Toho samozřejmě většina škol neměla, a tak, i když měla původně vyhláška školám pomoct, ve skutečnosti mnohým dost zkomplikovala fungování školní kuchyně. Kdo chtěl vyhovět dětem se speciálními dietami, musel se se změnou nějak vypořádat. Jaké cesty zvolily základní školy v Jihočeském kraji?

V Písku vozí do základních škol diety z nemocnice

Písecko – V Písku vyřešili vyhlášku nařizující dohled nutričního specialisty nad přípravou dietních jídel tak, že do škol dováží obědy z nemocnice, která pochopitelně odborníky na výživu má. S nápadem na spolupráci nemocnice a škol přišel ředitel ZŠ J. K. Tyla Písek Pavel Koc, kterého pak následovaly ostatní školy.

Dnes dováží z nemocnice oběd dvanácti dětem v píseckých školách. Podle vedoucí stravovacího provozu písecké nemocnice Moniky Liškové jde o oboustranně fungující spolupráci. „Pro nás to při 900 obědech denně není komplikace a školám to pomůže,“ uvedla.

Z devadesáti procent jde podle ní o bezlepková jídla. „Výjimečně se jedná také o bezlaktózovou dietu či závažné alergie,“ podotkla Monika Lišková.
Náklady na jedno dietní jídlo bez dopravy jsou v Písku 72 korun, z čehož 30,50 koruny hradí rodiče a zbytek doplácí město. Za rok 2016 šlo o částku 135 tisíc korun včetně dopravy, která šla z městské kasy.

Českobudějovické školy vozí obědyz menzy. Ve čtyřech diety vaří

Českobudějovicko – Intolerance na lepek (celiakie) dnes trápí čím dál tím více lidí. Připravovat ve školách či dalších institucích obědy pro tyto lidi tak už není v současné době nic mimořádného.

Iva Nováková, mluvčí českobudějovické nemocnice, uvedla, že denně v nemocničním stravovacím zařízení připravují v závislosti na počtu hospitalizovaných v průměru deset bezlepkových obědů pro pacienty a kolem osmi porcí pro vlastní zaměstnance. O víkendech a státních svátcích je dle jejích slov počet obědů pro zaměstnance nižší, a to tři, počet obědů pro pacienty s celiakií je stejný. „Pro zaměstnance připravujeme každý den obědy sestávající z polévky, hlavního chodu a doplňku (salát, kompot nebo něco sladkého), pro pacienty připravujeme stravu celodenní počínaje snídaní a konče večeří,“ řekla více Iva Nováková s tím, že v nemocničním stravovacím zařízení jsou schopni připravit i další různé modifikace jídel, jako jsou například jídla bezlepková, bezlaktózová, bezlepková diabetická a další.

Ilustrační foto
Nezáleží jen na tom, co jíme, ale také jak potraviny uchováváme a připravujeme

Speciální obědy pro lidi s celiakií vaří také v menze Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Dle slov mluvčí univerzity Dagmar Dvořákové se jedná přibližně o 70 takových obědů denně. „V nabídce obědů v menze je každý den vždy jedno jídlo pro celiaky. Toto jídlo se ale musí dopředu objednat,“ upřesnila Dagmar Dvořáková, jak to v menze univerzity funguje. „Přibližně 30 až 40 porcí je pro studenty a zaměstnance Jihočeské univerzity, dalších zhruba 30 až 40 porcí je pro děti celiaky z českobudějovických mateřských a základních škol. Tyto obědy do škol rozváží Červený kříž,“ dodala Dagmar Dvořáková.

Náměstek primátora Petr Podhola upřesnil, že obědy pro děti s celiakií vozí z menzy Jihočeské univerzity do devíti českobudějovických škol (ZŠ Grünwaldova, ZŠ a MŠ L. Kuby, ZŠ O. Nedbala, ZŠ a MŠ Nerudova , ZŠ Dukelská – odloučené pracoviště Nové Hodějovice, ZŠ Pohůrecká, ZŠ a MŠ T.G. Masaryka, MŠ K. Štěcha, Školní jídelny U Tří lvů.

Doplnil, že v celkem čtyřech českobudějovických základních vaří pro své žáky s celiakií jídlo sami (ZŠ Máj I, ZŠ Matice školské, MŠ Papírenská a MŠ E. Pittera). „Na výrobu stravy a dovoz hotových jídel do jednotlivých škol uvolnilo město v letošním roce čásku 430 tisíc korun,“ dodal náměstek primátora.

Jindřichohradecko: Nutriční specialisté ve školách chybí. Děti s dietou si obědy většinou nosí z domova

Jindřichohradecko – Podle vyhlášky z roku 2015 by školy, které chtějí nabízet ve svých jídelnách speciální jídelníček například pro celiaky, měly mít nutričního specialistu, který na správné hodnoty a sestavení pokrmů dohlédne. Většinou tomu tak ale není.

