertem "Alois & Friends" od 18 hodin zpívat v Mramorovém sále svého domovského kláštera k podpoře projektu Poldi v Mexiku, píší OÖN.

Projekt iniciovala nyní již penzionovaná učitelka angličtiny a zeměpisu na gymnáziu v Linci Leopoldine Ganserová (68). V roce 1994 navštívila jednoho žáka z výměnných pobytů v Mexiku a prohlídka slumu Chimalhuacán, předměstí Mexika-města postaveného na haldě odpadků, jí změnila život, pokračuje list. „Dojalo mne to a ten den jsem se rozhodla něco pro lidi, kteří žijí v tak tristních poměrech, udělat,“ cituje paní Ganserovou, která pak založila spolek „Iniciativa Rakousko-Mexiko“.

Díky její neúnavné práci a přesvědčování se mexická deponie odpadků za ta léta změnila v řádnou městskou čtvrť. Je tu lékařská stanice, pekařství, šicí dílna, víceúčelová hala, škola a sportoviště. „Zvlášť důrazný průlom znamenala jí založená ,fotbalová liga Poldi´,“ uvádějí OÖN. (Poldi snad podle zkratky jejího křestního jména – pozn. red.) V tomto programu pouliční kopané jsou děti a mladiství, kteří se přistěhovali z provinčních států Mexika, integrováni do města a drženi od drog a kriminality.

V Chimalhuacánu je ale třeba udělat ještě mnoho, a k tomu se připojili i sanktfloriánští „Knaben“. Světoznámý sbor v červenci navštívil při mexickém zájezdu (Deník informoval) i tuto čtvrť, zazpíval tady a rozhodl se uspořádat doma benefiční koncert, kterým projekt Poldi podpoří. Zazpívají si při něm se „zpěváčky“ i bývalý člen tohoto souboru Alois Mühlbacher, dnes sólista velkých scén, a další odchovanci.

Na snímku jsou floriánští zpěváčci při návštěvě projektu Poldi v Mexiku s jeho zakladatelkou Leopoldine Ganserovou a Aloisem Mühlbacherem.

Veganů moc není

„Veggie“-způsob života je v Rakousku menšinový program 5,7 procenta obyvatelstva, píší OÖN z online-rozhovorů institutu trhu a veřejného mínění Marketagent.com s 522 respondenty. 30,5 procenta „odpíračů masa“ žije ve Vídni. 64,6 procenta mají maturitu nebo vysokou školu. 45,6 procenta prý nikdy nemá pocit chuti na potraviny, které z jídelníčku vypustili. Nejobtížněji se loučili se sýry (9,7 %) a špekem (9,1 %), Následují drůbež, řízky a uzeniny s 8,1 %.

Hlavním motivem změny stylu výživy pro ně byly odpor k masovým chovům (téměř pro dvě třetiny). Otázka zdraví hrála roli u 33,1 % mužů a 24,5 % žen. Šest z deseti bere své veganství velmi přísně, kadý desátý ale dělá výjimky. Stravování v restauracích označuje 60,6 % za největší nevýhodu svého „vyznání“.

39 % má bezmasé produkty jako tofu-salámy nebo seitan-burgery za obohacení jídelníčku (23,8 % mužů, 16 % žen). Jako doplněk bere 83,3 % veganů a 52 % vegetariánů doplňkové preparáty vitaminu B12.