Popisuje, že Swoboda vyjede s ostatky a pohřebními hosty svou lodí Marlen poháněnou elektromotorem na místo na Dunaji, které si pozůstalí určí. „Třeba k muzeu Lentos, protože dědeček tam rád pobýval," říká kapitán Swoboda. Tam uplatní svůj patentovaný vynález –hydraulicky spustí kovovou schránku s popelem zesnulého do řeky. Osmi údery lodního zvonu se s mrtvým společnost rozloučí. Obřadu se může zúčastnit až 48 lidí. Na Marlen mohou v obřadní síni absolvovat i uctění památky zesnulého. Občerstvení zajišťuje catering. 90minutový pohřeb včetně karu pro 48 hostů stojí 5800 eur, uvádějí OÖN.
Po rozloučení je kovová konstrukce vyzdvižena z vody. „Pak z vodotěsné schránky vyjmu vlastní urnu z nepálené hlíny a přepravím ji k pohřbení do Dunaje na území Dolních Rakous," vysvětluje Swoboda. Tam je na rozdíl od Horních Rakous pohřbívání do vody povoleno, pokud souhlasí starosta dotčené obce.

Rakušané nejmíň fušují?

Celkem 450 miliard eur uniká podle Keplerovy univerzity v Linci státům Evropské unie ročně na daních jen v důsledku „černé" práce, napsal deník OÖN. Je to 3,6 procenta celkové ekonomiky unie. Při započtení sociálních odvodů, které z tohoto důvodu nebyly uhrazeny, uniká EU 9,1 procenta hrubého domácího produktu.
Podle profesora Friedricha Schneidera, který studii vedl, není „daňově čestné" ani Rakousko, kde úniky černou prací vyčíslil na 7,9 % HDP, na 23,76 miliardy eur. Pořád prý ale ještě vykazuje víc „daňové morálky" než všechny další země EU a je zhruba na úrovni Švýcarska. Také v USA je podíl „fušek" na HDP znatelně nižší. Na daních Rakousku unikají dvě procenta HDP, se sociálními odvody celkem 4,8 %.
Černými ovcemi unie jsou co do „fušování" Bulharsko (19,5 % HDP), Rumunsko a Chorvatsko (17,8). Z dalšího pořadí: 4. Litevsko 17,5, 5. Estonsko 17,1, 6. Lotyšsko 16, 7. Kypr 15,7, 8. Malta 15,6, 9. Polsko 15,1, 10. Řecko 14,7, 11, Slovinsko 14,5, 12. Maďarsko 13,7, 13. Itálie 12,8, 14. Portugalsko 11,7, 15. Španělsko 11,6, 16. Belgie 10,3, 17. ČR 9,9, 18. Slovensko 9,6, 19. Švédsko 8,9, 20. Německo 8,3… 27. Lucembursko 4,9.
Co do absolutních částek jsou největšími „unikači" zdanění Italové s 84 miliardami eur. Těsně za nimi jsou Němci.

Ježíškovské razítko

Už 30 let posílají děti z celého světa vánoční přání Ježíškovi do dolnofranckého Himmelstadtu, Nebeského města. Kulaté jubileum oslaví Německá pošta zvláštním razítkem. To od pondělka zdobí obrázek Ježíška a nápis „30 let vánoční poštovní filiálky Himmelstadt" mnoho dopisů, které posílají lidé z tohoto regionu. „Zdravíme tak celý svět – Vánoce mohou přijít," řekl mluvčí pošty Alexander Böhm ve Würzburgu poté, kdy „vánoční anděl" Alina spustil v poštovním centru razítkovací strojek.
Denně tu bude tříděno kolem milionu dopisů. Všechny neorazítkované obálky budou až do konce roku dostávat kromě kulatého datumového údaje také čtyřhranný otisk „ježíškovského" razítka. Podle vedoucího pobočky půjde denně o asi 140 000 dopisů.
Vánoční poštovní úřad v Himmelstadtu v okrese Main-Spessart je jediným „s charakterem Ježíšků, Santaklasů, Mikulášů a spol." v Bavorsku, píše PNP. Od roku 1985 jsou odtud rozesílány odpovědi na dopisy od dětí z celého Německa i ze zahraničí – každoročně to bývá kolem 80 000 obálek. Oficiálně zahájí o prvním adventu. Čestným hostem má být bavorský ministr financí Markus Söder.

U Philippsreutu hledají vodu.Za humny jsou na suchu

Už šestý týden vyvážejí cisterny v Mitterfirmiansreutu v okrese Freyung den co den do horských zásobníků vodu. „Přitom podle místních lidí je v okolí 21 pramenů, ale co je to platné, když rekordně horké léto pokračuje suchým podzimem?" uvádějí PNP, podle nichž má řada obcí v Bavorském lese problémy se zajištěním pitné a užitkové vody.
Ve Philippsreutu například dováželi vodu cisternami ze zásobníků v nižších polohách, následně si vypomáhali podporou z Heldengutu a nyní i z Mauthu. Čtyřmi vrty také hledají nové vlastní prameny (na snímku). Tři první neměly dost vody, čtvrtý je testován na to, zda by mohl vypomoci alespoň ve špičkách odběru. „To stojí hodně peněz, které malá obec nemá," uvádí PNP. Dovozy cisternami ohrozí sníh a mráz nadcházející zimy, v úvahu proto přichází naplnění rezervoáru, z něhož by se voda ovšem musela převařovat. Přímé napájení není možné, vodovodní síť je 17 kilometrů daleko. Dramatická by mohla být situace o zimních prázdninách, až budou hotely naplněny hosty.
V obci Neuschönau to tak zlé není, ale i tady starosta Alfons Schinabeck vyzývá občany, aby šetřili vodou. V obci Sonnen podle starosty Hanse Bindera spotřebovávají denně 180 kubíků vody, ale vlastní zdroje vydávají jen 150 kubíků. Zbytek dostávají od sousedů z Hauzenbergu. Dosud odtud brali 5000 kubíků vodní výpomoci ročně, letos už to bylo víc