Pokud dítě se speciální dietou do některé školy chodí, stravování řeší rodiče se školou po domluvě většinou tak, že dítěti dají jídlo z domova a ve škole mu jej ohřejí, aby se mohlo naobědvat se svými spolužáky. Je tomu tak například i v Popelíně, což potvrdila ředitelka Lenka Macků. „Takového strávníka máme. Ale jídlo mu neposkytujeme. Rodiče si nosí jídlo z domu a v jídelně jej ohřejeme,“ informovala.

Stejně tak je tomu i v základní škole ve Studené, kde podle ředitele Libora Hrbka také dietu nikomu nevaří. „Máme dvě děti s bezlepkovou dietou, ty si přinesou jídlo připravené maminkou z domova a jídelna jim to ohřeje. Je o tom uzavřená smlouva mezi školou a rodiči," objasnil.
Děti se speciální dietou chodí také do 5. základní školy v Jindřichově Hradci. Jak uvedla zástupkyně ředitele Alena Mazancová, je jich ve škole několik. U některých velmi těžkých případů si dodávají obědy rodiče a kuchařky pouze jídlo v poledne ohřejí. U jiných dětí stačí pouze drobná úprava v jídelníčku, kterou školní kuchyně zajistí. Například místo knedlíků brambory. „Vše řešíme ke spokojenosti rodičů a dětí tak, aby se dítě oběda mohlo účastnit," říká.

Nejčastější nemoci vyžadující dietu ve školních jídelnách.Zdroj: Deník / Lucie Kotrbová

Navíc město Jindřichův Hradec jako zřizovatel místních základních škol plánuje navázat spolupráci s nutričním specialistou tak, aby se ve všech hradeckých školách mohlo vařit i pro děti se speciálními dietami. Jak informovala vedoucí odboru školství Jitka Čechová, v době, kdy vyhláška určila, že školy bez nutričního specialisty tato jídla připravovat nesmí, bylo takového pracovníka obtížné sehnat, protože dotyčného muselo schválit ministerstvo a v Jihočeském kraji byl jediný. „Byla to opravdu komplikace,“ zmínila. Nyní již ale tuto podmínku splňovat nemusí a školy si mohou zajistit specialistu vlastního. „Právě jsem to řešili s řediteli a budeme se snažit nutriční specialistku zajistit. Nemusí to být zaměstnanec školy, takže hledáme,“ říká Jitka Čechová. Specialista bude mít za úkol běžné receptury upravit pro speciální dietu, například bezlepkovou. 

„Požadavků od rodičů sice není tolik, ale sama se přikláním k tomu, že bychom v tomto měli vycházet rodičům vstříc. Doba si to nese, dětí s dietami je čím dál víc. Chtěli bychom tuto možnost nabízet všude,“ dodala.

Ilustrační foto
Rybáři řeku a potok osadili pstruhy a siveny

Město se sice obrátilo také na hradeckou nemocnici, která nabídla, že by speciální jídla do škol mohla být odtud dovážena. „Nakonec jsme se ale domluvili, že bude lepší, když se budou vařit přímo ve školních jídelnách,“ doplnila Jitka Čechová. Jak to ale bude s cenou takových obědů v hradeckých školách zatím není jasné. Podle vedoucí odboru školství by rodiče víc než za běžný oběd ale platit neměli.

Jitka Čechová dále upozornila na to, že s vařením speciálních diet jsou nejen legislativní, ale také technické problémy, protože se musí vše vařit odděleně. Školy, které například nemají zvláštní sporák pro přípravu speciálně upraveného jídla, mohou od města získat spotřebiče, které původně sloužily žákům v cvičné kuchyňce 1. základní školy. Nyní zde došlo k rekonstrukci a stále funkční sporáky byly vyměněny za varné desky. Kuchařky se navíc mohou těšit na další ročník speciálních kurzů vaření s Danielem Kopálem. Loni si s ním zkusily připravit zdravá jídla převážně z luštěnin, letos se zaměří právě na bezlepkovou dietu.

V Táboře platí školám nutriční specialistku

Táborsko - Bezlepkovou dietu v Táboře potřebuje osm školáků, pro které ji vaří v Základní škole Zborovská. Jak uvedla Markéta Brtnová z táborského odboru školství, rozhodli se pro tento způsob z důvodu obtížného dovozu obědů. „Jednou z možností bylo vozit obědy z nemocnice, ale kvůli komplikované dopravní situaci v Táboře by mezi uvařením obědů a jejich předáním do škol uběhla neúměrně dlouhá doba,“ vysvětlila Markéta Brtnová. Proto se Tábor rozhodl zaplatit nutriční terapeutku, která následně proškolila personál školní jídelny v ZŠ Zborovská, a pravidelně schvaluje jídelníček základky. Roční náklady na nutriční terapeutku se pohybují kolem 20 tisíc korun.

Jak sdělila vedoucí školní jídelny ZŠ Zborovská Hana Sárová, náklady na pořízení potravin pro bezlepkovou dietu jsou sice vyšší než u normálních surovin, ovšem do cen obědů se nepromítají. „S rodiči jsme se domluvili, že dětem na bezlepkové dietě nevaříme polévku, a tím se to finančně vyrovnává. Místo toho dostávají po hlavním jídle zeleninu nebo ovoce,“ upřesnila Hana Sárová.

