Kliknutím zvětšíteMístní farář Konrad Kuhn, pro kterého mělo být letošní vypouštění první v jeho službě, se postaral o ještě daleko větší „rámus“, než dosud tropily průvody mladíků s dobytčími zvonci kolem pasu – rozhoupal ty největší na svém kostele. „Vyzvánění neznělo jen jako ,odškodnění´ vlků, ale především všech trpících pandémií – nemocným, lékařům, ošetřovatelkám, učitelům, žákům a také umělcům a vystavovatelům,“ uvádí list. Modlitba zvonů byla určena také těm, kteří musejí přijímat hořké ztráty, totiž hoteliérům a gastronomům – a vůbec všem, kteří krizi čelí rozumem a odvážnou vytrvalostí v pevném přesvědčení, že příští rok budou v Rinchnachu „vypouštět vlky“ zase „doopravdy“, uzavírá PNP. „Jeden ,pravý´ zvon už si k tomu opatřil i páter Kuhn…“
Skalní zastánci zvyku se ale opásali obřími zvonci i ve středu v noci a osmičlenná podnapilá skupina „řinčela“ kolem půl jedné v Proboštské ulici. Za shlukování v čase pandémie a za porušení zákazu konání akce jim hrozí pokuta až 500 eur. Rozhodne o ní okresní úřad. Foto: Deník/PNP/ Grimm
„Filharmoniky“ proti pandémii
Rakušané v době korony „jedou“ na opatrnost – vydělávají méně, ale šetří víc, píší OÖN. V prvních měsících krize ukládali víc než kdy jindy, a vedle hotovosti byly v oblibě zejména zlaté mince. „Statisticky nahlédnuto si každá devátá domácnost koupila jednoho ,filharmonika´. V době finanční krize 2008 to byla jen každá pátá,“ říká viceguvernér Národní banky Gottfried Haber. V prvním pololetí dále poklesla poptávka po privátních kreditech, ale velké obliby dosáhly hypotéky. „Lidé využili času k investicím do vlastního bydlení,“ míní Haber. Přes velké výdaje hotovosti v začátku pandémie naspořila rakouská domácnost do konce pololetí průměrně 350 eur. Hotovost domácností se zvýšila za tuto dobu o 1,4 miliardy eur.
S vrtulníkem pro jeřábníka
K neobvyklému zásahu museli mnichovští hasiči v pondělí dopoledne. „Ve výšce 35 metrů omdlel jeřábník,“ píše PNP. „Hasiči a záchranáři k němu vylezli a poskytli mu první pomoc, než ho lanová záchranná sedačka vyzdvihla do helikoptéry a dopravila do nemocnice.“ Foto: Deník/PNP/Feuerwehr München
A co toalety v krizi?!
V krizi musely zavřít agstronomické provozy i v Zwieselu, napsala PNP. Veřejnost z toho měla také problém, se kterým se obrátila na veřejnou správu – bylo rázem málo toalet k dispozici. Proto mělo město dát veřejnosti k dispozici WC na radnici. „To z více důvodů není možné,“ informoval starosta Franz Xaver Steininger v tiskové zprávě s tím, že „možnost místně blízkého vykonání potřeby je tak jako tak zajištěna“. Radnice je z epidemiologických důvodů ochrany zaměstnanců udržována co možná bez kontaktů s občany. „Ve Zwieselu děláme ovšem i tak všechno pro uchování frekvence návštěv, ale jiné obce své radnice kompletně uzavřely,“ uvedl Steininger. K tomu je prý třeba dodat, že hustota veřejných toalet ve Zwieselu je tak jako tak značně větší než ve srovnatelných městech. „Z hlediska správy je veskrze přijatelné chtít po lidech odskočit si z centra na toaletu na autobusovém nádraží, tedy 350 metrů, nebo do Angerparku 500 metrů daleko,“ míní. Otevření další veřejné toalety by bylo spojeno zejména v době korony se značnými finančními a personálními náklady. Její zřízení v přízemí radnice by prý znovu otevřelo staré téma, protože „na veřejných toaletách se částečně méně dbá na čistotu, někdy vůbec ne“…
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