Jedinou další školou v okrese, která bezlepkovou dietu připravuje, je Základní škola v Jistebnici. Diety pro diabetiky se na jednotlivých školách řeší dohodou mezi rodiči dětí a vedoucími jídelen.

Ve Strakonicích konzultují jídelníčky se specialistkou

Strakonicko - Strakonické školy mají podle vedoucí odboru školství a cestovního ruchu města Strakonice Libuše Řeřábkové nastavený svůj systém. Ve všech školních jídelnách ve městě dokážou kuchařky upravit stravu tak, aby byla i pro děti se speciálními stravovacími programy. Ale byla vybrána jedna mateřská a v návaznosti pak další školní jídelny základních škol, které se případně vaří speciální stravu pro děti, které mají alergie na různé potraviny. Jedná se o mateřskou školu Šumavská. V tuto chvíli jí navštěvují čtyři děti s intolerancí lepku. Speciální nádobí a prostory na vaření stravy pro děti s alergií si vytvořili na ZŠ F. L. Čelakovského, a to jak v jídelně na prvním stupni v Chelčického ulici, tak i na druhé budově, kam chodí starší děti na ZŠ Jezárky. „Pravidelně konzultujeme jídelníčky s nutriční specialistkou,“ řekla vedoucí školní jídelny na Jezárkách Jitka Šefčíková. Podle jejích slov dětí s různými potravinovými alergiemi přibývá.

V základní škole ve Štěkni se denně vaří pro 189 dětí základní školy a 42 dětských strávníků je v mateřské škole. V tuto chvíli ji navštěvují dvě děti s potravinovou alergií. Vedoucí školní jídelny Jaroslava Smolová komentuje: „Je to o dohodě s rodiči, pravidelně konzultujeme jídelníček, někdy si děti nosí svoje obědy, které jim ohřejeme, ale stravu dokážeme upravit tak, aby neobsahovala problematické potraviny pro obě děti.“ Ve Štěkni nejsou kapacitně vybaveni na to, aby mohli vařit odděleně další samostatná jídla, ale snaží se vyjít vstříc.

Bezlepková dieta je velký zásah do rodinného rozpočtu

Čečelovice – Do svých 37 let byla Vendula Zíbarová z Čečelovic více méně zdravým člověkem. Únavu, bolesti kloubů a svalů nebo potíže se zažíváním připisovala nemalým životním starostem. Samoživitelka se čtyřmi dětmi, vedená na úřadu práce, na kontě nezaviněné dluhy. Když se ale potíže nemírnily, vyhledala lékaře. Verdikt byl neúprosný – celiakie. V běžné řeči nesnášenlivost lepku.

Jedinou možností byla bezlepková dieta. „Když si vzpomínám na ten okamžik pravdy, ani jsem necítila zklamání nebo strach. Spíše úlevu, že se našla příčina mých potíží,“ vzpomíná Vendula na dobu před šesti lety.

Vendula ZíbarováZdroj: Deník / Petr ŠkotkoVendula Zíbarová: 

„Děti chodí do ZŠ TGM v Blatné, která ale bezlepková jídla nevaří. Takže dělám obědy doma do krabiček a ve škole jim je ohřejí."

Ale bezlepková dieta znamená obrovský zásah do rodinného rozpočtu. Běžný chléb pořídíte cca za 25 korun. Půl kilogramu bezlepkového za 80 a více korun. A tak by se dalo pokračovat donekonečna. Mouka, uzeniny, omáčky. A protože nemůže nic, kde je lepek (směs bílkovin obsažená v pšenici, ječmeni a ovsu), nemůže si dopřát ani doušek vychlazeného piva. Nic na tom nemění ani skutečnost, že je téměř abstinent.

Jenže neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Vendula nechala vyšetřit také své děti. Dvě mají stejnou chorobu. Rázem stouply problémy do obrovských výšin. „Děti chodí do ZŠ TGM v Blatné, která ale bezlepková jídla nevaří. Takže dělám obědy doma do krabiček a ve škole jim je ohřejí,“ pokračuje Vendula Zíbarová. A tak třeba obyčejný výlet, který je pro běžnou rodinu jen otázkou volného času, je pro tu její dlouhodobým plánováním a seznamem maličkostí. „Jídlo s sebou, na internetu si najít, zda jsou po cestě obchody bezlepkových potravin a stejně tak i restaurace. A to nemluvím o dost velkých finančních nákladech,“ krčí rameny.

Určitou pomoc jí skýtá pomoc pojišťovny. Ale i ta není tak jednoduchá. „Mám ji díky tomu, že jsem vedená na úřadu práce a mám i čas na účtenky a potvrzení lékařů. Musím dokládat úplně všechno. Chvilkami mám pocit, že jsme na obtíž,“ zní smutek v jejím hlase.
Malou útěchou při vědomí, že celiakie není v současné době léčitelná, jí tak může být, že se podstatně zlepšily možnosti nákupu bezlepkových potravini v běžných obchodech.

Redaktoři Deníku